Život v digitální éře

Co všechno zabil internet

21. březen 2014 četba na 25 minut

Foto: Redakce

Zajímavý fenomén poslední doby: malé technologické firmy, které dokázaly využít rozmachu internetu, vyplnit mezeru na trhu a nabídnout klientům přidanou hodnotu. A postupně odstranit dosavadní vládce trhu. Týdeník Dotyk vybral deset příběhů podobných tomu, v němž biblický David porazil Goliáše. Deset případů, kdy se malé, ale dynamické společnosti podařilo z trůnu setřást obra, jenž možná zaslepen svou sebejistotou a pýchou nedokázal reagovat na nové trendy a technologie.

Ráno vstanu, otevřu Zlaté stránky a vyhledám si telefonní číslo do nejbližší videopůjčovny. Na klávesnici svého mobilu Nokia 3310 vyťukám číslo a zavolám, zda mají k dispozici můj oblíbený film. Cestou do videopůjčovny se ještě stavím v obchodě s hudebními nosiči, abych se podíval, která nová alba vyšla. Nesmím také zapomenout skočit do drogerie nechat si vyvolat fotky z dovolené. 

Podobný program by ještě před několika lety nebyl ničím zvláštním. Dnes už prakticky nic z toho neexistuje (až na ranní vstávání). Novým a většinou malým firmám se totiž díky dobrému nápadu podařilo odstranit dosavadní vládce trhu.

V ruce měly téměř všechny mocnou zbraň jménem internet, který se zasloužil o raketový rozmach nových technologií. Firmy jako Amazon, Google, Facebook, Netflix či Yahoo dnes patří mezi nejvýznamnější společnosti na světě. Naproti tomu některé kdysi zavedené značky jako Kodak či Nokia, ale i celá odvětví jako telekomunikační operátoři nebo hudební vydavatelství nezaznamenaly včas technologickou výhybku a teď jim ujíždí vlak. 

Týdeník Dotyk vybral desítku „davidovských" projektů nebo firem, které se od přelomu století zasloužily o vymazání nebo výrazné utlumení kdysi velkých „goliášovských" společností.

1. Netflix & videopůjčovny 

Společnost Netflix byla založena v roce 1997 a přišla s dvěma revolučními novinkami. Tou první je takzvané DVD-by-mail, tedy jakási speciální donáška nosiče do domu. Film si vyberete na internetu a firma vám ho sama doručí, stejně jako když si objednáte pizzu. Po zhlédnutí pak film pošlete zpět. Netflix byl první firmou svého druhu, která nabídla zákazníkům jako výhodu, že si nemusí DVD vyzvedávat osobně, ani ztrácet čas vracením nosiče. Na nový distribuční model nedokázal dlouho nikdo zareagovat.

Druhý – a pro Evropany důležitější – nápad Netflixu se nazývá video-on-demand, tedy princip on-line videopůjčovny. 

Za měsíční paušál můžete libovolný film legálně a v klidu domova zhlédnout. I zde je Netflix největším hráčem na trhu s více než 44 miliony předplatitelů po celém světě, na americkém kontinentě už v počtu platících zákazníků předběhl díky
lepší nabídce pořadů i kabelovou televizi HBO. Pro srovnání další velmi úspěšný portál Hulu.com má pouze 5 milionů předplatitelů. 

Skomírání videopůjčoven je patrné i v Česku. Zatímco v roce 2001 jich fungovalo téměř dva a půl tisíce, dnes se jejich počet odhaduje na zhruba dvě stovky.

První ránu jim zasadily trafiky s nabídkou filmů na DVD za stejnou cenu srovnatelnou za jednu výpůjčku. Skon dokonal internet, kde je dnes zdarma dostupná velká část obsahu českých televizních stanic vzápětí po odvysílání. 

Změna poměrů je dobře viditelná na historii společnosti Divida. Ještě v roce 2005 jí patřila jedna z největších českých sítí videopůjčoven, následoval rychlý pád a uzavření všech kamenných provozoven. Divida se přestěhovala na internet a založila on-line videopůjčovnu Topfun.

Na stále rostoucí vlnu zájmu o digitální distribuci se pokusila naskočit třeba TV Nova svou on-line videopůjčovnou Voyo.cz. Minulý týden spustil vlastní obdobu Netflixu i filmový distributor Hollywood Classic Entertainment, na portálu ivio.cz je k dispozici na 700 filmů. 

