Nepřátelé státu

10 kauz, které (ne)zamávaly Českem

26. červen 2015 četba na 16 minut

Foto: redakce

Právě tento týden padly tvrdé tresty pro část aktérů kauzy ProMoPro. Týdeník Dotyk se proto rozhodl zmapovat, jak dopadá deset nejvýznamnějších případů posledních let, které více či méně poznamenaly českou společnost. A výsledek analýzy rozhodně nesvědčí o tom, že by se policisté, státní zástupci či soudci mohli v halasně proklamovaném boji s korupcí něčím chlubit.

Pokud získáme od státu dotaci, už letos na podzim bychom měli mít stavební povolení. A pak rozjedeme náš projekt na intenzivní chov ryb s využitím tepla z bioplynových stanic, a to v objemu stovek tun ročně, plánuje exministr zemědělství a bývalý poslanec za ODS Ivan Fuksa. Pro týdeník Dotyk prolomil Fuksa své mediální mlčení zhruba po dvou letech, od doby, kdy byl obviněn v tzv. kauze exposlanců, související s aférou exšéfky kabinetu premiéra Petra Nečase a následným pádem vlády.

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan tehdy plánoval Ivana Fuksu a řadu dalších obviněných poslat za mříže za závažné trestné činy. Dnes jsou ale vítězi Fuksa a spol. Stát se jim veřejně omluvil, dostali navíc několikasettisícové odškodné. Ištvanovo obvinění totiž rozmetal soud s tím, že na poslance se vztahovala imunita… Státnímu zástupci zřejmě nijak nepomůže ani aktuální výklad Ústavního soudu, který tento týden definoval v jiné kauze rozsah imunity tak, že by se na tehdejší skutky dotyčných exposlanců nejspíš nevztahovala. Zpětné účinky ale tento soudní nález nemá. Ve veřejnosti převládá dojem, že podobně jako blamáž s obviněním exposlanců dopadají všechny významné kauzy.

Podíváme-li se na tytéž kauzy dnes, nejprve očima statistiky, výsledek je pro vyšetřovatele tristní: z celé desítky jen jedna velká ryba skončila za mřížemi, lobbista ODS Roman Janoušek. I tenhle jediný úspěch je ale zkreslený, neboť u Janouška nešlo o případ korupce (ač právě pro svůj vliv byl proslulý a spojován s řadou kauz), ale vlastně o náhodné sražení chodkyně autem…

Pokud jde o kauzy, v nichž sice nebyl potrestán údajný hlavní viník, ale jiní lidé v aféře namočení, pak skóre zatím vypadá na dva úspěšné zásahy (kauzy Davida Ratha, ProMoPro) proti osmi neúspěchům. A konečně tento drobný statistický výčet hovoří o tom, že nejméně šest kauz stále ještě pokračuje, vyšetřovatelé se nesmířili s porážkou (především případ samotného Davida Ratha je už před soudem).

Pravda, je správné si připomínat, že o kvalitě právního státu nerozhoduje, kolik lidí se podaří dostat za katr. Ale skóre v neprospěch orgánů policie a justice je dost hrozivé. Z detailnějšího pohledu na kauzy pak vyplývají i další postřehy o tom, jak české vyšetřování a soudy fungují. Pesimismus může zmírňovat snad jen to, že často je to obdobné jako v jiných demokratických státech, kde i obvinění mohou co nejvíce využívat svých práv.

Zaprvé – zdržovací taktika funguje často až na samé hraně zdravého rozumu, vymlouvání se na nemoci a další důvody pro neprojednávání případů jsou na denním pořádku. Zadruhé – z obvinění, původně postavených na závažných faktech, slevují vyšetřovatelé nakonec aspoň na něco menšího, co lze dotyčným „přišít".

