Vláda se na opravu kostela zavázala poskytnout finanční obnos ve výši 600 tisíc eur. Podle městské rady a Institutu Vincenta van Gogha, který ve městě provozuje známé malířovo muzeum, to však nestačí. Loni v červnu proto spustily crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat další potřebné peníze. Fanoušci přispěli částkou 57 tisíc eur. První fáze oprav bude probíhat od letošního května v severní části kostela, která byla nejvíce poničená, píše deník Le Parisien.
Institut van Gogha však hledá dalších 600 tisíc eur na rekonstrukci hrobů bratrů Goghových. Finanční prostředky by měly být použity k opravě náhrobků, které poškodily silné bouřky. Podle vedoucího Institu Dominique-Charles Janssensea je potřeba nainstalovat správné odvodnění, osvětlení a bezpečnostní systémy. Institut plánuje obnovit také okolní krajinu tak, aby se přiblížila k tomu, jak je zvěčněna na malířových obrazech.
Nizozemský malíř prožil v Auvers poslední týdny svého života, po smrti v roce 1890 byl proto pohřben na tamním hřbitově. Během pár let se městečko Auvers stalo jedním z nejnavštěvovanějších míst Francie.
Tisíce lidí si každoročně přijíždějí prohlédnout místa, kde umělec prožil své poslední dny. Mnohá z nich jsou zachycena na Goghových obrazech, například kostel Notre-Dame-de-l'Assomption ze 13. století, kde se konal malířův pohřeb. Právě střecha tohoto kostela utrpěla rozsáhlé škody, je děravá a hrozí, že se zřítí.
"Hřbitov je uzpůsoben na návštěvu pěti až deseti tisíc lidí ročně, v průměru k nám však přichází až 250 tisíc lidí. Je to jeden z nejnavštěvovanější hřbitovů v celé Francii. Návštěvníci se ale brodí vodou a bahnem, proto potřebujeme získat peníze na opravu," vysvětluje Janssens.
I přes štědré finanční dary nejrůznějších přispěvatelů se stále nedaří přiblížit se k cílové částce. Do konce července, kdy internetová kampaň probíhá, chybí téměř půl milionu eur.
Nizozemský malíř chtěl být po pobytu v ústavu pro choromyslné na jihu Francie chtěl blíže svému bratrovi Théovi, a proto na radu blízkých přátel odjel na venkov do městečka Auvers. Venkovské prostředí mělo zpočátku na malířovu psychiku pozitivní vliv. Pracoval s takovým zápalem, že každý den namaloval nejméně jeden obraz. Okolní krajina jej inspirovala natolik, že ji zvěčnil hned na několik pláten. Jeho malířské nadání však nikdo nedokázal ocenit. Obrazy se neprodávaly. Znovu u něj propukla duševní choroba, kterou nezájem o jeho dílo, finanční problémy a existenční závislost na bratrovi jen podpořily. V červenci 1890 se v pšeničných polích postřelil. Stačil ještě dojít do hostince, kde zemřel v náruči svého bratra, kterého narychlo přivolali z Paříže. Bylo mu třicet sedm let. Pochován byl na místním hřbitově. Theo skonal o šest měsíců později a na žádost své ženy byl pohřben vedle milovaného Vincenta. Na hřbitově neodpočívají pouze slavní bratři, ale například i sochař Léon Fagel či malíř Charles-François Daubigny.
