Journal of Experimental Psychology zveřejnil výsledky experimentů, které umožňují nahlédnout na to, jakým způsobem nás ovlivňuje existence internetu a vyhledávačů. Poskytují nám totiž možnost být podstatně chytřejší, než ve skutečnosti jsme. Použití vyhledávačů navíc dává lidem vyšší pocit jistoty, že dokážou cokoliv vysvětlit.

Doba před a doba s Googlem

Doba před Googlem byla pro získávání informací podstatně obtížnější. Dnešní studenti nemají zkušenosti s hodinami prohlížení mikrofiší v univerzitní či technické knihovně. S hledáním možných knih či časopisů v papírových katalozích a poté s jejich vyžádáním z archivu, odkud dorazily po mnoha hodinách, někdy i dnech. S následnými hodinami strávenými ve studovně čtením, listováním a hledáním potřebného. Samozřejmě včetně výpisků rukou, protože xerox či cokoliv, co by vám poskytlo kopii, nebylo v tehdejší době také příliš dostupné.

Dnes prostě napíšeme, co hledáme, do políčka na Googlu a dostaneme nějaký výsledek, u kterého není nikterak jisté, že je vlastně pravda, že nebyl záměrně změněn, podvržen a manipulován. Věříme nalezeným výsledkům natolik, že máme na jejich základě větší pocit jistoty, že dokážeme vše vysvětlit.

Vyhledání přes vyhledávač přináší větší míru sebejistoty, než když je informace nalezena přímo na zdroji informace.

A to byla jedna z věcí, kterou experiment zjistil – skupina využívající Google se cítila jistější ve vysvětlování než skupina, která Google nepoužívala. Co navíc, v druhém experiment se „internetová" skupina cítila stále jistější, ačkoliv ji pro další skupinu otázek nebylo umožněno Google použít.

Ve třetím experimentu se výzkumníci prostřednictvím jiné skupiny pokusili zjistit, jestli skutečně „Google efekt" funguje, a došli k tomu, že pokud někdo použije pro zjištění informací vyhledávač, bude se cítit jistější i později. Vyhledání přes vyhledávač přináší větší míru sebejistoty, než když je informace nalezena přímo na zdroji informace.

Příliš věříme v kolektivní inteligenci Googlu

Jedno je vhodné zdůraznit – experiment nakonec došel k tomu, že „přístup přes internet nevede k všeobecné přílišné sebedůvěře, ale spíše ke konkrétnější iluzi znalostí, které se vyskytují pouze v oblastech, kde by internet bylo možné použít". Jinými slovy: tam, kde se vědomosti a znalosti netýkají čistě osobních věcí, příliš věříme v kolektivní inteligenci Googlu. A tu poté přenášíme i na posuzování svých vlastních schopností.

Možná nejabsurdnější na celém experimentu je to, že větší důvěru ve vlastní znalosti a schopnosti měla internetová skupina i poté, co Google nedokázal najít (na kontrolní otázky) žádné použitelné odpovědi. V praxi tedy není „Google efekt" vyvolán nalezením vědomostí, ale pouhým aktem hledání.

Asistentům s prvky umělé inteligence nejspíš nakonec budeme slepě věřit stejně jako tomu, co nám dnes předkládají vyhledávače.

Experiment samotný nemohl být dokonalý, zejména proto, že míra sebejistoty je čistě subjektivní a v testech závisela na tom, nakolik lidé budou skutečně objektivní sami k sobě. Přesto je to zajímavý pohled i do budoucnosti, kdy dnešní klasické vyhledávání nahradí asistenti s prvky umělé inteligence. I jim nejspíš nakonec budeme slepě věřit stejně jako tomu, co nám dnes předkládají vyhledávače.