Pouhých několik dnů po překvapivém hlasování Britů, kteří si většinově zvolili vystoupení z Evropské unie, kroužila v ulicích Londýna dodávka s nápisem „Milí startupisté, buďte v klidu a přestěhujete se do Berlína".

Kampaň placená německou liberální stranou FDP se zaměřovala na podnikatele, kteří se obávají ztráty přístupu na evropský trh. A i když se mnoho Londýňanů sloganu na ulici pousmálo, řada byznysmenů uvažuje o změně adresy. Jak říká Cornelie Yzerová, která byla na berlínské radnici zodpovědná za ekonomiku, v letních měsících se až stovka lidí dotazovala, jaké jsou podmínky pro přesun firmy z města u Temže do města u Sprévy.

Hlavní město Německa už v roce 2015 vedlo žebříček investic rizikového kapitálu z Evropě. Je na tom lépe než Londýn, Stockholm nebo Paříž. Loni berlínské startupy získaly od investorů 2,1 miliardy eur, jak uvedla poradenská společnost Ernst & Young. Londýn byl na druhém místě s 1,7 miliardy eur, začínající podnikatelé ve Stockholmu vybrali 992 milionů eur.


Hlavní města startupové scény v Evropě

(Podle investic rizikového kapitálu za rok 2015)

Berlín 2,1 mld. eur
Londýn 1,7 mld. eur
Stockholm 992 mil. eur
Paříž 687 mil. eur
Hamburk 296 mil. eur
Mnichov 206 mil. eur
Zdroj: Ernst & Young

Levné bydlení a noční život

„S nízkými náklady na bydlení, mladou a kreativní scénou a nejlepším nočním životem se Berlín stává ideálním místem pro mladé podnikatele, aby si tu založili firmu," napsal časopis Forbes.

Argumentem pro přesun firmy z Británie do Německa je i to, že fondy rizikového kapitálu se sídlem v Londýně mohou přijít o stovky milionů eur podpory z Evropského investičního fondu (EIF). V roce 2015 Velká Británie z EIF získala 655,8 milionu eur (17,7 miliardy korun), uvedl britský deník Guardian. Jakmile započne proces odchodu z EU, britské fondy o podporu přijdou.

655,8 mil. eur

Tolik peněz získala Velká Británie v roce 2015 z Evropského investičního fondu.

Zdroj: The Guardian

Přijďte do Mekky

Lukas Kampfmann, spoluzakladatel startupového co-workingového centra Factory Berlin, kde sídlí na 150 firem včetně Uberu a Twitteru, tvrdí, že Berlín je startupovou Mekkou Německa a potažmo celé kontinentální Evropy.

„V Londýně panuje mezi podnikateli mnoho nejistoty, což pro podnikání není nikdy dobré. Myslím, že to bude mít vliv hlavně na finančně-technologické firmy. A my jim můžeme nabídnout výhodné podmínky," řekl Forbesu. Jako příklad uvedl fin-tech startup N26, jenž vybral 40 milionů dolarů a jedním z investorů byl i miliardář Peter Thiel (zakladatel PayPalu, kromě jiných).

Kampfmann dodal, že Německo má výhodu také v tom, že je v zemi mnoho průmyslových firem, které se nyní orientují na internet věcí (IoT – Internet of Things) a nové trendy v mobilitě. Ty zase mají zájem o startupové firmy.

S nízkými náklady na bydlení, mladou a kreativní scénou a nejlepším nočním životem se Berlín stává ideálním místem pro mladé podnikatele, aby si tu založili firmu.

Zaměření firem na propojení věcí s internetem a jejich „učení se" lidským návykům je trendem posledních let. Jako příklad může sloužit společnost Nest. Její čidla v domě zaznamenávají chování lidí, a podle toho nastavují například teplotu v bytě. Pro Google neodolatelná investice za 3,2 miliardy dolarů. A v tomto směru vývoje se Berlín stává světovým lídrem.

Startup relayr.io by se mohl stát dalším investičním soustem pro velké technologické firmy. Sídlí také ve Factory Berlin. Pomáhá firmám implementovat IoT a zlepšit procesy rozhodování. Už vybral přes 13 milionů dolarů od investorů. „Relayr.io je známkou toho, že Berlín nebude jen klonem Silicon Valley," je přesvědčen zakladatel Factory Berlin.

11,8 mld. eur

Celkem se v Evropě loni investovalo do startupových projektů 11,8 miliardy eur. Je to o 56 % více než v roce 2014.

Zdroj: Ernst & Young

Ukončení firmy? Zlý sen

Americký expat Travis Todd, který v Berlíně v roce 2011 spustil webové stránky o startupech s názvem Silicon Allee, ví, že německé město má ještě rezervy. Například německá byrokracie může být pro Američany i Brity pravým očistcem. I když třeba založení firmy je poměrně snadné, naopak ukončení podnikání může být pro cizince noční můrou. Firma totiž musí vést účetnictví tři až pět let po ukončení činnosti, aby nemohla podvádět na daňových odvodech. Sám chce v tomto směru novým startupistům dávat konzultace.

I když si také část zahraničních podnikatelů stěžuje na to, že v Německu často dochází k přílišnému důrazu na firemní hierarchii a napodobování obchodních modelů, Todd si myslí, že do deseti let se o Berlínu může mluvit v superlativech, pokud své šance využije.