Andrej Babiš

Babiš: Tatíček nové generace

10. duben 2015 četba na 8 minut

Foto: redakce

Miliardář a politik Andrej Babiš ovládl sektor umělého oplodňování. Jeho skupina FutureLife má už 40 procent trhu a sází na rozvoj genetické diagnostiky. Šéf hnutí ANO se nemusí obávat, že by mu někdo zkřížil byznysové plány. České zákonodárství má nyní pod kontrolou.

Do jeho byznysu, převážně zemědělsko-potravinářského, by možná lépe zapadly plemenářské podniky a inseminační stanice. Přesto dal miliardář a zároveň vicepremiér Andrej Babiš na rady svých manažerů a skrze fond Hartenberg masivně investoval nikoliv do rozmnožování hospodářských zvířat, ale do oboru úzce souvisejícího s lidskou reprodukcí. Během několika málo měsíců skoupil hned několik firem provozující kliniky IVF (oplodnění ve zkumavce) a dnes je v sektoru umělého oplodňování jednoznačně největším podnikatelem v Česku.

Stálo jej to asi 1,5 miliardy korun. „Náš podíl na trhu je nyní ve výši asi 40 procent," říká František Tregler, investiční ředitel Hartenberg Capital, přičemž nám do mapy zakresluje jednotlivé kliniky. Nejde jen o Česko, ale i o Londýn a italský Milán (viz Babišovo impérium na umělé oplodnění).

Lze tedy říct, že v tuto chvíli téměř každé druhé české dítě ze zkumavky vděčí za svůj život Babišově klinice. Pokud by chtěl miliardář původem ze Slovenska svou roli tatíčka nových Čechů nadále posilovat, cestou akvizic to už asi nepůjde. Patrně by již narazil na odpor antimonopolního úřadu. Nic mu ale nebrání v tom, aby jeho skupina rostla „organickou" cestou. O dalším rozšiřování byznysu může svědčit i nově stavěný pavilon na pražské Letné (viz foto).

Kdo další proti babišovi?

Babiš, majitel koncernu Agrofert, svým „fertilizačním" apetitem vyvolal na trhu velký třesk. I mnozí jiní majitelé IVF klinik, často už stárnoucí lékaři na prahu penze, uzřeli, že teď je možná ta pravá chvíle, jak finančně zhodnotit svou mnohaletou práci a vyřešit bolavou otázku nástupnictví.

„Dostali jsme řadu dalších nabídek na odkoupení, využili jsme ale jen ty, co zapadaly do našeho konceptu," říká Tregler z Hartenberg Capital, který neskrývá názor, že obor IVF je dnes velmi zajímavý sektor podnikání a nejlepší české kliniky dosahují hodnoty EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů) nad 10 %, což je v byznysu nadstandardní hodnota. Při celkových tržbách Babišových klinik ve výši 1,5 miliardy korun je to velmi dobrá výchozí pozice.

Nelze vyloučit, že se může začít formovat i nějaká konkurenční skupina. Z celkového počtu českých IVF klinik (podle neoficiálních údajů už 42) jich stále zůstává hodně samostatných a nezávislých. Vznik Babišova oplodňovacího impéria, které se sdružuje pod hlavičkou FutureLife a má dokonce ambici vstoupit na burzu, pro ně může představovat ohrožení a zároveň výzvu ke konsolidační protiakci.

„Vím i od svých kolegů z jiných klinik, že za nimi v minulých měsících byli lidé z různých velkých poradenských firem a ptali se jich, zda nepotřebují finančního partnera. Koho ti poradci zastupovali, se ale těžko zjišťuje," říká Hana Višňová, vedoucí lékařka a zakladatelka pražské kliniky IVF Cube. „Kdybychom chtěli prodat, udělali bychom to již dávno. Měli jsme i řadu zahraničních nabídek, třeba ze Španělska," odmítá docent Tonko Mardešić, jeden ze zakladatelů reprodukční medicíny v Česku, že by se vlastnické změny mohly týkat i jeho sítě klinik Pronatal.

