Češi plýtvají s antibiotiky. Ministerstvo chystá kontroly

20. březen 2017 četba na 3 minuty
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.

Foto: ČTK

Česko má problém: nedokáže ukočírovat spotřebu antibiotik. V lékárnách se jich vydá stále víc. Světová zdravotnická organizace přitom upozorňuje, že by se mělo antibiotiky šetřit, protože přestávají účinkovat. Ministerstvo zdravotnictví si chce proto na lékaře předepisující antibiotika posvítit.

Spotřeba antibiotik v Česku roste. Jen za posledních pět let poskočila o šest procent. Češi loni spolykali téměř 75,5 milionu denních dávek – tedy o čtyři miliony víc než v roce 2010. Vyplývá to ze statistiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Vedení resortu zdravotnictví proto plánuje kontroly.

„Budeme podrobně mapovat, jak jsou antibiotika předepisována, jestli nejsou nadužívána a případně které kategorie lékařů to s nimi přehánějí," řekl Deníku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Projekt, v rámci kterého se bude nakládání s léčivy zkoumat, podle něj začne ještě letos. Antibiotika totiž přestávají fungovat.

Spotřeba antibiotik

Upozornila na to Světová zdravotnická organizace. Antibiotika se podle ní nadužívají a předepisují se i ve zbytečných případech. Řada bakterií už si proto vybudovala odolnost. „Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti," řekla zástupkyně ředitele Světové zdravotnické organizace Marie-Paule Kienyová.

SMRTELNÝ ZÁNĚT MĚCHÝŘE

Představila také seznam bakterií, na které už dnešní medikamenty nestačí. Je jich celkem dvanáct.

Patří sem třeba pseudomonáda, která napadá hlavně dýchací cesty a způsobuje záněty plic. Problém je také s enterobakterií, která má na svědomí záněty ledvin a hnisání ran. „Doposud to byly obyčejné infekce, s nimiž si antibiotika hravě poradila. Zakrátko se z nich ale mohou stát smrtelné choroby, proti kterým už nebude obrana," doplnila Kienyová. Pokud se nevyvinou nové účinné léky, bude kvůli těmto bakteriím za třicet let umírat deset milionů lidí ročně – stejně jako na rakovinu.

Rezistenci antibiotik si uvědomují i čeští lékaři. Přesto s nimi nakládají neopatrně. „Je pravda, že lékaři pořádně nevyšetří příčinu nemoci a místo antibiotik na lokální infekci předepíšou radši ta širokospektrá. Pro jistotu," vysvětluje mikrobioložka Václava Adámková. Právě širokospektrá antibiotika pak podle ní dávají bakteriím možnost, aby si postupně budovaly rezistenci.

KDYŽ LÉKAŘ PODLEHNE NÁTLAKU

Díl viny mají ale i pacienti. Jakmile se jim uleví od největších těžkostí, pilulky okamžitě odloží. „Každé balení antibiotik by se přitom mělo využívat celé. Nedostatečná dávka bakterie jen posiluje," varuje mikrobioložka Adámková.

FOTOGALERIE

Ilustrační foto. Ilustrační foto. Ilustrační foto

Podle dětské lékařky Patricie Kotalíkové se často stává i to, že do ordinace přiběhne maminka s dítětem v horečkách a vidí v antibiotikách jedinou spásu. „Protože se chce brzy vrátit do práce, tlačí na lékaře, aby dítěti antibiotika předepsal. Nenechá si vysvětlit, že na většinu virových onemocnění jednoduše nezabírají. A lékař bohužel někdy podlehne," popsala obvyklou praxi Kotalíková.

Náměstek Prymula ale doplňuje, že problémy se netýkají jen pilulek pro lidi. Mají je také veterináři. „Ve veterinární medicíně navíc nejsou ani žádné nové molekuly, které by alespoň částečně nahrazovaly starší antibiotika. Rezistence nás proto opravdu může doběhnout," uzavřel Prymula.