Pokud mají zákazníci k dispozici širokou nabídku obsahu na internetu, který si mohou legálně a okamžitě buď zcela zdarma, nebo za malý měsíční paušál promítnout, proč by ztráceli čas návštěvou videopůjčovny?

2. Instagram & klasická fotografie

S nadsázkou jsme dnes přímo ve víru třetí fotografické revoluce. První začala po druhé světové válce, kdy s nástupem automatických fotoaparátů mohl fotit každý. Již nebylo potřeba ostřit, nastavovat manuálně clonu a čas závěrky. 

Na konci minulého století pak prapor druhé foto-revoluce nesli v ruce uživatelé, kteří v pravé dlani svírali mobilní telefon. 

Pod heslem Můžete fotit kdykoli, protože mobil máte na rozdíl od fotoaparátu neustále u sebe, exponenciálně vzrostl počet přístrojů, které dokázaly zaznamenat viděný obraz. 

Snímky pořízené telefonem ale většinou zůstaly v jeho paměti. To změnil v poslední etapě nástup mobilního internetu, díky němuž je snadné jediným kliknutím fotky poslat e-mailem, sdílet na sociálních sítích či nahrát do internetových fotoalb, jako jsou Pinterest, Flickr nebo tuzemské Rajče. 

Obrázky dnes žijí převážně virtuálním životem – kdy jste si byli naposledy něco vyvolat nebo vytisknout? 

Ikonou přerodu v poslední pětiletce je mobilní aplikace Instagram, která do fotografické branže vnesla ještě jeden významný aspekt, a sice falešnou představu, že každý může být dobrým fotografem.

To, co bylo dříve výsledkem šikovných rukou a později grafických počítačových programů, teď zvládnete za tři vteřiny. Stačí si vybrat jeden z 20 filtrů a rámečků. 

Dnes má Instagram asi 150 milionů uživatelů, kteří každý den zásobují síť miliony fotek. Za necelé čtyři roky jeho existence bylo na Instagram nahráno již více než 16 miliard fotografií a na každou vteřinu připadá tisíc okomentování a 8,5 tisíce lajků. Název aplikace, kterou Facebook koupil za miliardu dolarů, je složen dohromady ze slov „instantní fotoaparát" a „telegram". A právě legendární instantní fotoaparát Polaroid je jedním z Goliášů, kterému pod náporem nových druhů fotek dochází dech.

Symbolem pádu celého odvětví je americký Kodak. Firma založená v roce 1880 a chlubící se sloganem „Vy zmáčknete tlačítko, my uděláme zbytek" byla několik desetiletí synonymem pro fotoaparát, stejně jako se přejalo označení Xerox pro jakoukoli kopírku. 

Ještě v roce 1976 neslo jméno Kodak 90 % prodaných filmů a 85 % prodaných aparátů. Až do devadesátých let se jednalo o jednu z nejcennějších značek na světě. Na svém vrcholu v roce 1996 měla firma Kodak tržby 16 miliard, cena jedné akcie se vyšplhala až na 94,25 dolaru. Ještě v roce 1999 vykázala zisk 2,5 miliardy dolarů. 

Po přelomu tisíciletí přišel pád stejně rychlý, jako hoří celuloidový papír. V roce 2011 firma i s tržbami 6,2 miliardy dolarů skončila ve ztrátě. V roce 2012 musel Kodak požádat o ochranu před věřiteli.

3. Napster & hudební průmysl

Obdobně jako Netflix udolává velikány filmového průmyslu, je Napster oním Davidem, který na kolena sráží Goliáše z hudební branže. Významně mu přitom asistují další služby jako iTunes, Spotify nebo Hudba Google Play. 

Zásadním milníkem byl nástup nového formátu mp3 pro distribuci muziky. Kopírovat a často i nelegálně sdílet hudební produkci bylo díky internetu najednou o mnoho snadnější než si vypalovat cédéčka. Vydavatelství kvůli pirátství začala přicházet o značnou část svých příjmů.

Prvním z hudebních Davidů byl Napster. Služba vytvořená Seanem Parkerem (pozdějším prezidentem Facebooku) a Shawnem Fanningem byla založená roku 1999 a umožňovala sdílení a stahování hudby na bázi sítě peer-to-peer. Jakýkoli uživatel tedy mohl nahrát svou hudbu na síť a zpřístupnit ji tak všem ostatním. 

