Už ve čtrnácti letech se musela postarat o celou farmu a uživit pět mladších sourozenců, to vše ve značně nejistém prostředí americké divočiny. Martha Jane Cannary v mládí prošla skutečně drsnou školou života.

Strastiplná cesta
Na svět přišla 1. května 1852 v Princetonu ve státě Missouri. Její rodiče nepatřili mezi výkvět společnosti. Otec Robert se potýkal se závislostí na hazardních hrách a většinu vydělaných peněz nechával po saloonech. Obživa rodiny ležela na bedrech matky Charlotte, která se věnovala nejstaršímu řemeslu.

Už v dětství Jane udivovala svým nadšením pro kovbojské dovednosti. Její snažení nejprve vzbuzovalo spíše úsměvy, ale brzy se vypracovala mezi obratné střelce a šikovné jezdce na koni. Schopnosti se jí brzy velmi hodily. V roce 1865 se rodina rozhodla udělat tlustou čáru za neradostným protloukáním. Skromný majetek naložila na vůz a vydala se dál na západ, kde doufala v lepší obživu na vlastní farmě.

Strastiplná cesta do Utahu trvala bezmála půl roku. Kočovníci se potýkali nejen s horskými masivy, ale také tekutými písky, bažinami a rozvodněnými řekami. Nechyběli ani potulní zlodějíčci a nepřátelsky naladění indiáni. Dlouhodobé útrapy si vyžádaly krutou daň. Maminka Charlotte zemřela. Podle jedné verze podlehla zápalu plic, jiné zprávy uvádějí, že nepřežila zásah indiánským šípem do oka.

Ovdovělý Robert začal farmařit na zhruba šestnácti hektarech, ale nová štace mu kýžené štěstí nepřinesla. Za necelý rok zemřel a hlavou rodiny se stala sotva dospělá Jane. O několik měsíců později marnou snahu o zajištění chodu farmy vzdala a sourozence odvezla do civilizovanějších končin ve Wyomingu.

Pracovala jako kuchařka, servírka, zdravotní sestra nebo honák dobytka, ale stále třela bídu s nouzí. Nakonec si začala přivydělávat prodejem svého těla. Dobové prameny ji líčí jako „velmi atraktivní“ či „krásnou dívku s tmavýma očima“. Zřejmě by ji čekal neradostný osud její matky, nebýt náhody.

V roce 1874 dostala ve vojenské pevnosti Fort Russell ve Wyomingu práci zvěda. Velitelé ji zprvu považovali spíše za zdroj zábavy než cenných informací, ale Jane je rychle přesvědčila o svých dovednostech. Brzy proslula hrdinskými až šílenými kousky, zejména v potyčkách s indiány.

Zachránila třeba svého nadřízeného z několikadenního obklíčení. Kapitán Egan ztratil už šest mužů, sám byl zraněn, a kdo ví, jak by to s ním dopadlo, kdyby se jako „velká voda“ neobjevila Jane a neodvezla ho do bezpečí. Důstojník ji pak v legraci pojmenoval Calamity Jane a přezdívka se rychle ujala.

Překvapení v řece
Aby se prosadila v čistě mužském světě kovbojů, pistolníků a zálesáků, musela být ve všem nejlepší. I v pití alkoholu, žvýkání tabáku, plivání nebo kouření cigaret. Zásadně také chodila v mužském oblečení. Nebyl to ale záměrný výstřelek. „Outdoorové“ oblečení pro dámy se tehdy prostě nevyrábělo.

Snadno tak lze uvěřit historce, podle níž jeden z armádních velitelů dlouho nevěděl, že jeho schopným zvědem je žena. Sice mu bylo divné, že se nechce s ostatními vojáky koupat v řece, ale nepřikládal tomu váhu. O to víc jej šokovalo, když špeha jednou viděl při soukromé koupeli a usoudil, že muž takto rozhodně nevypadá.

Přes ryze mužské záliby měla Jane čas i na lásku. Spekuluje se, že byla nejprve krátce provdána za jednoho seržanta, ale její životní láskou či spíše posedlostí se stal o patnáct let starší Wild Bill Hickok, legendární pistolník a strážce pořádku. O jejich románku si ale povíme až příště.