Sport

80 let od „hnědé“ letní olympiády v Berlíně

3. srpen 2016 četba na 3 minuty
Vítězný americký atlet Jesse Owens

Vítězný americký atlet Jesse Owens

Foto: Archiv

Třetího srpna 1936 byly zahájeny XI. letní olympijské hry v německém Berlíně. Jakkoli šlo o organizačně nebývale dobře zvládnutou akci, do historie vstoupila jako Hitlerova olympiáda: nacistický režim hry zneužil k propagaci nacionalistického Německa.

Byl to rok, kdy Hitler chtěl být světem vnímán jako apoštol kultu těla, síly a vítězství. Koho v únoru 1936 nepřesvědčila o mírumilovnosti a velkoleposti nacistického Německa zimní olympiáda v Garmisch-Partenkirchenu, toho měly přesvědčit letní hry, konané v Berlíně.

Byly zahájeny právě před 80 lety 3. srpna 1936 a nutno přiznat, že führerovi jeho propagandistický záměr vyšel. Berlínská olympiáda vysoko překonala všechny do té doby konané sportovní podniky. Němci například postavili nový stadion s rekordní kapacitou 100 tisíc diváků. Poprvé zorganizovali olympijskou štafetu s ohněm z řecké Olympie. Premiéru měl také kamerový systém a radiová síť a z her byly vysílány první živé televizní přenosy. Her se zúčastnil i rekordní počet sportovců – 3963 ze 49 zemí.

Olympijský stadion v Berlíně během herOlympijský stadion v Berlíně během herAutor: Archiv

Hitler a nacisté dokonce do určité míry a na omezenou dobu potlačili své rasistické předsudky, když povolili na hrách start židům a černochům – ovšem s výjimkou německého týmu. Na zásah Německého olympijského výboru nemohl reprezentovat Německo například čtyřnásobný držitel světového rekordu ve vrhu koulí Lilli Henoch. Startovat nesměla ani atletka Gretel Bergmannová, tehdejší světová rekordmanka ve skoku vysokém.

Premiéru měl také kamerový systém a radiová síť a z her byly vysílány první živé televizní přenosy.

Ačkoli režim NSDAP nechal po dobu olympiády odstranit z olympijské vesnice a dalších turisticky frekventovaných míst cedule s antisemitskými nápisy „Židům vstup zakázán", všichni berlínští Romové byli před zahájením her zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora Berlin-Marzahn.

Sport ve stínu propagandy

Propagandistický zápas se odehrál i na sportovištích. „Politika nemá ve sportu žádné místo," tvrdil šéf olympijského výboru USA Avery Brundage, hlavní zastánce konání her v nacistické metropoli. Jenže Hitlerův režim dokázal politiku i své zrůdné principy propašovat kamkoli.

Hitler si chtěl například vybírat, které medailisty přijme – černošským ani židovským sportovcům nechtěl podávat ruku. „Lidé, jejichž předci pocházejí z džungle, jsou primitivové," hlásal podle svého ministra zbrojního průmyslu Alberta Speera. „Jejich fyziologie je silnější než tělesná stavba civilizovaných bělochů a měli by proto do budoucna být vyloučeni ze sportovních klání," tvrdil. Když olympijský výbor Hitlera upozornil, že musí přijmout buď vítěze všechny, nebo žádné, rozhodl se raději nepřijmout nikoho.

Hitler na berlínské olympiáděHitler na berlínské olympiáděAutor: Archiv

O „poctu" být přítomen na audienci u nacistického vůdce přišel třeba známý americký černošský atlet Jesse Owens, který v Berlíně vybojoval čtyři zlaté medaile. „Všichni si vyprávěli, že mi Hitler v Berlíně odmítl podat ruku. Když jsem se ale vrátil domů, v autobusu jsem si nesměl sednout dopředu," postěžoval si později sportovec, že to neměl jednoduché ani ve Spojených státech.

Pokud jde o počet medailí, nejvíc jich v Berlíně získali právě Němci (89) před USA (56) a Itálií (22). Československo z Berlína přivezlo celkem 8 medailí, 3 zlaté a 5 stříbrných.