Dotační průšvihy

Česko nedočerpá z Bruselu 9 miliard korun

5. leden 2015 četba na 4 minuty

Foto: redakce

Účet čerpání eurofondů za loňský rok je pro Česko nakonec lepší, než úředníci předpokládali. Podle ministerstva pro místní rozvoj ještě na začátku roku hrozilo, že v Bruselu zůstane nevyužitých více než 20 miliard.

Ještě na jaře stát počítal, že letos zůstane v Bruselu nevyužitých minimálně 23 miliard korun, pesimistická varianta předpokládala ztrátu až 30 miliard. Předběžný konečný účet, který ministerstvo pro místní rozvoj vystaví, však bude jen s číslem minus devět miliard.

Zcela přesná částka, kterou se Česku nepodaří za rok 2014 vyčerpat, bude definitivně známa až v polovině letošního roku po finálních jednáních s Evropskou komisí. Nedočerpání ale není pro Česko nové, již v roce 2013 jsme nedočerpali 11 miliard korun.

„Vzhledem k problémům, se kterými jsme se potýkali, jako bylo například navýšení alokace v důsledku devizové intervence České národní banky nebo nedostatek času na rozdělení prostředků mezi smysluplné projekty, to lze považovat za opravdu mimořádný úspěch pro Českou republiku," uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Podle resortu se čerpání zrychlilo především v posledních měsících roku. Česko nabralo zpoždění v čerpání dotací kvůli administrativním problémům v minulosti i kvůli dočasnému pozastavení některých programů, způsobeného korupčními skandály tuzemských úředníků.

Ale Česko může přijít i o již rozdělené peníze – kvůli dodatečně objevené chybě v projektu, případně se ukáže, že šlo právě o podvod. Kolik jich definitivně bude, se bude vědět až za několik let – podmínkou řady projektů je totiž několikaletá udržitelnost, pět nebo deset let, a ta se dá posoudit až s odstupem času. Pokud projekt kvůli chybě neobstojí, zůstane odpovědnost buď na českém státním rozpočtu, nebo se peníze vymáhají od příjemce dotace.

„Za státem to jde v případě, že je příjemcem některá organizační složka státu anebo pokud finanční úřad jako správce daně pochybení soukromého příjemce nepotvrdí," uvedla pro deník MfD Olga Letáčková, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.

Více čerpáme než dáváme

Česká republika patří mezi ty členské státy Unie, které z rozpočtu EU dostávají více, než kolik do něho přispívají. V roce 2012 obdržela Česká republika z unijního rozpočtu téměř třikrát více, než kolik do něho přispěla. Během prvního sedmiletého období, od roku 2007 do roku 2013, mohlo Česko celkem vyčerpat (v přepočtu na aktuální kurz) skoro 700 miliard korun.

Z tohoto balíku peněz zatím 59 tisíc projektů dostalo 462 miliard korun. Finance z Bruselu pak představují pro Česko 3,5 procenta hrubého národního důchodu. Po jižních zemích jsme tak šestým největším příjemcem evropských dotací.

Peníze z evropského rozpočtu jsou v porovnání s celkovou sumou rozpočtů členů EU titěrné. Brusel každoročně přerozdělí o něco víc než 140 miliard eur, zatímco suma rozpočtů členů EU vyšplhala na 6,4 bilionu eur. Celkové vládní výdaje „osmadvacítky" jsou více než 50krát větší. Vedle dominantní podpory zemědělců a chudších regionů najdete v rozpočtu třeba navigační systém Galileo nebo peníze na nahrazení starších jaderných elektráren ve Slovinsku a v Bulharsku. V mnoha případech podporují prostředky z rozpočtu EU velké a komplikované projekty. Jedním z nich je Evropské partnerství pro boj proti rakovině, které se snaží zlepšit prevenci této nemoci a nalézt způsoby, jak ji léčit.

Jen zlomek rozpočtu se vynakládá na fungování institucí EU. Tyto prostředky slouží k uhrazení platů a důchodů zaměstnanců EU, nákladů na překlady a tlumočení či k zajištění bezpečnosti a provozu budov a systémů IT. Tyto výdaje jsou nezbytné, aby mohla EU fungovat. Většina zemí tzv. starých států – patnáctky – do rozpočtu přispívá větší částkou, než kterou dostane zpět.

Výjimkou jsou země jižní Evropy. Celková částka, kterou země staré Evropy do rozpočtu přinesou, je rok od roku vyšší. Naopak, nově přistoupivší země bez výjimky z rozpočtu víc čerpají, než do něj zaplatí. Suverénně nejvýhodnější je systém pro Polsko. Na druhém a třetím místě jsou Češi s Maďary, obě země získaly přibližně 3 miliardy eur. Po jižních zemích jsme tak šestým největším příjemcem evropských dotací.