V době největší popularity používalo Napster více než 70 milionů lidí. V roce 2000 bylo každou minutu staženo okolo 14 tisíc skladeb. Klasická vydavatelství se mu nakonec postavila s právníky v první frontové linii, kteří si kvůli šíření nelegálního obsahu vymohli soudní vypnutí Napsteru v roce 2001.

Jeho popularita nicméně inspirovala ostatní. Ve stejném roce představil šéf Applu Steve Jobs malý přehrávač iPod a zároveň spustil digitální knihovnu a obchod iTunes. To byl revoluční krok mimo jiné kvůli tomu, že nabídl zákazníkům možnost koupit si i jednotlivé skladby, nikoli celé desky. Uživatelé dostali do ruky pohodlný způsob jak legálně získat velké množství muziky, a proto byli ochotni za tento komfort znovu začít platit. 

Kvůli digitální distribuci se také změnila filozofie hudební branže – dříve kapely koncertovaly, aby podpořily prodej nové desky, dnes vydávají desky kvůli tomu, aby mohly vyjet na turné, z nichž mají podstatnou část příjmů.

Renesance v přehrávání hudby nastala ve velkém měřítku i v Česku, loni dorazily hned tři služby na streamování hudby – Hudba Google Play, Deezer a Spotify. Každá z nich nabízí za měsíční paušál nebo zdarma za přerušování písní reklamou poslech neomezeného množství hudby z knihovny čítající až 30 milionů skladeb. 

A aby se kruh uzavřel, jedním z členů představenstva společnosti Spotify je opět Sean Parker. I jeho dřívější Napster se „polepšil", logo a značku odkoupila jiná firma a provozuje pod nimi kanál pro legální streamování songů.

Digitalizace postupně zavírá i krámy s fyzickými nosiči hudby, například v Praze zbývá posledních šest poboček sítě Bontonland. Obrat na českém hudebním trhu ještě v roce 2005 činil 576 milionů korun. V loňském roce to však byla sotva polovina, jen 264 milionů korun. Naproti tomu digitální prodeje vykazují růst – zatímco roce 2005 se na celkových tržbách podílely jen dvěma procenty, loni už to byla téměř třetina.

4. Digitální média & tisk

Čtete-li tyto řádky, pravděpodobně ve svých rukách držíte tablet. I to je jeden z projevů dramatické proměny mediálního trhu za posledních 15 let. Na jejím začátku byl opět internet a zpravodajské servery, které ve srovnání s tištěnými tituly nabízely informace mnohem rychleji a navíc zdarma. 

Výpadek příjmů z prodeje novin a časopisů a klesající inzertní zisky nedokázaly kompenzovat ani sebelepší reklamní bannery. Také pokusy zpoplatnit články na zpravodajských serverech byly prozatím spíše neúspěšné. Například americký deník The New York Times nejprve přístup k textům zpoplatnil, aby toto omezení v roce 2007 zrušil, ale dnes už znovu peníze za zhlédnutí obsahu vybírá.

Příznačný pro vývoj mediální branže jsou osudy slavných magazínů Newsweek a Life. První byl založen v roce 1933. Po 80 letech byla tištěná verze kvůli poklesu čtenářů a malému zisku z reklamy v roce 2012 ukončena a nahrazena verzí tabletovou a internetovou. Nový vydavatel se ale před měsícem pokusil Newsweek resuscitovat a zařadil ho znovu i mezi tištěná periodika. 

Časopis Life měnil svou podobu několikrát. Založen byl již v roce 1883 jako humoristický časopis. Poté se z něj v roce 1936 po změně majitele stal týdeník specializující se na fotožurnalistiku. Už zde začal sestupný trend, když magazínu mezi lety 1969 a 1974 spadla čtenost titulu z 8,5 na 5,5 milionu lidí. Mezi lety 1978 a 2000 už vycházel pouze jednou za měsíc, četlo ho 1,5 milionu čtenářů. Naposledy se Life vrátil v roce 2004, během tříleté epizody vycházel jako příloha hlavních novin na americkém trhu. 

Ani média využívající nejnovější technologickou platformu však nemají přežití automaticky zaručené. Deník The Daily, distribuovaný výhradně do tabletů iPad, se na trhu udržel necelé dvě sezony, během kterých nedokázal svého vlastníka Ruperta Murdocha přesvědčit, že je na dlouhodobě udržitelné trajektorii.