S velkou nadsázkou – a hovoříme v rovině obrazné – tak můžeme aféru Jany Nečasové přirovnat k stíhání proslulého Ala Caponeho. Gangster nešel sedět za údajné vraždy, ale jen za daňové podvody. Exšéfka premiérova kabinetu byla obviňována ze zneužívání vojenského zpravodajství – a nakonec se policie vrtá v tom, kdo jí daroval kabelky a proč z nich neodvedla daň…

Třetí postřeh asi moc překvapivý není – jen výrazně potvrzuje epigram Karla Havlíčka Borovského „Nechoď Vašku, s pány na led…" Anebo jinak, abychom se vrátili k rybářské terminologii: nedaří se chytat ony „velké ryby", ale spíše potěr. V kauze ProMoPro byli nyní osvobozeni všichni vysocí úředníci, tresty dostali jen podnikatelé. David Rath je dosud na svobodě a sotva stíhá dělit svůj čas mezi medicínu a gastronomii, ale jeho kumpáni už odešli od soudu s flastry. A zatímco Ivan Fuksa přemýšlí o dalším byznysu, jeho bývalý náměstek na ministerstvu zemědělství Roman Boček je stále stíhán, neboť se na něj nevztahovala poslanecká imunita…

David Rath - lékař na roztrhání

Ordinuje v Hostivici v poliklinice své manželky i v nemocnici ve Vrchlabí, zároveň se stará o chod restaurace Citadela se svou přítelkyní. David Rath je v jednom kole. Kauza bývalého středočeského hejtmana za ČSSD se táhne přes tři roky. Policie ho zadržela 14. května 2012 s proslulou krabicí od vína, do níž „kdosi" dal místo lahví 7 milionů korun.

Rath byl obviněn z úplatkářství souvisejícího se zadáváním veřejných zakázek, hrozí mu stále až 12 let vězení. Letos na jaře se soudnímu líčení vyhnul například tvrzením, že spadl z kola a byl dokonce v bezvědomí. Měnil také advokáty, čímž řízení rovněž protahoval. Spis jeho kauzy nabobtnal už na více než 30 tisíc stran plus přílohy, nicméně soudce Robert Pacovský pracovitého exhejtmana opět obeslal na 13. července.

V jiné větvi Rathova případu ovšem už rozsudky padly. V dubnu se rozsáhlá úplatkářská aféra ve Středočeském kraji nachýlila ke svému konci. Krajský soud v Praze vynesl po téměř dva roky trvajícím procesu rozsudek nad devíti z jedenácti obžalovaných. Manželé Kottovi, kteří se z úterního jednání omluvili, dostali 7,5leté tresty. Navíc jim propadne velká část majetku – v řádu desítek milionů. Spolupracující obviněnou Ivanu Salačovou soud v čele s Robertem Pacovským potrestal tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let. Padly i tresty pro další obviněné podnikatele.

Alexandr Vondra - hlava za nic nemůže

Kauza ProMoPro začala v červnu 2008, kdy úřad vlády uzavřel bez tendru exkluzivní smlouvu s jmenovanou firmou na audiovizuální zajištění akcí, souvisejících s tehdejším předsednictvím Česka v Evropské unii. Podle vyšetřovatelů ale smlouvy byly krajně nevýhodné a škoda pro stát je nyní vyčíslena na 938 milionů korun.

Hlavním aktérem kauzy byl de facto pozdější ministr obrany za ODS Alexandr Vondra, který měl celou agendu související s předsednictvím na starost. Vondra za to byl sice vláčen médii, ale nikdy nebyl obviněn, vystupoval v případu jako svědek. Před soudem zato stanuli podřízení úředníci – někdejší ředitelka sekce pro předsednictví ČR v Radě EU Jana Hendrichová, tehdejší ředitel odboru logistiky Radomír Karlík a exředitel odboru rozpočtu a veřejných zakázek David Mlíčko. Dále bývalý jednatel firmy ProMoPro Jaroslav Veselý a osm jednatelů dalších firem.

Žalobce navrhl tvrdé tresty, úředníkům až čtyři a půl roku za mřížemi, některým podnikatelům osm až devět let. Tuto středu Městský soud v Praze rozhodl zatím nepravomocně tak, že Veselý dostal devítiletý trest a zákaz podnikání na deset let. Vysoké tresty dostalo i šest zástupců subdodavatelských firem. Tři státní úředníky naopak soud osvobodil.

Jana Nečasová - pád vlády kvůli kabelkám

Policejní komando vtrhlo na úřad vlády před dvěma lety (v noci z 12. na 13. června) a v poutech tehdy skončila především šéfka kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase. Následoval pád vlády a také dlouhý proces s Nagyovou, posléze už provdanou Nečasovou. Obviněna byla například ze zneužití vojenského zpravodajství pro sledování tehdejší premiérovy manželky Radky.

