Rozhovory

Dáma, jež pracovala pro pět amerických prezidentů

18. srpen 2016 četba na 10 minut

Foto: Archiv

Rozhovor o tom, proč bývalá asistentka pěti amerických prezidentů rozhodně nebude volit Hillary Clintonovou. S jejím hlasem může počítat Donald Trump. Eliška Hašková Coolidge odešla do Ameriky za svobodou, teď ale vidí víc svobody v Česku. Přednáší o slušném chování, za prezidenty přitom volí muže, kteří umí být velkými nezdvořáky. Čím oslovují první dámu etikety, vysvětluje v rozhovoru pro Dotyk.

Původně jsme se s Eliškou Haškovou Coolidge chtěli potkat na Šumavě v jejím zámečku v Kundraticích. Zdědila ho po prarodičích a v dětství trávila u milované babičky celé léto. Nyní se pohybuje mezi Prahou, kde pracuje, a Šumavou. Pokud zrovna není ve Spojených státech.

„Dá-li pánbůh zdraví, plánuji v práci pokračovat, protože mě naplňuje," říká. A doufá, že nechává i něco za sebou. Do Ameriky se často vrací. Od letošního jara má k návštěvám také další důvod – vnuka Jonáše. Podzimní prezidentské volby ve Spojených státech si nenechá ujít. Podle posledních průzkumů v nich zvyšuje Hillary Clintonová náskok nad republikánským rivalem Donaldem Trumpem.

Je slušné se ptát, koho budete volit?

Hillary Clintonové hlas nedám.

Čím je pro vás nepřijatelná?

Ráda bych viděla ženu jako prezidentku Spojených států. Ale takovou, která by byla příkladem poctivosti a důvěryhodnosti mladým lidem. Tak, aby se důvěra do společnosti vrátila. Tyto kvality v Hillary nevidím. Neustálé lži, zkroucení pravdy, nadstavení se nad zákon se soukromým e-mailem ve státní službě jsou věci, které jsem nikdy po boku pěti prezidentů nezažila. Ani nadaci, která je z velké části dotovaná cizími penězi, jako je nadace Clintonových. Z toho všeho mám hrůzu.

Jiní zase mají hrůzu z Trumpa.

Na rozdíl od ní, ač prostořeký, je Trump úspěšný podnikatel. Dokázal, že umí něco řídit. Vychoval úžasné děti – navíc jsou napůl Češi. Již nyní se mu starají o majetek, takže se bude moci plně věnovat státní službě. Je to člověk na první pohled trochu hrubý, ale ti, kteří ho dobře znají, tvrdí, že je citlivý a velkorysý. Určitě byla patrná jeho citlivost, když přijel do Čech uctít památku svého tchána, a to bylo už léta po jeho rozvodu s Ivanou.

FOTOGALERIE

Soudíte ho jako žena. Přitom vůči ženám umí být hodně neomalený, což předvedl u moderátorky televizní debaty. Vám taková obhroublost nevadí, když v kurzech učíte lidi slušnému chování?

Televizní debatu jsem sledovala v Praze do brzkých ranních hodin. Moderátorka na Donalda Trumpa opakovaně silně a nevkusně útočila. Její přístup k němu byl zcela jiný než k ostatním kandidátům. Nebylo to na místě.

Co si od něj slibujete, že jako prezident dokáže?

Přináší čerstvý vítr. Jsem přesvědčena, že problémy, které nás obklopují, nejsou řešitelné tím samým myšlením, které nám je přineslo. Raději se svěřím neznámému s vědomím, že je to člověk s exekutivními schopnostmi, který umí úspěšně vyjednávat. A Ameriku určitě miluje.

Obama úplně nejslabší

Jak hodnotíte končícího prezidenta Obamu?

Jsem republikánka. Ač jsem pracovala pro prezidenty obou stran, myslím, že prezident Obama byl nejslabší z nich. Umí skvěle přednášet, ale jeho schopnosti vést a vyjednávat jsou bídné. Národ navíc nikdy nebyl tak rozdělený jako za jeho působení. Obamovy nedostatky ve vyjednávání jsou patrné v jeho přístupu k Rusku. Víme, jak tvrdě prezident Bush starší pracoval na tom, aby se po pádu opony vybudoval s Ruskem pravidelný dialog a vztah. To za prezidenta Obamy kompletně zkolabovalo.

Však Trump už projevuje náklonnost k Putinovi.

Donald Trump se zmínil v projevu, že věří, že je nutné umět s Ruskem otevřeně a úspěšně jednat a vyjednávat. To samé, co dělali prezidenti Reagan a Bush starší. V tom vidím jen to pozitivní a dobré.

Na jakou Ameriku ráda vzpomínáte?

V době, kdy jsem pracovala ve vládě, respektoval jeden druhého. Za prezidenta Lyndona Johnsona přišel do Bílého domu šéf opozice, na něčem se dohodli, podali si ruce a další den z toho byl zákon. To dnes neexistuje. Základem všeho je důvěra. Říkat pravdu, nic neskrývat. To je mnohem lepší, než když každý podezírá druhého.

Mluvíte o tom, že vás zlobí role peněz v Americe. Opravdu věříte, že miliardář Trump, který shání peníze na prezidentskou kampaň u zahraničních politiků, něco napraví?

Ano, je pravda, že peníze v Americe hrají větší roli než kdy jindy. Ostatně proto se s tímto vzkazem ozval Bernie Sanders na levé straně a Trump na pravé. Každý z trochu jiného pohledu. Je nezbytné, aby poctivost a nezávislost na finančním kšeftování byly součástí prezidentství.

