Oblíbené místo filmařů z celého světa, slavná Kolbenka v pražských Vysočanech zeje z větší části prázdnotou. Továrna, která se proměnila ve skladiště, čas od času vyhoří. Není to ale jen stará ztrouchnivělá stavba. V polorozbořeném a trochu strašidelném areálu sídlí řada firem, najdete tu například autoservis nebo lékařský dům.

Ve velké části navíc fungovaly tradiční bleší trhy. Ty se ale musely přestěhovat k vysočanské Elektře kvůli výstavbě nových bytových a kancelářských domů. Odlehlé prostranství u metra Kolbenova, kde bývalá továrna stojí, by tak mělo ožít.

Jak v budovách Kolbenových závodů, tak v protější Pragovce najdete také ateliéry pro fotografy, malíře, nebo třeba sochaře. Součástí je rozlehlá galerie, ve které umělci vystavují. Jednotlivé ateliéry mají 20 až 200 metrů čtvrtečních.

Stručná historie

Emil Kolben vybudoval svého času „americký sen po Česku". Továrnu založil v roce 1896 na zelené louce a začal s 25 zaměstnanci, nakonec pro podnik pracovaly tisíce lidí. Areál elektrotechnické továrny Kolben a spol. je známější pod názvem Českomoravská-Kolben-Daněk, tedy ČKD. To vzniklo po spojením s průmyslníkem Čeňkem Daňkem a několika dalších fúzích. Byla to největší strojírna v tehdejším Československu. V roce 1939 Kolbenku zkonfiskovali Němci. Budovy ČKD nebyly jen ve Vysočanech, ale i v Libni, nebo na pražském Andělu.

Kolben byl židovského původu, v roce 1943 jej proto Němci deportovali do Terezína, kde zemřel společně s dalšími 26 příbuznými. Ze závodu tak náhle vyjížděly například tanky. Po válce byl objekt znárodněn. Po sametové revoluci prošlo ČKD privatizací, která se příliš nepodařila, následně se rozpadlo na několik firem.