Letos (29. května) ovšem soud zprostil Janu Nečasovou, a také spoluobžalované exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka i Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka, obžaloby v plném rozsahu. Státní zástupce podal obratem odvolání. Údajné zneužití vojenské rozvědky je ovšem zatím jen prvním z případů kolem bývalé (neformálně) nejvlivnější dámy české politiky, který se dostal před soud. Je obviněna i z údajného uplácení poslanců funkcemi, v případu je stíhán i její manžel Petr Nečas.

Žalobci Nečasovou nedávno začali stíhat i kvůli krácení darovací daně, kterou údajně neodvedla z kabelek a šperků. Stát tak prý připravila o 705 925 korun. Podle informací týdeníku Respekt se nyní toto obvinění ještě rozšířilo. Dvoje hodinky za 450 tisíc korun jí dle nového zjištění policie darovala například společnost Agel podnikatele Tomáše Chrenka.

Ex poslanci - není nad imunitu

Kauza „Nagyová-Nečas" úzce souvisí i s tzv. případem exposlanců ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. Ti si údajně nechali slíbit místa ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu a umožní tím schválení daňového balíčku vlády Petra Nečase. Stíhání bývalých zákonodárců ovšem v roce 2013 zrušil Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou imunitu. A navíc, letos v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil. Výměnou za to, že nebudou požadovat několikamilionové odškodnění za nemajetkovou újmu. Dostali „pouze" několikasettisícové částky jako náhradu za ušlý zisk, cifry jsou v rozmezí od 507 tisíc do 847 tisíc korun.

Smůlu měl ovšem bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček, jenž v aféře rovněž figuruje. Nebyl poslancem, a proto se na něho imunita nevztahovala. Sám Roman Boček týdeníku Dotyk potvrdil, že jeho stíhání pokračuje. „Jsem stále obviněn," uvedl bez dalších podrobností. Podle informací týdeníku Dotyk je nyní Boček vyšetřovateli spojován s tou větví kauzy „Nagyová-Nečas", týkající se přijímání nezdaněných darů exšéfkou kabinetu.

František Savov - v londýnském azylu

Akci Octavian provedla policie předloni v září. Zasahovala v pražských firmách miliardáře (a rovněž mediálního podnikatele) Františka Savova kvůli podezření na neoprávněné vratky DPH. Škoda má být kolem 650 milionů korun. Mezi obviněnými nejprve sám Savov nefiguroval, až loni v březnu po něm policie vyhlásila pátrání.

Jak je ovšem v českých krajích zvykem, ukázalo se, že stíhaný miliardář se zdržuje mimo republiku, v tomto případě v Londýně. Věděli o tom už dávno snad všichni, kromě českých policejních orgánů… Stíhání nakonec dostalo mezinárodní punc a František Savov se loni policii v Londýně sám přihlásil. Do Prahy se mu však nechce, za obviněním podle svého vyjádření vidí tlak „obchodního konkurenta" majitele Agrofertu a nyní i českého vicepremiéra Andreje Babiše. Nedávno navštívil Savova v jeho londýnském azylu „na jeho žádost" z nejasných důvodů bývalý prezident Václav Klaus. České orgány, zdá se, na Londýn příliš netlačí. Britský soud má o případném vydání Savova do Česka rozhodovat 2. července. Miliardář se však může i poté znovu odvolat a trávit dál čas na svobodě u Temže, byť pod tamním policejním dohledem.

Ivo Rittig - partie na mnoha šachovnicích

Lobbista ODS Ivo Rittig je v hledáčku vyšetřovatelů dlouho a rejstřík podezření je široký: od solárních elektráren přes kauzu s jízdenkami pražského Dopravního podniku (kde měl prát špinavé peníze) po napojení na případ Jany Nečasové (měl vynášet informace ze spisů). Rittig se po většinu času choval bohorovně. Někdy poskytl médiím interview ze svého druhého domova v Monaku, jindy v Česku veřejně počastoval své kritiky výhrůžkami a urážkami („je to banda pedofilních fízlů a hajzlů…").