Pamatuji si, jak za prezidenta Lyndona Johnsona daroval majitel zbrojařské firmy 40 milionů dolarů na kampaň a chtěl, aby dostal zakázku na ministerstvu obrany. Jak na ministerstvu, tak v Bílém domě mu každý řekl, že s tím nic neudělá. Zasloužil si ale setkání s prezidentem. Když vstoupil do jeho kanceláře, prezident se mu podíval do očí, poplácal ho po rameni a řekl: „Proč jste mi dal 40 milionů dolarů?" A bylo po všem. Tak jsme se chovali všichni.

Jsem šťastná, že za mého působení v Bílém domě žádný prezident neodstoupil z funkce bohatší, než do ní přišel. Byli v tomto smyslu příkladem všem, kteří pro ně pracovali.

Autor: Archiv

Za koho začaly vládnout peníze?

Ukázala bych na dobu Clintona. Ovšem s výjimkou mladého Bushe, který v tomto ctil charakterní chování svého otce.

Zato v české vládě je vicepremiér, který se nevzdal svého koncernu a je v permanentním střetu zájmů.

Andrej Babiš dává celou svou výplatu od státu na charitu. Je to člověk, který v životě něčeho dosáhl. Umí vést a umí vyjednávat. Určitě by pro něj bylo výhodnější, pokud je ve státní službě, kdyby majetek převedl do svěřeneckého fondu. Měl by z něj stále příjem, ale nezasahoval by do jeho vedení. Nikdo by mu tak nemohl nic vyčítat. Je potřeba udělat tlustou čáru mezi podnikáním a vládním působením.

Zeman není na provázku

V Čechách jste za prezidenta volila Miloše Zemana. Není pro vás zklamáním, jak rozděluje společnost?

Nemyslím si, že společnost rozděluje. Nelituji, že jsem ho volila. Řadu věcí by určitě mohl říct a vysvětlit jinak. Ale je bez diskuse, že tento národ miluje. Má odvahu jít proti proudu, když to situace vyžaduje. Je svůj. Autentický. Není nikomu na provázku. Je skromný a ze státu netěží. Navíc politická korektnost nejen zde, ale i v Americe, je cestou do pekla. Politická korektnost totiž nikdy nenahradí respekt. Ten pochází ze srdce.

To je překvapivé. Prezidentovi, který by měl jít příkladem, promíjíte jeho neomalenost?

Ne vždy je povrchní chování známkou charakteru. Věřím víc v upřímnost a sdělení pravdy. V inteligenci, bezúhonnost, schopnost vést a vyjednávat. V lásku k vlasti a v nepoužívání státní služby a kanceláře prezidenta k osobnímu finančnímu prospěchu. Jsme lidi, nikdo není perfektní.

Ovšemže je krásné, když má člověk dosti pokory a sebereflexe umět uznat chyby a omluvit se za ně. Nebo se snažit, aby každý den byl lepší než ten minulý. Jestli je pokora matka moudrosti, tak odvaha je jejím otcem. Společně vedou k dokonalosti. Způsob vyjádření je pak malá věc v porovnání s těmito kvalitami, které by u prezidenta měly být.

Pokud se bude Miloš Zeman znovu ucházet o Pražský hrad, což je velmi reálné, budete ho znovu volit?

To vám řeknu, až budeme vědět, kdo bude kandidovat.

Pořádáte kurzy etikety pro dospělé, manažery, státní představitele a nyní i pro teenagery a děti. Co děti učíte?

Mimo stolování, držení příboru a slušného chování rozebíráme, co pro ně znamená poctivost, spravedlnost, síla a moudrost.

Kdo z politiků by potřeboval absolvovat kurz etikety?

Prospěl by všem. Ale musejí chtít se zdokonalit. Uznat, že něco nezvládají. Často doporučuji knížku Jona M. Huntsmana Vítězové nikdy nepodvádějí a jeho pozdější knížku Od bosých nohou k miliardám – Barefoot to Billionaire. Autor je charakterní člověk, se kterým jsem pracovala v Bílém domě. Po odchodu vybudoval obrovskou chemickou firmu Huntsman Chemical a zároveň založil největší privátní nemocnici na léčbu rakoviny. Je Chairman of the Board of Overseers na Wharton univerzitě, kde kdysi začal studovat na stipendium. Musel si půjčit boty, když šel na první pohovor. Celý život na sobě tvrdě pracoval. Je úžasným příkladem všem podnikatelům, kteří chtějí, aby jejich úspěch setrval.

Eliška Hašková Coolidge (75)

  • Narodila se v Praze ve významné české bankovní rodině. Poté, co v zemi převzali moc komunisté, v osmi letech s matkou a bratrem emigrovala. V roce 1950 odjela za otcem do USA, který tam již dva roky žil.
  • V 35 letech se provdala za významného amerického bankéře. Po třech letech se jim narodila dcera Alexandra. Po dvaceti letech se manželství rozpadlo. V roce 1998 se s těžce nemocným tatínkem vrátila natrvalo do rodné země.
  • V USA vystudovala diplomacii na Georgetown University. Profesní kariéru zahájila v Bílém domě, kde založila Kancelář prezidentských zpráv pro styk s veřejností. Coby její vedoucí pracovala 18 let jako zvláštní asistentka pěti amerických prezidentů – od Kennedyho po Reagana. Poté působila na ministerstvu zahraničních věcí.
  • Nyní pořádá kurzy etikety pro veřejnost, teenagery a děti. V Praze má agenturu Coolidge Consulting Services s cílem napomáhat společenským a podnikatelským kontaktům mezi Českou republikou a USA.
  • V roce 2006 kandidovala do Senátu jako nestranička za ODS na Klatovsku a Domažlicku. Po vítězství v prvním kole ve druhém kole jen těsně neuspěla.
  • Napsala autobiografickou knihu Pět amerických prezidentů, česká babička a já. Je také spoluautorkou dětské knihy Draka je lepší pozdravit.