Největší z těch, které nepatří Babišovi. Mardešić ji vlastní s kolegou Vladimírem Sobotkou. Má dvě pobočky v Praze, po jedné v Teplicích, Kolíně, Karlových Varech a Českých Budějovicích. Kdysi byl právě Pronatal největší v celém Česku, než jej předběhl brněnský Reprofit. Dnes budou i zde muset šedesátiletí otcové zakladatelé začít přemýšlet, komu kliniky přenechají. „Příchod pana Babiše nás nechává klidnými. Nic se pro nás nemění, pracujeme dál, jak jsme vždycky pracovali," nevidí ale zatím Mardešić důvody ke změnám.

Sázka na genetiku

Jestli si Babišovi lidé ze své skupiny něčeho zvláště cení a vidí v tom konkurenční výhodu, pak je to vedle zmíněného Reprofitu i skupina Gennet.Ta zahrnuje nejen několik center asistované reprodukce, ale i vysoce specializovaná pracoviště zaměřená na genetickou diagnostiku.

Babišův manažer Tregler nešetří chválou a nadšením. „Oni umějí ohromné věci, myslím, že tudy půjde další vývoj. Mohou poskytovat služby nejen našim vlastním klinikám, ale ostatním," říká na adresu Gennetu, kde se provádí genetická diagnostika u neplodných párů i embryí. Umějí zde „zavčasu" objevit dědičnou predispozici například pro onkologické či neurologické choroby.

Na seznamu dědičných nemocí, které lze v raném stádiu života zachytit, je třeba cystická fibróza, rakovina prsu nebo Huntingtonova choroba.„Fušujeme trochu do přírody, ale veškerá budoucnost oboru je právě v genetickém vyšetření, kdy můžeme vybrat vždy jen zdravé embryo, u něhož byla vyloučena mutace sledovaného genu," je si jistý výbornými vyhlídkami i Matěj Stejskal, předseda představenstva Gennetu, který se teď podle vlastních slov stává menšinovým akcionářem Babišovy skupiny FutureLife. Gennet se zabývá i screeningem vrozených vad plodu. Zjišťuje je v období těhotenství z krve budoucí matky. Stejným způsobem jsou v laboratořích schopni určit i sporné otcovství.

Střety a soulady zájmů?

O rozvoji a ziskovosti Babišova rozmnožovacího byznysu ovšem nerozhodnou jen zkušenosti a um lékařů a laborantů. Jde také třeba o to, jak moc budou asistovanou reprodukci dotovat zdravotní pojišťovny. Jde o stovky milionů korun ročně a možná i proto Babiš tolik tlačí na změny v managementu VZP.

Ale naprosto klíčovou podmínkou rozvoje tohoto byznysu, která rozhoduje o jeho bytí či nebytí, je liberální zákonodárství. Pokud by nebylo, uteče klientela do jiných zemí. To se týká i zmíněné preimplantační diagnostiky, která je třeba v Německu výrazně regulována. Stejně jako tam neexistuje možnost oplodnění z darovaných vajíček (na rozdíl od spermií).

Proto mají česká IVF centra tolik německých zákazníků. „Má na to ale také samozřejmě vliv nižší cena služeb. Kromě Němců máme hodně klientů třeba i z Irska, Anglie a Itálie," říká Hana Višňová z kliniky IVF Cube nedaleko pražského letiště, kde dnes cizinci tvoří více než polovinu klientů.

„Na druhou stranu třeba lesbičky vyhledávají země jako Belgie a Dánsko, kam mohou na kliniku přijít i bez mužského partnera, což u nás stále možné není," vysvětluje, co rozhoduje o evropské reprodukční turistice.

Zásadní vliv zákonodárství na IVF byznys potvrzuje i manažer Babišova fondu František Tregler, který byl týdeníkem Dotyk dotazován, zda nechtějí kromě Slovenska expandovat i do dalších zemí střední Evropy – Německa, Rakouska či Polska. „Tam jsou na rozdíl od Česka špatné zákony. Čím silnější postavení církve, tím horší podmínky," říká manažer a poměrně jadrnými výrazy ohodnotí zejména „negativní" roli katolické církve, která přitom do toho „nemá co kecat".

Zhruba v tu samou chvíli řečnil v parlamentu Andrej Babiš, šéf hnutí ANO. Jeho současná politická role je určitě dostatečnou zárukou, že si Česká republika své liberální zákonodárství minimálně v nejbližších letech zachová a český reprodukční byznys ohrožen nebude.