Revoluce v dopravě

Boj o mýto: porazí Kellner Kapsche?

5. prosinec 2014 četba na 12 minut

Foto: redakce

Rakouská rodinná firma Kapsch se pozvolna loučí s rolí provozovatele českého mýtného systému. Stále se neví, kdo ji coby výběrčího dálničních poplatků vystřídá a jaký dostane nový provozovatel od vlády úkol. Situace je tristní. Hrozí dokonce, že kamiony budou po českých autostrádách od ledna 2017 jezdit zcela zdarma. Kapsch by si lukrativní českou zakázku chtěl zachovat, ale proti němu se pravděpodobně postaví nejbohatší Čech Petr Kellner a jeho přátelé.

Dálniční mýto českou politikou zacloumalo již vícekrát. Podle bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého je například prapříčinou, proč musel v lednu 2007, po pouhých čtyřech měsících ve funkci, opustit křeslo v Topolánkově kabinetu a byl vystřídán lidovcem Miroslavem Kalouskem.Tlustý tvrdí, že zájmy Kalouska, jenž v roce 2005 v čele KDU-ČSL výrazně dopomohl k tomu, že dvaadvacetimiliardovou zakázku na budování mýtného systému získala rakouská firma Kapsch, se prý tehdy protly se zájmy Mirka Topolánka a jeho přítele Marka Dalíka. I lobbista Dalík podle Tlustého (a nejen podle něj) pracoval pro Kapsch.

Mýto se na hlavních obchodních trasách vybírá odpradávna. Třeba na slavné Zlaté stezce, odkud do Čech proudila z bavorského Pasova především alpská sůl a opačným směrem šlo obilí či chmel. O tom, že i ve středověku peníze často končily úplně jinde než v obnově dopravní infrastruktury, se zmiňuje i Ottův slovník naučný. Píše se tam, že mýto bývalo značným zdrojem vrchnostenských financí, nehledělo se na ně z hlediska národohospodářského, nýbrž fiskálního. „Účelem jich vybírání mělo býti sice stavění a udržování cest, silnic, mostův a přívozů…, avšak ve skutečnosti zneužíváno jich bylo často jen k obohacení osoby oprávněné," můžeme se dočíst.

Dějiny mají tendenci se opakovat a je velmi pravděpodobné, že dálniční mýto zamává českou politikou znovu. V podobných kulisách, s podobnými argumenty jako před deseti lety, jen s obměněnou sestavou aktérů. Opět se dostáváme do „časové tísně" a opět hrozí, že mýtný systém bude nakonec svěřen někomu, kdo nepřijde s nejvýhodnější nabídkou pro stát, ale bude mít nejdelší prsty.

Zrušená soutěž na projektanta?

Je to jeden z jasných dokladů pokračujícího rozkladu státní správy.Přestože už deset let všichni ministři dopravy a vysocí státní úředníci vědí, že kontrakt s firmou Kapsch skončí poslední den roku 2016, nikdo nebyl doposud schopen říci, co bude po tomto datu následovat. Nejde jen o to, že stále nevíme, kdo bude systém, jehož prostřednictvím se vybírají dálniční poplatky od kamionů, provozovat, ale chybí jakákoliv koncepce. Jakým způsobem, na jakých silnicích a od koho se v dalším desetiletí bude mýto vybírat.

Právě tyto otázky měl vládě pomoci zodpovědět projektový manažer, jenž se vybírá od letošního června. Měl zanalyzovat současný stav, navrhnout další koncepci a připravit tendr na nového provozovatele s jasným zadáním práce, která na něj čeká. Tímto poradcem a projektantem se měla stát firma Arthur D. Little. Tak to alespoň bylo na konci října oznámeno. Podle informací týdeníku Dotyk ale bude soutěž zrušena a ministerstvo dopravy, kam teď přichází nový ministr Dan Ťok (navržený hnutím ANO), se tak vrátí do „bodu nula". O nutnosti zrušení soutěže mluví hned několik dobře informovaných lidí z ministerstva i mimo něj. Základní důvody jsou prý dva.

Tím prvním je, že pochybení našel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle něhož není možné, aby byla za pochodu měněna pravidla hry. Že je tento tendr kvůli jistému podnětu prošetřován, potvrdil týdeníku Dotyk i předseda ÚOHS Petr Rafaj, aniž by uvedl podrobnosti. Podle neoficiálních informací jde ale o to, že účastníkům soutěže původně nebylo umožněno, aby požadované reference mohli hodnotící komisi předložit i subdodavatelé manažera. V samém závěru soutěže bylo ale splnění úkolu tímto způsobem překvapivě povoleno.

