Pozemkoví magnáti

15 největších půdních magnátů

5. září 2014 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Aspoň nějaký kousek půdy mají v České republice zhruba dva miliony lidí. Tisíce či dokonce desetitisíce hektarů však patří jen několika z nich. Podívejte se na přehled těch nejvýznamnějších vlastníků z řad byznysmenů, firem a fondů.

Byznysmeni 

První místopředseda vlády a ministr financí kontroluje prostřednictvím svých farem po celé zemi více než 103 tisíce hektarů polí a luk. Půdu považuje za nejlepší dlouhodobou investici a popuzuje ho, „proč jsme dovolili zahraničnímu kapitálu, aby si tu českou půdu mohl kupovat", prohlásil v jednom z dřívějších rozhovorů.

K Farmě Čapí hnízdo, k jejímuž vlastnictví se Babiš po letech už konečně přiznal, vždy patřilo více než 90 hektarů. Čapí polnosti nebudou zdaleka jediné, které agrární magnát vlastní. K jejich nákupům se ale veřejně nehlásí. „Půdu nekupujeme. Pouze naše zemědělské podniky, pokud mohou, něco koupí. Jde však o drobné pozemky," prohlašoval už dříve majitel Agrofertu. Zprávy z terénu ale větší zájem o odkup pozemků potvrzují. Miliardář ovšem obvykle nenabízí cenu, která by převyšovala jiné nabídky přicházející vlastníkům.

Firmy

Mateřskou firmou tuzemského holdingu je britská společnost Spearhead International, která má kromě Velké Británie a Česka zemědělská „tykadla" také v Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Dohromady zemědělsky ovládá kolem 80 tisíc hektarů, z toho v Česku přes 20 tisíc hektarů. Zastřešuje tu čtyři zemědělské podniky – Eurofarms na Jihlavsku a Táborsku, Salix Morava na Hané, Agrosumak na Novojičínsku a Agro-družstvo Morava na Přerovsku. Letos obdržely dohromady na agrárních dotacích přes 142 milionů korun. Vlastníky zemědělských pozemků nebombarduje nabídkami na odkoupení, ale oslovuje je jako zájemce o pacht. K tomu má ve svých firmách týmy lidí pro konkrétní lokality.

Fondy

The Palmer European Farmland Fund

Investiční fond, který založila britská společnost Bidwells spolu s německou firmou Palmer Capital Partners, se v roce 2008 objevil s velkými ambicemi. Do nákupu pozemků v Česku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku hodlal investovat 150 milionů eur (zhruba 4 miliardy korun). Carl Atkin z firmy Bidwells tvrdil, že na odkoupených polích budou hospodařit místní zemědělci. Pak už o fondu a jeho úspěších či nezdarech nebylo slyšet.

Bohemen Vastgoed

Firma, za kterou stojí nizozemský investiční fond Grondfonds, se v roce 2005 usídlila v Březně u Mladé Boleslavi. Zemědělskou půdu nakupuje jako investici. Podařilo se jí získat pozemky hlavně v jižních Čechách a na Vysočině. V Libkově Vodě na Pelhřimovsku chtěla postavit bioplynovou stanici, ale narazila na odpor místních. Zrekonstruovala také místní zámek, který se pak neúspěšně snažila prodat. Loni šel do dražby.

Česká pole

Fond kvalifikovaných investorů, který spravuje investiční společnost Avant. Majetkově ji ovládá Natland Group, která sídlila na Kypru a od dubna 2014 sídlí v ČR. S Natlandem je léta spojován lobbista Roman Janoušek. Minimální investice je 3,5 milionu korun s časovým horizontem 5 let a déle, ideálně 9 let. Za správu majetku ve fondu chce Avant 1 procento ročně z objemu majetku a 30 procent z výnosu nad 8 % p. a. Investor realizuje zisk (nebo ztrátu) prodejem podílových listů, které je fond povinný odkoupit.

Český fond půdy

Jde o investici klubového charakteru. Do fondu, který byl založený na Maltě, lze investovat prostřednictvím tuzemské společnosti Conseq Investment Management. „Do půdy úspěšně investujeme již 6 let, pro 60 českých privátních investorů spravujeme půdu v hodnotě převyšující 500 milionů korun. Rostoucí zájem o investování do české půdy nás vedl k založení Českého fondu půdy," představuje se na webu fond, jehož tváří je Martin Burda, bývalý šéf Investiční společnosti České spořitelny. Za fond vystupuje také Pavel Blažek ze společnosti Farma Polabí, obchodující s pozemky.