Jsou to typičtí revolucionáři. Lidé, kteří se ještě včera vůbec neznali a jejichž životní osudy se náhodně protly někde na „majdanu", se teď za pochodu přesvědčují o vlastních schopnostech. O tom, kdo je anděl a kdo lump, který jen ucítil příležitost k osobnímu obohacení. Je přirozené, že se spíše dokážou shodnout na boření, na likvidaci starých pořádků, než aby našli společnou řeč jak něco nového vybudovat.

Právě tak to dnes vypadá i na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které spolu s celým resortem dopravy spadlo do klína politickému hnutí ANO Andreje Babiše. Není jasné, nakolik šéf hnutí, který je zároveň majitelem koncernu Agrofert a ministrem financí, do dění na dopravě přímo zasahuje. Poslední měsíce fungování ŘSD ale svědčí o vysoké míře chaosu, improvizace a také řeznického namísto hodinářského uvažování.

První, co v dubnu po svém nástupu udělal nový šéf ŘSD Jan Kubiš (někdejší finanční ředitel IT firmy) bylo, že postupně vyházel téměř kompletní vedení této státní příspěvkové organizace. Kromě řady dalších byl odejit i Jan Kroupa, který měl jako ředitel Závodu Praha na starost celou modernizaci D1. „Zažil jsem tady za ta léta opravdu mnohé, ale toto ještě nikdy. Jsou likvidováni i obyčejní referenti, a to bez respektování základních pravidel slušnosti.

Odcházejí i ti poslední odborníci, kteří tu ještě zbyli," říká s velkou dávkou vzteku jeden z dlouholetých pracovníků ŘSD. Podle něj jde o další doklad totálního rozpadu státu, zvolna směřujícího k jinému typu zřízení než demokratickému. Destrukci dokládá i tím, že za poslední čtyři roky má ŘSD již sedmého šéfa a ministrů se vystřídalo šest. Jejich průměrná životnost je nyní osm měsíců. „Ani ten nejgeniálnější člověk nemá šanci něco posunout vpřed, zorientovat se v problémech," dodává skepticky zdroj týdeníku Dotyk.

Dvě šedé eminence: On a ona

Dotyk o situaci na ŘSD hovořil s řadou lidí, zvenku i zevnitř. Názory jsou různé. Většina se ale shoduje, že personální rozklad, který podle jedněch započal v roce 2006 po nástupu ministra Aleše Řebíčka napojeného na regionální kmotry, podle jiných za „supergurua" Víta Bárty v roce 2010, dnes dosahuje vrcholu. Příchod nových „nezávislých" lidí samozřejmě může přinést pozitivní změny. Pokud se to ale s razancí přežene a pokud mezi příchozími převažují ti, kteří jsou v silničním stavitelství ryzími amatéry, znamená to ztrátu kontinuity, ztrátu know-how, ztrátu schopnosti vnímat obrovské množství problémů v historických a prostorových souvislostech.

Protistrana– soukromý sektor – okamžitě získává jasnou výhodu. A ŘSD přichází o poslední zbytky svéprávnosti. Organizace je ještě více než v minulosti odkázána na služby externích poradců a firem. A jak se ukazuje, hlavní slovo v ŘSD ani v těch posledních týdnech neměl Jan Kubiš, ale dva úplně jiní lidé. Tím prvním byl podle mnohých Josef Tomeš, poradce ministra Antonína Prachaře. Právě on Kubiše oslovil a na ŘSD přivedl. Muž v důchodovém věku, údajně jednající v kooperaci s někdejším šéfem české pobočky Mott MacDonald Jiřím Petrákem, bojujícím za změnu v rekonstrukci D1. Právě Tomeš měl hrát klíčovou roli v oblasti personálií a určování strategie.

Pokud jde o samotné vnitřní fungování státní organizace, hlavní slovo již dávno měla šéfka správního úseku Soňa Křítková, která teď po Kubišovi celé ŘSD povede, než se v tendru najde někdo jiný. Jde o ženu, která v minulosti pracovala ve firmě ČEZ, ovšem na ŘSD přišla z koncernu Agrofert od Andreje Babiše. Není přitom jasné, zda staré místo opustila dobrovolně a na nové přešla s Babišovým požehnáním, či se jí miliardář chtěl zbavit a ona si našla nové uplatnění bez jeho vědomí. Informace se různí, ale kupodivu většinově se přiklánějí k druhé variantě. Sám Babiš týdeníku Dotyk v esemesce napsal, že Křítková „v Agrofertu skončila bez ohledu na stávající funkci".

Zatímco část lidí na Křítkové oceňuje její komunikační schopnosti, aktivitu, jistou protřelost a zároveň obezřetnost, jiní v ní vidí jakousi novodobou Janu Nagyovou–Nečasovou (někdejší neobyčejně vlivná šéfka sekretariátu premiéra Petra Nečase, nyní už jeho manželka, trestně stíhaná). „Je to neuvěřitelná intrikářka, která na ŘSD získala obrovskou moc, jakou tam neměl nikdo z jejích předchůdců," tvrdí a zároveň věští špatné konce této mocenské konstelaci jeden velmi zkušený a vysoce postavený manažer ze stavebního sektoru. „Kéž by ve státní správě bylo takových lidí, ochotných pracovat i pozdě večer, daleko více," obhajuje naopak Křítkovou právník úzce spolupracující s ŘSD. Týdeník Dotyk usiloval o schůzku jak s Křítkovu, tak s končícím generálním ředitelem Kubišem, ale marně.

Nástup člověka od Janouška

O chaosu a improvizaci svědčí i to, že do ŘSD letos zjara přišla celá řada dalších kontroverzních osob, o kterých lze těžko říct, že jsou uznávanými profesionály v oblasti výstavby a údržby dálnic. Mnozí byli už po pár týdnech donuceni k odchodu (viz Lidé, o kterých se mluví). Mezi těmi, kteří ale nadále zůstávají, je i Libor Tejnil, nový ředitel finančního úseku, který už před lety pracoval na ministerstvu pro Aleše Řebíčka a jeho velmi svérázného náměstka Jiřího Hodače. V jisté oblasti sice Tejnilovi erudice určitě nechybí, na druhou stranu se těší pověsti člověka, který měl blízko k pražskému lobbistovi Romanu Janouškovi. Traduje se, že právě Janoušek jej k Řebíčkovi přímo vyslal.

Bez zajímavosti není, že Tejnil kdysi pracoval ve VZP, což byla jedna z institucí, odkud Janoušek přes různé zakázky skrytě vytahoval desítky milionů korun. Týdeník Dotyk chtěl po Tejnilovi, který byl na začátku letošního roku vyhozen z postu náměstka na ministerstvu obrany (paradoxně spravovaném také hnutím ANO), aby své údajné blízké vztahy s Janouškem ozřejmil, či důrazně popřel. Manažer to odmítl s tím, že nemůže komunikovat s médii.

Zajímavé je, že na ŘSD nyní přišel i další bývalý manažer z VZP – Pavol Pecha. Stal se v červnu šéfem provozního úseku. Náhoda? V tomto případě jde prý „jen" o spolužáka ministra Antonína Prachaře z Vysoké školy dopravní v Žilině. Ať tak či onak, až pojedete po některé rozkopané české dálnici, vzpomeňte si, že právě tito „odborníci" o nich teď rozhodují. Pak vám bude vše jasné.