Policie sice výhrůžky ohodnotila jen jako přestupek, ani v šetření jiných kauz zatím zřejmě nepostoupila nijak daleko, přesto nyní Rittiga soud čeká. Tento měsíc podalo Vrchní státní zastupitelství obžalobu na lobbistu a dalších deset lidí v kauze společnosti Oleo Chemical, z níž měli údajně nezákonně vyvést téměř 20 milionů korun. Na případu pracovala policie řadu měsíců a navrhovala podat žalobu už letos v březnu.

Pavel Horák - předčasně obviněn

Společnost IZIP dostala od Všeobecné zdravotní pojišťovny zakázku za stovky milionů korun, mimo jiné na tzv. elektronické zdravotní knížky, bez řádného tendru. Předloni v listopadu kvůli tomu začali policisté stíhat bývalého šéfa pojišťovny Pavla Horáka, ještě s jeho partnerem z IZIP Jiřím Paškem. Loni v dubnu však Nejvyšší státní zastupitelství nařídilo stíhání zastavit. Odůvodnění ovšem znělo tak, že policie se má o kauzu zajímat dál, jen obvinění bylo prý „předčasné".

Týdeník Dotyk zjišťoval aktuální situaci s vyšetřováním Petra Horáka, a podle tvrzení vyšetřovatelů ještě aktéři kauzy IZIP „za vodou" nejsou. „K osobním informacím o fyzických osobách se vyjadřovat nemohu. Věcí ohledně IZIP se ale náš útvar stále zabývá, je ve fázi prověřování," potvrdil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.

Martin Barták - skromné zadostiučinění

V únoru roku 2008 si měl tehdejší první náměstek ministryně obrany (a později sám šéf armádního resortu) Martin Barták z ODS říci v USA o pětimilionový úplatek (v dolarech) za to, že státní zakázku na nákladní vozidla získá Tatra. O několik let později byl z pokusu o úplatek obviněn, a po dalších třech letech vyšetřování a soudního procesu byl loni 3. prosince definitivně očištěn. Bývalý ministr i jeho známý, zbrojař Michal Smrž, byli pravomocně zproštěni obžaloby z korupce Vrchním soudem v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce.

Tento měsíc se oba dříve stíhaní parťáci rozhodli dát státu najevo, že to policii a justici jen tak nedarují – a zažádali o odškodnění. Exministr chce zadostiučinění jen ve výši 200 tisíc korun, zato Smrž hodlá eráru řádně pustit žilou. Požaduje zhruba 31 milionů korun. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřiny Hrochové úřad rozhodne o žádosti nejspíš koncem roku.

Vít Bárta - příliš štědrý předseda

Obálky pro stranického kolegu Jaroslava Škárku (se 170 tisíci korun) a pro kolegyni Kristýnu Kočí (s půl milionem) odstartovaly v březnu 2011 kauzu, v níž figuroval „sponzor" jmenovaných a šéf Věcí veřejných Vít Bárta. Obvinění z uplácení (pro Bártu) a přijetí úplatku (pro Škárku) byla nejprve obvodním soudcem pro Prahu 5 Janem Šottem za obrovské pozornosti médií přetavena exemplárně v podmíněné tresty.

Následně však v sériích odvolání Městský soud v Praze rozsudky zrušil. A přestože se proti tomu, že oba politici vyvázli bez trestu, ještě zkusili dovolat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, loni v lednu Nejvyšší soud vynesl konečný verdikt, že žádný trestný čin se nekonal. Na Bártovo jednání se prý vztahovala poslanecká imunita. A i když aktuální výklad Ústavního soudu definuje imunitu úžeji a Bárta by dříve mohl mít u soudu potíže – restrospektiva ani tady neplatí.

Roman Janoušek - do basy s bolavou hlavou

V březnu 2012 srazil opilý lobbista, pražský boss napojený na ODS Roman Janoušek svým autem v Praze vietnamskou chodkyni. Po více než dvou letech od události, loni 30. dubna, mu městský soudu v Praze vyměřil tři roky „natvrdo" a pět let zákazu řízení auta. Následně byl trest v odvolacím řízení ještě zvýšen na čtyři a půl roku. Lobbista pak však dostal bolesti hlavy, a nástup trestu se posunul. Loni v listopadu nakonec přece jen Janoušek „usedl" v base v Brně, získal tam funkci knihovníka.