Co takhle zrušit Babiše?

26. říjen 2016 četba na 4 minuty

Foto: Deník

Po debaklu hnutí ANO v senátních volbách odsoudil jeho šéf Andrej Babiš hned celý Senát. Je podle něj zbytečný a stojí 600 milionů korun ročně. Je to hodně, nebo málo? Skoro stejnou částku zkásne Babiš jako majitel kolosu Agrofert na investičních dotacích jen v prvním kole, kterým se se zpožděním rozjel Program rozvoje venkova na léta 2014–2020. A kdyby Babišovo ministerstvo neschválilo Babišovým firmám exkluzivní daňové prázdniny a musely by daně řádně platit, mohl by z nich Senát žít dva a půl roku.

Drahý Babiš, levný Senát. To říkají čísla. Rozpočet Senátu na letošní rok je necelých 559 milionů korun. Pro srovnání, rozpočet kanceláře prezidenta je bezmála 459 milionů korun.

Daňové prázdniny pro Babišovu Lovochemii, která je získala brzy poté, co se majitel Agrofertu stal místopředsedou vlády a ministrem financí, představují 591 milionů korun. Tolik stát lovosické fabrice slevil na dani z příjmů. Investiční pobídku Lovochemie získala v červnu 2014, necelých půl roku poté, co její majitel nastoupil do vlády.

Rozpočet Senátu na letošní rok je necelých 559 milionů korun. Pro srovnání, rozpočet kanceláře prezidenta je bezmála 459 milionů korun.

Státní pobídku se stropem 496 milionů přitom Babišova chemička vyrábějící průmyslová hnojiva obdržela už v roce 2001. Tenkrát byl premiérem Miloš Zeman a Lovochemie od antimonopolního úřadu dostala výjimku ze zákazu veřejné podpory, aby její prázdniny nebyly napadeny jako nedovolená veřejná pomoc.

Daňové prázdniny versus Senát

V roce 2014, když už Babiš seděl ve vládě, získalo daňové úlevy ještě sedm jeho firem: Precheza, Fatra, Penam, Vodňanská drůbež, Olma, Pekárna Zelená louka a fabrika na bionaftu Preol. Pro Agrofert to byl historický rekord. Celkových 1,56 miliardy korun, odpuštěných Babišovým fabrikám na dani z příjmů, by stačilo na financování Senátu na dva a půl roku. Pro úplnost, investiční pobídky uděluje CzechInvest podléhající ministerstvu průmyslu a obchodu. Daňové slevy ale ještě schvaluje ministerstvo financí.

Jak už Dotyk nedávno upozornil, v prvním kole takzvaného Programu rozvoje venkova na léta 2014–2020 si na své přišly zejména potravinářské fabriky z kolosu Agrofert. Z jedné miliardy vyčleněné na potravinářské inovace shrábly skoro pětinu dotačních peněz. Včetně dotací do zemědělských podniků přiteče do rodiny Agrofertu z venkovského programu přes 520 milionů na investičních dotacích (neplést s plošnými dotacemi na hektary polí a luk). A to jen z prvního startovacího kola, kdy je čerpání evropských dotací na samém počátku. Zdaleka přitom nejde jen peníze z Bruselu, český rozpočet se na těchto podporách spolupodílí 35 procenty.

Do rodiny Agrofertu přiteče z prvního startovacího kola Programu pro rozvoj venkova přes 520 milionů na investičních dotacích.

Blíží se schvalování státního rozpočtu na příští rok. Andrej Babiš, nejlepší ministr financí rozvojových zemí, dopustil v době rostoucí ekonomiky rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Ve sněmovně se už neporcuje medvěd, orgie při rozebírání rozpočtu se odehrávají už dávno předtím.

Trojnásobek pro potravinářské fabriky

Jeden příklad za všechny. Národní dotace pro velké potravinářské firmy za této vlády skokově rostou. Správce státních financí a největší potravinář v jednom tomu přece nebude bránit. Zatímco v roce 2013, před nástupem majitele Agrofertu do vlády, dostaly potravinářské firmy z českého rozpočtu dohromady 131 milionů korun, letos je to už trojnásobek – přesně 396 milionů korun. Suma se už blíží ročnímu přídělu pro Senát. Samozřejmě nejvíc z potravinářských dotací, na něž se skládají čeští daňoví poplatníci, tradičně putuje do největšího Agrofertu.

Národní dotace pro velké potravinářské firmy za této vlády skokově rostou.

Stačilo ale jen pár dní po porážce hnutí ANO v senátních volbách, aby jeho šéf vzal horní komoru na milost. Ne, že by pochopil její roli jako pojistku demokracie. Důvod je pragmatičtější – takzvaný lex Babiš alias zákon o střetu zájmů. Senát ho vrátil poslancům s úpravami, které časově nahrávají dotačnímu a mediálnímu magnátovi.

Babiš si se zákonem, který mu chce zakázat čerpání dotací, přístup k veřejným zakázkám a vlastnictví médií, nakonec nějak poradí. I když převést byznys na jiné osoby pro něj nebude jednoduché. To už tak lidé, kteří nikomu nevěří, mají.