„Zatím je to jen návrh, je dost dobře možné, že je protiústavní. Je to určitý útok na systém právního státu. Já to neberu jako věc náboženskou či politickou, ale čistě právní," uvedl Bělobrádek pro magazín Dotyk, přičemž dodává, že on sám považuje otázku církevních restitucí za definitivně uzavřenou.

O zdanění náhrad usiluje část opozice (KSČM a Úsvit), ovšem návrh má i významnou podporu ve vládní koalici. Ruku by pro něj zvedli totiž někteří politici ČSSD (do parlamentu jej tlačí jihočeský hejtman Jiří Zimola) a také hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Schválení takového návrhu by fakticky znamenalo podstatné snížení finančního plnění a do budoucna patrně výrazné problémy církví, řádů a náboženských společností se zajištěním vlastní ekonomické soběstačnosti.

Dohody by měly platit

Bělobrádek v této souvislosti připomíná „gentlemenskou dohodu", která byla uzavřena při povolebním vyjednávání o koalici, podle níž téma církevních restitucí už otevíráno nebude. Vedení ČSSD v čele s předsedou Bohuslavem Sobotkou se od Zimolovy iniciativy distancuje.

„Tento návrh je určitě věcí, která narušuje dobré vztahy. Když si na něčem dohodneme, mělo by to platit. Lze to vztáhnout nejen v kodifikované právo, ale i na mezilidské vztahy. U nás v podhůří, když si na něco plácneme a někdo to nedodrží, ztrácí naši důvěru. Je to člověk, o jehož mravních kvalitách lze s úspěchem pochybovat," podotýká Bělobrádek. „Je to určitá známka přístupu k právnímu státu, jak si jednotliví politici představují, že by tento stát měl vypadat do budoucna," dodává šéf lidovců.