5. Amazon & knihkupectví

V roce 1994 založil Jeff Bezos internetový obchod Amazon.com. Původně měl v nabídce jen knihy, které jsou dodnes jeho hlavním prodejním artiklem. Důvod, proč obstál v obrovské konkurenci e-shopů vznikajících v 90. letech, shrnul Henry Blodget na serveru Business Insider prozaicky: „Amazon je posedlý štěstím svých zákazníků. Kdykoli se vzdá krátkodobého zisku výměnou za dlouhodobou loajalitu." 

Díky Amazonu už není nutné trávit čas v knihkupectvích a prohlížet si dlouhé regály plné knih. Na webu e-shopu si přečtete ukázku z knihy a jednoduše objednáte její doručení až ke dveřím.

V roce 2007 začal Amazon psát další významnou kapitolu své existence. V listopadu toho roku totiž uvedl čtečku elektronických knih Kindle, čímž prakticky definoval novou kategorii na trhu a stvořil nový tržní segment. Dnes je možné si do čtečky stáhnout více než 650 tisíc knih. 

Amazon později rozšířil produktovou řadu svých zařízení i o vlastní tablet Kindle Fire a v současnosti se s Amazon TV snaží vybudovat konkurenci Netflixu. 

Také sortiment e-shopu se za dvě desetiletí rozrostl o CD a DVD, elektroniku, software, nábytek, šperky… Nabídkou a službami tak velmi úspěšně konkuruje klasickým maloobchodním prodejnám. V loňském roce nakoupili zákazníci přes Amazon zboží za rekordních 74,45 miliardy dolarů, o pětinu více ve srovnání s předchozím obdobím. 

Brzy by se měl Amazon stát přímým konkurentem i pro české e-shopy, plán na výstavbu dvou skladů u Prahy a u Brna však zatím politici neschválili. Kritický je ke vstupu Amazonu i zakladatel e-shopu Kasa.cz. „Jsem pyšný na to, že z těch 50 miliard na českém webu leží v českých rukách odhadem okolo 90 procent. Který jiný segment maloobchodu to má? Žádný," uvedl Martin Kasa na svém Facebooku.

6. Cloud & pevný disk

Podle Erica Schmidta z Googlu dnes každé dva dny vytvoříme tolik dat, kolik jich lidstvo vyprodukovalo od svého počátku do roku 2003. Vyvstává tak nový problém, kde tato data skladovat. 

Před nástupem internetu bylo řešením pořídit si externí hard disk nebo rozšířit paměť telefonu o kartu s větší kapacitou. Případně jste museli investovat do nákupu vlastního serveru s terabajty či exabajty volného prostoru. 

Dnes je vše jinak. Nemusíte s sebou tahat ani malý flash disk. Stačí všechna potřebná data nahrát do virtuálního mraku neboli cloudového úložiště. Ostatně i Apple už do svých nových notebooků nemontuje klasické pevné disky, ale SSD disky složené pouze z elektronických součástek.

Cloud neboli cloud computing je způsob poskytování funkcí a služeb pomocí sítě, respektive přímo pomocí internetu. 

Uživatelé se do cloudu většinou dostávají přes speciální aplikaci, která může být jak na počítači, tak na mobilním zařízení či tabletu, nebo přes webové rozhraní cloudové služby přímo v internetovém prohlížeči. 

Na počítači uživatele proto běží pouze prohlížeč nebo jednoduchý program pro přístup do cloudu. To představuje riziko pro dřívější distributory softwaru. Namísto například roční licence k využívání programu dnes platíte pouze za čas, kdy ho skutečně používáte.

Cloud se nejčastěji využívá právě jako datové úložiště. Například u Dropboxu máte základní prostor 2 GB zdarma bez omezení pro jednotlivé soubory, poté už musíte za rozšíření zaplatit. Například za 100 GB na měsíc si Dropbox účtuje 9,99 dolaru. Výhodou Dropboxu je jeho velké rozšíření, největší mezi cloudovými úložišti. To Disk Google (nebo Google Drive chcete-li) nabízí volných 15 GB a 100 GB nabízí nově za 2 dolary na měsíc a 1 TB za dolarů deset. 

Velkou výhodou cloudu je dostupnost dokumentů z neomezeného počtu zařízení, soubor už není fakticky umístěn pouze na vašem PC, ale přes internet se k němu dostanete i z tabletu, mobilu nebo libovolného jiného počítače. To lze využít i pro sdílení informací ve skupině uživatelů. 

Google je také velkým průkopníkem cloudového operačního systému. Jeho přenosný Chromebook funguje jako klasický počítač jen za podmínky, že je permanentně připojený k internetu.

