„Budeme tendrovat to prokleté IT, co tam máme od roku 1992, ten ADIS," stroze oznámil Andrej Babiš v druhé polovině září při debatě na TV Prima, čímž také naznačil, jak moc mu tato věc leží v žaludku.

Magazín Dotyk se na Finanční správě zajímal, jak to s avizovanou soutěží vypadá doopravdy, když je známo, že o ADIS se po celá léta stará jen firma IBM a veškeré nové investice byly vždy vyřešeny bez účasti konkurenčních firem v rámci jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU).

Budeme tendrovat to prokleté IT, co tam máme od roku 1992...

Stalo se tak letos znovu i při EET, ačkoliv podle mnohých názorů nic nebránilo tomu, aby tentokrát řádná soutěž proběhla. Ostatně, ještě loni to tak vypadalo a zdálo se, že zakázku získá firma CGI, někdejší Logica.

Nejdřív poradce, potom další tendry

Generální finanční ředitelství (GFŘ) nyní uvádí, že už zahájilo přípravné práce několikaletého procesu, na jehož konci má být nový a moderní systém, náhrada ADIS.

„Připravujeme veřejnou zakázku na projektovou kancelář nového daňového systému. Následně bude s vítězem této veřejné zakázky připraven plán budování nového modulárního daňového informačního systému, jehož jednotlivé části se budou soutěžit zvlášť," uvádí mluvčí GFŘ Linda Paterová.

Zmíněná projektová a integrační kancelář by měla celý proces řídit z pozice poradce. Patrně navrhne i reformu celé finanční správy, architekturu nového sytému, integrační vazby a kromě jiného i zadávací dokumentaci pro navazující soutěže. Finanční správa slibuje, že tyto navazující tendry budou zahájeny ještě v roce 2017.

„Osobně si nedokážu představit, že by to dokázali zvládnout tak rychle. To jedině, že by to zase chtěli dát IBM. Podle mě příprava tendrů bude trvat minimálně osmnáct měsíců," domnívá se jeden z IT odborníků obeznámený s problematikou.

Finanční správa už uveřejnila předběžné oznámení o veřejné zakázce na projektovou kancelář.

Finanční správa už každopádně uveřejnila předběžné oznámení o veřejné zakázce na projektovou kancelář a nyní pro ni podle mluvčí zpracovává zadávací dokumentaci.

Zoufání na berňáku

V Česku byste nejspíš nenašli zastaralejší informační systém, než je ADIS. A jak už bylo řečeno, ve fungování státu přitom hraje zásadní roli – slouží k výběru daní. Uživatelé systému – úředníci z berňáků – jej hodnotí velmi negativně, jako uživatelsky zcela nepřívětivý. Vyplývá to z nedávné studie firmy Deloitte, kdy záporné vysvědčení dalo systému 95 % úředníků. „Některé komentáře jsou silně emocionální až zoufalé," uvádí Deloitte.

Některé komentáře jsou silně emocionální až zoufalé.

Pro představu: ADIS využívá archaické tabulátorové prostředí podobné editoru T602 z počátku 90. let. Uživatelé přeskakují mezi okny pomocí klávesových zkratek a tabelátorů, v systému neexistuje dnes již zcela standardní myš a okna, jakákoliv editace textu je extrémně náročná.

„Zastaralost systému generuje enormní nákladnost při každé úpravě. Za prostředky, za které se ADIS každý rok nedostatečně ,záplatuje' a rozšiřuje, lze pořídit provoz a rozvoj moderního daňového systému," píše také Deloitte.

EET se to prý nedotkne

Na archaický ADIS, který úředníkům běžně „zamrzává", má být nyní namontováno i EET. I proto panují obavy z funkčnosti celého IT a kolapsů.

„Systém EET je jen velmi malou částí celého rozsáhlého systému ADIS," uvádí mluvčí Paterová a zdůrazňuje, že samotná transakční část EET navíc vůbec není součástí ADIS, ale zcela samostatnou částí provozovanou státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb. (K tomu se ovšem sluší poznamenat, proč se tedy systém EET k ADIS musel bezpodmínečně a bez soutěže „zakázkově" připojit...)

Jak mluvčí Paterová dodává, faktické oddělení obou systémů také znamená, že vývoj nového informačního systému Finanční správy nebude mít na budoucnost EET žádný vliv.

Firma Deloitte ve své analýze spočítala, kolik by „nový ADIS" mohl stát. V úvahu brala čtyři varianty, od „mírného pokroku v mezích zákona" až po čtvrtou, nejambicióznější (výstavba na zelené louce).

Investiční náklady se mají pohybovat od 1,2 až do 3,7 miliardy korun, náklady na dalších 10 let provozu v rozmezí od 4,8 až 7,2 miliardy korun. V sázce jsou tedy lákavé částky, v součtu možná až 10 miliard, o které se český IT byznys určitě tvrdě popere. Bude-li mu to tentokrát umožněno.