Přesně před 25 lety, 10. července 1991, nastoupil do funkce prezidenta Ruska Boris Jelcin. Takzvaná RSFSR neboli Ruská sovětská federativní socialistická republika byla tehdy ještě jednou z celkem patnácti republik Sovětského svazu, ale bylo jasné, že dlouhodobé střetávání Jelcina se sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem vstupuje do finále.

Je paradoxní, že nevýrazného komunistického aparátčíka Jelcina přivedl na výsluní právě Gorbačov. V roce 1985 jej v rámci perestrojky prosadil do funkce předsedy KSSS v Moskvě, ale brzy vypukla mezi oběma muži rivalita. Jelcin byl v podstatě populista, který kvůli oblibě u Moskvanů například neváhal jezdit do práce autobusem. Kvůli sporům s Gorbačovem a jeho dvojkou Jegorem Ligačovem bylJelcin už roku 1987 z vedení moskevské partaje odvolán – jenže antikampaň mu přidala na popularitě.

Jako radikála a protiváhu Gorbačova jej podporovali jak reformisté, tak konzervativci: proto se stal v roce 1990 předsedou ruského Nejvyššího sovětu. V červnu 1991 pak zvítězil s 57 procenty hlasů ve volbách do nově zřízené funkce ruského prezidenta.

Rozpad SSSR a chaotické reformy

Jelcinova „hvězdná hodina", jíž se natrvalo zapsal do historie, nastala v době protigorbačovovského puče konzervativců 19. srpna 1991. Ruský prezident puč potlačil, když na věži tanku pronesl projev, v němž se postavil za Gorbačova. Tím ovšem převzal i veškerou iniciativu a zachráněného sovětského prezidenta během následujícího půl roku de facto odstavil.

V listopadu 1991 zakázal komunistickou stranu v ruské svazové republice a v prosinci 1991 se za Rusko dohodl s Ukrajinou a Běloruskem na rozpuštění Sovětského svazu. Nahradil jej nefunkční Svaz nezávislých států.

V prosinci 1991 se Jelcin za Rusko dohodl s Ukrajinou a Běloruskem na rozpuštění Sovětského svazu.

Nyní byl Jelcin prezidentem suverénního Ruska, ale jeho další působení už tak úspěšné nebylo. Chaotické reformy skončily ekonomickým úpadkem a obří korupcí, v roce 1993 dokonce došlo ke krvavému neúspěšnému státnímu převratu. V roce 1996 s pomocí oligarchů podruhé vyhrál v prezidentských volbách, ale jeho moc upadala, podpora klesla k neuvěřitelným pěti procentům.

Celý svět přesto překvapilo, když na Silvestra 1999 abdikoval. Uvolnil tak cestu tehdy neznámému Vladimiru Putinovi, jehož půl roku předtím jmenoval premiérem. A když v roce 2007 Boris Jelcin zemřel, vystrojil mu vděčný Putin velkolepý státní pohřeb.