Andrej Babiš

Babiš: Rekordman v čerpání dotací

18. březen 2016 četba na 7 minut

Foto: redakce

Majitel Agrofertu do farmy Čapího hnízda snášel i dotace na provoz – na ovce a telata ve své „zoo".

Prošetřovaná dotace 50 milionů korun na postavení Čapího hnízda nejsou jediné peníze, kterými daňoví poplatníci na Babišovu pýchu (dnes Achillovu patu) přispěli. Na provoz luxusního resortu ozdobeného zvířaty přilétaly každoročně agrární dotace z evropského i českého rozpočtu. Andrej Babiš bere dotace na krávy, ovce a koně, za kterými na Čapí hnízdo utíká od lidí. Podpory dostává také na telata, kozy a na pozemky. Když pole nechá osít trávou a přemění je tak na louku, čerpá čapí ekofarma evropskou i národní finanční podporu na zatravnění.

Akciová společnost Farma Čapí hnízdo takto inkasovala od roku 2009 do předloňského jara celkem 2,3 milionu korun. Kromě toho dostává i další příspěvky, třeba na plemenného kozla, plemenného berana či na výstavu koní. Posílají je chovatelské svazy, které přerozdělují peníze od státu. Přímo ministerstvo zemědělství věnovalo Farmě Čapí hnízdo finanční podporu na „udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat".

Poprvé v roce 2014 žádala o agrární dotace pro Babišovu „zoo" u Olbramovic jeho pražská firma Imoba, momentálně vlastník Čapího hnízda. Nechala si dotovat 30 hektarů, zatravnění pozemků i chov zvířat. Celkem dostala 285 tisíc korun. I taková „almužna" stála za papírování spojené s penězi z Bruselu. S jejich donášením do Čapího hnízda je však zřejmě konec.

Dotace pro pražskou realitku

O agrární dotace totiž mohou od loňského roku žádat jen takzvaně aktivní zemědělci. Tedy ti, co mají aspoň třetinu příjmů ze zemědělství. A to realitní společnost Imoba, která vedle Čapího hnízda provozuje mimo jiné Babišovu Sokolovnu v Průhonicích, Centrum pohybové medicíny na Chodově a restauraci Columna tamtéž, není ani náhodou. Aby do čapí ekofarmy dál přicházely dotace, musel by ji Babiš opět šoupnout jinam, pod nějakou svou zemědělskou akciovku. Necelých 300 tisíc korun, které Imoba za rok 2014 na Čapí hnízdo získala (peníze zpravidla přicházejí na účet až v následujícím roce), by za další průšvih nestály.

„V roce 2015 společnost Imoba o dotaci nežádala," uvedla pro týdeník Dotyk Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který peníze vyplácí. V Babišově zátahu na veřejné zakázky a veřejné finanční výpomoci se přitom každá koruna počítá. Však se díky tomu majitel agro-chemicko-potravinářsko-mediálního koncernu vypracoval na dotačního krále mezi tuzemskými byznysmeny. 

Andrej Babiš vytěžil z evropských dotací rekordních 4,9 miliardy korun, spočítal týdeník Dotyk vloni, před koncem jejich čerpání za rozpočtové období 2007–2013. Uvedená suma jsou pouze evropské peníze, bez nedílného českého spolufinancování a bez dalších národních podpor, které Agrofert využívá.

Údaj o celkovém objemu dotací pro Babišův konglomerát zatím není možné aktualizovat. Peníze ze strukturálních fondů si v novém rozpočtovém období 2014–2020 prozatím rozdávají státní úřady. Vyplacené agrární dotace jsou zveřejňovány se zpožděním.

Finanční injekce na obchod

Největší suma veřejných podpor pro Agrofert proudí do bohatě dotovaného zemědělství. Hlavní balík jde takzvaně na plochu, tedy na každý hektar. Agrofert má pod sebou už 131 tisíc hektarů, což mu automaticky přihrálo kolem 700 milionů korun za loňský rok. A k tomu se přidává spousta dalších dotací na zvířata i takzvané citlivé komodity.

V Česku jsou citlivé pomalu všechny, řepka zatím nikoli. Ukázkou, jak je pro Babišův kolos dobrá každá dotační koruna, je dřívější finanční podpora odbytových organizací. Způsob, jakým se zvrhla, je možný snad jen v Česku.

Na počátku byla snaha pobídnout rozdrobené zemědělce evropskými penězi k tomu, aby se sdružovali k prodeji mléka, zvířat, obilí a dalších výpěstků, a měli tak silnější pozici vůči zpracovatelům. O peníze byl velký zájem. Zemědělské akciovky si zakládaly dceřiná eseročka na prodej obilí, další na řepku, jiné pro kuřata a na další produkci. Bylo běžné, že v dotacemi podpořené „skupině výrobců" byl jediný člen. Tyto dotace na obchodování využil také největší zemědělec a potravinář Agrofert.

Člen jeho představenstva Jaroslav Faltýnek, nyní 1. místopředseda hnutí ANO, neobhajitelné tenkrát obhajoval takto: „I my se hlásíme k zemědělcům, protože máme třeba jen patnáct producentských jednotek s chovem prasat, více než deset závodů s velkochovy kuřat. Tito prvovýrobci se spojili v několik odbytových družstev.

Není na tom nic, co by znamenalo tunelování, když chceme podle zákona zmiňovaná procenta z obratu. Zejména této produkci, která je u nás nyní prodělečná, to může velmi pomoci." Jednotlivé Babišovy odbytové firmy takto pobíraly na podporu prodeje desítky milionů.

Dotační koloběh

Evropské dotace čerpá Agrofert také pro své chemičky. Během uplynulého rozpočtového období do nich nateklo 1,4 miliardy korun z unijních fondů. Gró peněz šlo na ekologické projekty. Miliardář ale nepohrdne ani příspěvkem na firemní školku. Lovochemie si takto sáhla na 1,6 milionu korun. Babišovy zemědělské akciovky a družstva si zase bez studu říkají o eurodotace na poradenské služby. Jde o částky kolem 40 tisíc korun, financované z takzvaného Programu rozvoje venkova.

Andrej Babiš postavil Agrofert na pevně provázaném řetězci „od vidlí po vidličku". Podobně je v jeho skupině nastavený i dotační koloběh. Jak funguje? Táborská firma Farmtec, důležitý člen rodiny Agrofert, dodavatel bioplynových stanic a technologií pro kravíny a prasečáky, zpracovává také projekty a žádosti o dotace. Slouží všem – zemědělským akciovkám, družstvům, ale i potravinářským a lesnickým firmám. Záběr Farmtecu je široký – nabízí komplexní službu při čerpání unijních dotací, a to hned ze tří resortů: zemědělství, průmyslu a životního prostředí.

Sežene dotace i zajistí investice. Výběrové řízení, které musí podstupovat všichni příjemci peněz z evropských fondů, není na překážku. Systém evropských dotací je zvrhlý, v českém podání obzvlášť. Bez něj by nebylo kauzy Čapí hnízdo.