Dalším závažným problémem je údajně neoprávněné vyloučení poradenské firmy Cetag (kvůli pouhé nepřesnosti v nabídkové ceně). Jen sama tato záležitost by měla vést k tomu, že bude ustanovena úplně nová hodnotící komise, a ta provede nové hodnocení všech nabídek. Každopádně by to znamenalo další asi půlroční zdržení, přičemž je pravděpodobné, že ÚOHS by tendr stejně zrušil. Projektový manažer měl přitom začít pracovat už v říjnu, aby byl výběr nového provozovatele mýta ještě stihnutelný. „Je naprosto nemyslitelné, aby se to ještě zvládlo," říká odborník dobře obeznámený s aktuální situací.

Déjà vu po deseti letech

Existuje už asi jediná schůdná cesta: zapomenout na projektového manažera i zpackaný tendr a vše zvládnout vlastními silami v rámci úřednického aparátu. Za tuto variantu se od počátku přimlouval třeba exministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale otázkou, zda je to ještě vůbec reálné – vzhledem ke stavu úřednictva v resortu. Může se sice zdát, že je pořád relativně dost času: dva roky. Když se ale vrátíme o deset let zpátky, i tehdejší soutěž ukázala, že je to velmi málo. Tenkrát byla za projektového manažera vybrána firma Deloitte.

Samotná soutěž na provozovatele mýta byla vyhlášena v červnu 2005, přičemž v listopadu byla za vítěze vybrána firma Kapsch. Ta měla mít 12 měsíců na výstavbu a testování systému (celý rok 2006, aby se od roku 2007 začalo mýto vybírat). Smlouva s Kapschem byla ovšem kvůli právním průtahům uzavřena až v březnu 2006. Kapsch měl místo jednoho roku na realizaci jen 9 měsíců.

Nakonec si po státu vynutil ústupky – třeba výrazné omezení výstavby infrastruktury na silnicích I. třídy –, přesto jeho mýtné brány na řadě míst v počátku fungovaly jen provizorně, s pomocí dieselagregátů. Podobný hektický vývoj je možné očekávat i nyní (viz Otázky a katastrofické scénáře kolem mýta). A opět se stát může svou liknavostí (nechtěnou či záměrnou) vmanévrovat do pozice toho slabšího, který bude muset jen ustupovat bez adekvátní kompenzace.

Existence již funkčního mýtného systému se sice může jevit jako výhoda, ale zdání klame. Problém nastane, pokud vyhraje kdokoliv jiný než Kapsch a bude nucen od rakouské firmy „její" infrastrukturu (která je ve skutečnosti státní) přebírat. Otázkou je, kdy a za jakých okolností jej Kapsch do „střev" systému pustí. Roubovat na Kapschův systém nějaký nový subsystém může přitom být velký problém.

Bez důkladného „geologického průzkumu" se to neobejde. Výstavba mýtného systému na zelené louce je v jistém směru daleko jednodušší. „On to ani nikdo stihnout nechce. Je tu snaha o zachování současných penězovodů," myslí si Václav Jirovský, expert z Dopravní fakulty ČVUT dlouhodobě se zabývající mýtem. Všechno podle něj směřuje k tomu, aby se zakázka v nějakém krizovém režimu nakonec opět přiřkla firmě Kapsch.

Není to ale tak jednoduché. Kauza s pražskou Opencard a její trestněprávní dohra kvůli „nouzovému" prodloužení kontraktu firmě Haguess by měla být pro všechny mementem. Jirovský tvrdí, že při dobré vůli lze ještě zpoždění dohnat. I premiérovi Sobotkovi prý doporučil, aby Česko šlo důsledně cestou „celoevropského mýta" – oddělilo funkci poskytovatele mýtných dat od funkce výběrčího. Zatímco roli výběrčího by plnilo Ředitelství silnic a dálnic, poskytovatelů dat by mohlo být daleko více a navzájem by si konkurovali.

Slováci s Kellnerem v zádech

Ať už vypisování mýtného tendru dopadne jakkoliv, podle pozorovatelů je jisté, že se zde schyluje k souboji dvou favoritů. Tím prvním bude již zmíněná rakouská rodinná firma Kapsch a druhým slovenský SkyToll, jenž u našeho východního souseda provozuje satelitní mýtný systém. Slováci už účast také potvrzují. „Chceme využít svoje zkušenosti, zároveň i výhody, které poskytuje možnost propojení mýtných systémů obou zemí," uvádí pro týdeník Dotyk mluvčí slovenské firmy Anton Bódis.