7. Internetové katalogy & Zlaté stránky

Pokud byste dnešním dětem chtěli vysvětlit, co byly Zlaté stránky, museli byste nejprve začít u pevné linky. Tedy telefonu bez displeje, který byl kabelem napevno připojený ke zdi. Vedle něj ležela velká kniha se žlutými stránkami plná telefonních čísel. Kromě seznamu lidí obsahovala i katalog firem a institucí a k nim příslušný kontakt. 

V éře mobilních telefonů jsou Zlaté stránky zbytečné a uživatelsky nepraktické, jelikož čísla na předplacených kartách jsou anonymní.

Žluté seznamy přesto nevymizely úplně. Minimálně na internetu je společnost Mediatel provozuje stále a objednat si můžete i tištěnou verzi. K dispozici je také aplikace do mobilu.

Velkou změnou však prošel katalog firem, který se přestěhoval na internet, například portál Seznam.cz ho provozuje pod službou Firmy.cz, kde je momentálně na 610 tisíc záznamů. 

Oproti papírové verzi se zde společnost může prezentovat nejen telefonním číslem, ale i dalšími kontaktními údaji, fotografiemi nebo třeba GPS souřadnicemi. Pro firmy bez webových stránek je to snadná cesta, jak se ukázat v on-line světě. 

Pokud nemáte přístup k internetu nebo doma Zlaté stránky a potřebujete zjistit telefonní číslo do určité provozovny, stačí vytočit linku 1188. Je dostupná 24 hodin, sedm dní v týdnu. Stačí zavolat a dozvíte se v okamžiku kterékoliv číslo nebo adresu, podle toho co požadujete.

8. Navigace & atlasy

Jednou z nejviditelnějších obětí nástupu nových technologií jsou autoatlasy a mapy. Respektive v současné době již nejsou téměř vidět, za volantem je nahradily navigace. Družicový polohový systém GPS zjistí, kde se přesně nacházíte, a cestu vám podle zadaných parametrů naplánuje. 

Ani noví lídři, firmy Garmin a TomTom, však nemají jistotu, že dojedou do cíle, kterým může být jejich dlouhodobější existence na trhu. 

Obor už si prošel jedním výrazným posunem ve chvíli, kdy původní segment přenosných navigací začali výrobci montovat přímo do palubní desky aut. Pro vývojáře autonavigací to představuje zásadní změnu chápání a marketingu, protože cílovou skupinou od toho okamžiku nebyli spotřebitelé, ale zástupci automobilového průmyslu. 

Přenosným navigacím navíc velmi výrazně začaly konkurovat mobilní telefony a tablety, v nichž je GPS modul již klasickou součástí výbavy. 

S rozvojem mobilního internetu je snadné využívat je k navigování při jízdě, navíc ve chvíli, kdy firmy jako Google nebo Nokia daly trhu své mapové podklady zdarma k dispozici. Navíc přes navigační aplikace v telefonu si řidiči mohou posílat i zprávy a vzájemně se například upozorňovat na překážku na cestě.

Podle švédské společnosti Berg Insight, která sleduje trh s navigačními pomůckami, dosáhly samostatné GPS navigace do aut svého vrcholu v roce 2011, kdy se jich celosvětově prodalo na 42 milionů, v příštím roce by objem měl klesnout již jen na 30 milionů. 

„Smartphony bezpochyby mění různá výrobní odvětví, fotoaparáty, kapesní přehrávače hudby, nikoli jen navigace. Tyto oblasti ale nezaniknou, jen se budou zásadně měnit," myslí si André Malm, analytik z Berg Insight.

Také ze školních lavic atlasy nezmizí, minimálně do chvíle, než se výuka plně přesune na tablety. Přesto pokud se doma budete chtít podívat na nějakou mapu, pravděpodobně sáhnete po programu Google Earth, který díky satelitům umožňuje na monitoru prozkoumat celou planetu. Funkce Street View navíc přidává podrobný náhled na ulice z naprosté blízkosti.

9. Tablety & klasické PC

Od konce 70. a začátku 80. let minulého století pomalu nastupoval osobní počítač, PC. Tato krabička plná dovedností se postupně dostala do všech domácností a stala se takřka nutností. Ani ona však neměla své místo trvale garantované. Postupně je začaly vytlačovat mobilní počítače. 

