Čtvrtstoletí od rozpadu Československa: Dostali jsme figu borovú, říká Mečiar

26. srpen 2017 četba na 6 minut
Jednání mezi čtyřma očima, zahrada vily Tugendhat

Jednání mezi čtyřma očima, zahrada vily Tugendhat

Foto: ČTK

/VIDEO/ Právě zuřila válka v Jugoslávii, na východě se zhroutil Sovětský Svaz. V Brně, na zahradě funkcionalistické vily Tugendhat, v té době rokovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Dne 26. srpna 1992 šlo o jediné: nedopustit katastrofu.

Rozpadu Československa mnozí litují. Slovy čísel jde o 48 procent Čechů a 44 procent Slováků (podle výzkumu agentury Median z května 2017), kteří by otočili kormidlem času a mnohé, co se odehrálo během jara a léta 1992 změnili.

FOTOGALERIE

Vladimír Mečiar oznamuje konec federace Vladimír Mečiar oznámí konec federace Vladimír Mečiar oznamuje konec federace

Pnutí mezí průmyslovějším, dvakrát lidnatějším Českem a „mladším bratrem“ Slovenskem začalo už krátce po Sametové revoluci, když 23. ledna 1990 prezident Havel předložil Federálnímu shromáždění návrh na změnu názvu státu.

Havlovo „Československo“ se ovšem nelíbilo většině slovenských poslanců, kteří později kontrovali návrhem „Česko-Slovenská Federatívna republika“. Spor, který vstoupil do dějin jako Pomlčková válka, sice skončil kompromisem „Česká a Slovenská Federativní republika" (ČSFR), ovšem příkop mezi bratry byl vyhlouben. A měl se dále prohlubovat.

Na jaře 1991 se slovenská část Federálního shromáždění ČSFR vzepřela návrhu ústavy, jež měla upevnit centrální pozici pražské vlády – vztahy mezi Prahou a Bratislavou definitivně zamrzly. „Všichni jsme čekali na parlamentní volby na jaře 1992, jaké nám voliči rozdají karty,“ vykreslil situaci Petr Pithart, tehdejší předseda vlády České republiky.

Ve dnech 5.a 6. června 1992 se rozhodlo. V západní části země drtivě zvítězila Klausem vedená koalice ODS a KDS (Křešťanskodemokratická strana) se ziskem 33,90 procenta hlasů, na východě zabodoval populismus a nacionalismus Vladimíra Mečiara a jeho HZDS (33,54 procenta).

Ty tam byly naděje federalistů v čele s premiérem Pithartem, který proslul výrokem o „dvojdomku“, v kterém by oba bratři mohli vegetovat. Za to se setkal všeobecným posměchem, jeho Občanské hnutí totálně propadlo (ani se nedostalo do parlamentu).

Již 8. června se prvně sešly týmy vítězů voleb – Klause a Mečiara, a to v prostorách vily Tugendhat v Brně. Zatím šlo spíše jen o „oťukávání“. „Návrhy na rozdělení nepadly“ uvedl tehdy týdeník Respekt, který ale varoval: „Obě delegace hovořily jinou řečí. A nešlo o to, že jedna česky a druhá slovensky."

Zpětně viděno, Vladimír Mečiar měl v té době jasno. Chtěl rozpad federace a „vytřískat“ z něj co nejvíc. To česká strana aspoň zpočátku trvala na federaci, byť slovy Klause „decentralizované“.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST