Brexit

Co dala světu Velká Británie

24. červen 2016 četba na 5 minut

Foto: red

Spojené království je specifickou zemí s bohatou kulturou. Britové během historie častokrát formovali kulturní i společenské dění nejen na svých ostrovech, ale i na pevninské Evropě potažmo zbytku světa. Týdeník Dotyk vybral osm nejdůležitějších fenoménů, které přišly z Velké Británie.

1. Fotbalová horečka

Největší fotbalový trh na světě je na britských ostrovech. Však se také Anglie považuje za kolébku fotbalu. Tamní fotbalová liga Premiere League je jednou z nejsledovanějších a nejnavštěvovanějších sportovních lig na světě. Anglické fotbalové kluby patří mezi ty nejslavnější vůbec.

Velikost anglického trhu dokazuje i fakt, kolik nejlepší anglické kluby inkasují za prodej televizních vysílacích práv. Od letošního léta začíná platit nový tříletý kontrakt, za který společnosti Sky Sports a BT Sport zaplatily přes pět miliard liber.

K tomu se ještě dá přičíst částka, za kterou kluby prodávají prostor na svých dresech. Kluby z anglické Premier League mají dohromady na dresech loga za 222,9 milionu liber. I proto patří týmy z Anglie mezi ty nejhodnotnější. Alespoň časopis Forbes jich do své desítky vybral hned šest.

2. Britská hudební invaze

The Beatles, Rolling Stones, Sex Pistols, Oasis anebo Coldplay. To jsou jen některá známá jména, která se do hudebního povědomí dostala z Velké Británie. Britská hudební scéna byla vždy trochu odlišná od té americké.

Největší vliv měli britští hudebníci v 60. letech (kromě Beatles a Rolling Stones i The Kinks nebo The Who) a na konci minulého století, kdy se přiřítil britpop (Oasis, Blur). Dnes je největším vývozním hudebním artiklem zpěvačka Adele.

3. Thatcherismus

Jako thatcherismus se označuje společenská a hospodářská politika realizovaná britskou ministerskou předsedkyní Margaret Thatcherovou v letech 1979–1990. Thatcherismus nebyl uzavřenou teorií, ale praktickou politikou, kterou lze řadit ke konzervatismu i liberalismu. Mezi jeho základní znaky patří minimální role státu, autonomní občanská společnost, tržní fundamentalismus, morální autoritářství či silný ekonomický individualismus.

4. Žánr fantasy

Pán Prstenů a Harry Potter jsou dvě slavné knižní série, které následovaly úspěšné filmové adaptace. Britové sice žánr fantasy nevymysleli, ale rozhodně jej dovedli k dokonalosti. Kromě J. R. R. Tolkiena a J. K. Rowlingové byl úspěšný například C. S. Lewis a jeho sága Letopisy Narnie. Pokud nebudeme počítat náboženské knihy, patří britské fantasy k těm vůbec nejprodávanějším knihám vůbec.

5. Shakespearovy sonety

Jestli někdy dali Britové světu něco opravdu krásného, pak to bude básnická sbírka 154 sonetů Williama Shakespeara. Jejich tématy jsou láska, krása, politika a pomíjivost života a citů. Význam a kulturní vliv Sonetů ukazuje mimo jiné množství překladů. Jen v němčině existuje od roku 1784 sedmdesát úplných překladů. Není jediný významnější jazyk, do nějž by Sonety nebyly přeloženy, včetně latiny, esperanta a klingonštiny.

Shakespeare kromě Sonetů napsal i 38 her včetně slavných kusů jako Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy nebo Hamlet.

6. Suchý humor

Monty Python, Mr. Bean, Červený trpaslík nebo Jistě, pane ministře. Britský styl humoru je specifický. Tímto tvrzením by se dalo začít a také skončit. Především v televizi, ale i ve filmech anebo v knížkách se můžeme s tímto druhem humoru setkat velmi často.

Jaké jsou vlastně hlavní atributy britského přístupu k humoru? Suchý, syrový a satirický. Dále se také musí počítat s velkou mírou sarkasmu a především velké chuti dělat si srandu ze sebe sama. Ať už je to jistý druh sebereflexe, nebo přímo sebeparodie, v britských dílech se vyskytuje velmi často.

Poslední důležitou složkou britského humoru jsou posměšky a narážky, někdy možná až moc upřímné, ale o to ostřejší. Možná i to je jeden z důvodů, proč tento styl nesedne úplně každému. Pokud na něj ale přistoupíte, budete se nesmírně bavit. Koneckonců základ je jednoduchý: dělat si srandu z Francouzů, Američanů a především sám ze sebe.

7. Whisky

Skotsko a Irsko jsou dvě země odpovědné za rozšířené požívání whisky. „Skotská" se už podle názvu vyrábí pouze ve Skotsku podle jasně daných pravidel a podmínek. Ve Skotsku se naopak nesmí vyrábět jiná whisky než skotská. Vyváží se do celého světa.

Skotská whisky je nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmenného sladu, sušeného většinou kouřem z rašeliny. Musí být vypálena ve skotské palírně z vody a sladového ječmene, k němuž mohou být přidány pouze další obilniny. Destilát musí obsahovat méně než 94,8 % alkoholu, aby zůstala zachována chuť původního materiálu. Musí uzrávat po dobu nejméně tří let a jednoho dne na území Skotska v dubových sudech.

V Irsku se používá název whiskey (na rozdíl od skotského, waleského nebo kanadského whisky). Irská whiskey je třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v dubových sudech. Od skotské se liší v tom, že v irských sladovnách se nepoužívá rašelinový oheň. To znamená, že v irských whiskey chybí kouřový tón.

8. Světový jazyk

Nakonec je třeba zmínit tu nejdůležitější věc, o kterou se Britové zasloužili. Kdyby jich nebylo, možná bychom se ani nedomluvili. Angličtina dnes totiž pro mnoho lidí funguje jako univerzální jazyk.