Tím prvním byl laptop neboli notebook. Již v roce 1991 začíná firma Apple vyrábět svůj PowerBook, počítač sice s menším výkonem, ale zato přenosný. Notebooky se časem vylepšily i zmenšily. 

Přišly netbooky, ještě menší přenosné počítače, jejichž primárním účelem je připojení k internetu. Firma Google například v roce 2011 přivedla na svět svůj vlastní Chromebook, který je celý založen na cloudové bázi připojení i ukládání přes internet. Notebooky přeskočily definitivně stolní počítače v prodaném objemu v roce 2008, od té doby vedou prodeje. 

Čím dál víc populárnější jsou navíc tzv. ultrabooky, tenké a lehké výkonné notebooky. 

I notebooky se však o své místo na trhu mohou obávat. Firma Apple v čele se Stevem Jobsem totiž v roce 2010 představila zcela nový typ produktu – tablet. Přístroj na pomezí notebooku a smartphonu je stále populárnější. Podle odhadů ho vlastní již 42 procent dospělých Američanů.

Konzultantská společnost IDC pak jako zlomový označila rok 2015, kdy tablety v souhrnných prodejích poprvé překonají klasická pécéčka. Napomáhá tomu mimo jiné i prosazování těchto placatých počítačů ve školních lavicích po celém světě.¨

10. Mobilní internet & telekomunikační operátoři

Desítku příkladů věcí a služeb, za jejichž skonem by se mohl podepsat internet jako hlavní pachatel, uzavírá telefonování, jehož historie se několikrát ukázala jako biblický souboj Davida s Goliášem. 

Nejprve pevné linky svedly marný souboj s mobilními telefony. Mobil má dnes v Česku každý, a nejeden, jelikož počet aktivních SIM karet loni stoupl na 14 milionů. 

I využití samotných mobilů se po razantním nástupu smartphonů v posledních pěti letech proměnilo. Z mobilu se stala malá herní konzole, diář, e-mailová schránka, fotoaparát a hudební přehrávač v jednom – přístroj, který shodou okolností umí i telefonovat.

Jenže právě telefonování a psaní zpráv se také přesunulo na internet díky aplikacím, jako je Skype, Viber nebo WhatsApp. Tím ale operátoři přicházejí o značnou část příjmů, protože poslání zprávy jako datového souboru je několikrát levnější než klasická SMS zpráva. 

Telekomunikační firmy se na poslední chvíli snaží zatáhnout za záchrannou brzdu. „Mobilní odvětví se zpomaluje, naše tržby přinejlepším stagnují, data přitom doslova explodují," uvědomuje si revoluční tržní změnu Jo Lunder, šéf koncernu VimpelCom sídlícího v Nizozemsku. „Problém pro nás nejsou společnosti přinášející změnu, ale jak na datech a chytrých telefonech vydělat," uvedl na Světovém mobilním kongresu MWC v Barceloně. 

Podle společnosti Cisco se objem dat v mobilních sítích v příštích pěti letech zjedenáctinásobí. Pokud by operátoři včas nezareagovali na tento trend, hrozí jim, že se stanou pouhými správci sítě a vysílačů. 

Tím, kdo celou tuto etapu odstartoval, byl Steve Jobs. V roce 2007 světu představil novinku firmy Apple – iPhone. Tím nastartoval revoluci v mobilních telefonech, vlastně dnes již smartphonech. Mobil s dotykovým displejem nebyl v té době úplnou novinkou, ale Apple jej dovedl k dokonalosti. Všichni ho chtěli mít a všechny firmy ho chtěly napodobit. Naskočit na jedoucí vlak se nejlépe podařilo například Samsungu. Na startu naopak absolutně zaspal do té doby jasný lídr Nokia. 

Lidé přestali mít zájem o mobil s klasickou klávesnicí, zatímco dotykové mobily jdou na odbyt. Podle analytiků z Gartneru loni vzrostl zájem o smartphony o 43 procent a prodala se jich téměř miliarda. Na trhu se ještě zdatně držela firma BlackBerry vyrábějící mobily s velkou QWERTY klávesnicí. Ty byly populární především u amerických manažerů. Ovšem i BlackBerry se dostala do velkých problémů a červených čísel.

Finská Nokia je sice stále druhým největším výrobcem mobilních telefonů, ale její podíl neustále padá a především trpí velkými ztrátami. Loni nakonec mobilní divizi finské firmy odkoupil americký počítačový gigant Microsoft za 140 miliard korun (Microsoft přitom sám v chytrých telefonech pořádně neuspěl).