Firma je připravena i v Česku nabídnout satelitní řešení. Považuje je za vhodnější než mikrovlnné. Zvláště pokud se stát rozhodne zpoplatňovat i jiné komunikace než dálnice a rychlostní silnice, kde mýtné brány à la Kapsch už dost dobře budovat nelze. „Náš systém je spolehlivý, efektivní a hlavně flexibilní. Bez nutnosti dalších významných investičních nákladů v situaci, kdy se stát bude rozhodovat o možném rozšíření zpoplatněné silniční sítě," říká mluvčí slovenské firmy.

Zastánci satelitního systému – slovenského či německého – tvrdí, že vlastně nejde o nic jiného, než „že se pouze předefinuji geomapy, roztáhnou do většího prostoru", byť praxe by samozřejmě byla daleko složitější. Jde totiž i o obchod, servis atd. Vysoká aktivita firmy SkyToll, která v Praze v srpnu založila sesterskou firmu SkyToll CZ, je o to pravděpodobnější, že tato firma má české kořeny, a to dokonce v nejvyšších patrech domácího byznysu. Jako její majoritní akcionář (90 % akcií) je uváděn podnikatel Petr Syrovátko, majitel známé liberecké stavební firmy Syner. Řada lidí v českém byznysu včetně těch nejvlivnějších miliardářů, ale tvrdí, že hlavní slovo ve slovenské i české firmě SkyToll má nejbohatší Čech Petr Kellner.

Syrovátko, Kellnerův kamarád z rodného Liberce (s kterým spolupracoval i na některých developerských projektech a jako generální partneři spolupracují i v libereckém hokejovém klubu HC Bílí Tygři, který Syrovátko ovládá), je jen „nastrčenou" figurkou. O vazbách na Kellnera a jeho partnerskou finanční skupinu J&T (ta vlastní zbylých 10 % akcií slovenského SkyToll) je vícero dokladů. Sami manažeři firmy nijak neskrývají, že PPF a J&T se prostřednictvím svých bank podílely na financování slovenského mýtného projektu. Majetkové nitky slovenské i české firmy SkyToll pak vedou do Amsterodamu a na Kypr, do stejných lokalit, jaké využívá i PPF Group.

Nelze přehlédnout ani to, že v orgánech SkyToll na Slovensku i v Česku figuruje Robert Ševela, investiční ředitel PPF. Právě ten se společně s topmanažerem PPF a lobbistou Vladimírem Mlynářem podle důvěryhodných zdrojů nyní kolem českého mýta začal výrazně angažovat. Ovšem dle vyjádření mluvčí PPF Jitky Tkadlecové hraje Kellnerova skupina ve firmě SkyToll jen roli finančního partnera. Investiční ředitel Ševela se prý do orgánů slovenské mýtné firmy nedostal z vůle PPF, ale firmy SkyToll.

Jaká je skutečná role PPF, se ukáže až časem. Faktem je, že miliardář Kellner má do tohoto byznysu skvěle našlápnuto. Už i tím, že vlastní telekomunikační firmu O2, která je již dnes pro mýtný byznys a přenos dat z dálnic klíčovou a i laik si dokáže představit, které další služby lze v této oblasti rozvíjet.

Babišův hlavolam

Zda by ale výměna firmy Kapsch za SkyToll byla výhrou, je otázka. Jestliže platí, že Kapsch získal zakázku v Česku velmi podezřele, a to s druhou nejdražší nabídkou, současný slovenský provozovatel je na tom podobně. Tendr na Slovensku dokonce vyhrál s úplně nejdražší nabídkou (je vtipným paradoxem, že slovenský tendr napadl i Kapsch, ale neúspěšně). A jestliže například Nejvyšší kontrolní úřad v Česku napadl vysokou nákladnost mýtného systému, pak ani v tomto směru si Kapsch se slovenskou firmou nemají co vyčítat. Na Slovensku je systém ještě nákladnější, momentálně jde z každého vybraného eura 50 centů provozovateli, v Česku jde nyní z každé koruny „jen" 22 haléřů.

Uvidíme, nakolik budou nabídky obou firem výhodné pro stát a nakolik pro ně samotné. Rozhodne o tom resort patřící do portfolia hnutí ANO, jehož lídrem je ministr financí a velkopodnikatel Andrej Babiš. Komu dá Babiš vydělat? Rakušanům se starými vazbami na Kalouska a Dalíka, nebo konkurenčnímu miliardáři Kellnerovi a jeho přátelům, kteří mají tendenci přesouvat své daňové povinnosti do daňových rájů? Anebo někomu úplně jinému? To bude otázka příštích měsíců. Pro Babiše a jeho vládní kolegy nebude rozhodně snadná.