Andrej Babiš

Daňové prázdniny Andreje Babiše

19. červen 2015 četba na 7 minut

Autor: redakce

Mantrou ministra financí Andreje Babiše je lepší výběr daní. Jeho firmy si přitom vyjednaly daňové prázdniny. Vloni, kdy se Babiš stal vicepremiérem, přiznal stát společnostem ze skupiny Agrofert daňové slevy ve výši 1,56 miliardy korun. V celé historii Agrofertu jde o rekord.

Když se nebude krást a občané budou mít pocit, že to funguje, tak bychom se měli dožít pocitu, že budeme pyšní na to, že platíme daně. To prohlásil ministr financí Andrej Babiš loni v únoru. Jeho firmy se přitom v té době ucházely o daňové prázdniny.

Hned v prvním roce, co se majitel Agrofertu stal členem vlády, dopřál stát osmi jeho firmám investiční pobídky za 1,56 miliardy korun. V letech 1998 až 2013 přitom přiznal vybraným dcerám Agrofertu pobídky za 2,15 miliardy. Za 16 let to tedy dohromady bylo jen o necelých 600 milionů víc než za jediný rok 2014. 

V minulém roce byl ovšem stát po hubenějších letech při udělování daňových slev vstřícnější. Na domácí i zahraniční investice za bezmála 78 miliard korun přiznal daňovou podporu za 25,6 miliardy.Rok předtím to bylo 15 miliard. Rekordní investiční pobídky ve výši bezmála 50 miliard rozdal stát v roce 2006. Tenkrát ale Agrofert získal veřejnou podporu pro jedinou firmu, a to 149 milionů korun pro Prechezu.

Slevy na dani z příjmu, které jsou nejběžnější investiční pobídkou, schvaluje ministerstvo financí. Od loňska si je poprvé mohou užívat Babišovy potravinářské firmy Penam, Vodňanská drůbež a Olma. Pekárna Zelená louka v Herinku u Prahy, která je součástí Penamu, získala pobídku již podruhé. Chemička Precheza dostala veřejnou podporu již potřetí v souhrnné výši 562 milionů korun (viz Úlevy pro Babišovy firmy). Údaje lze nalézt v přehledu CzechInvestu, který investiční pobídky zprostředkovává.

Jak Kalousek podpořil Babišovu bionaftu

Historicky největší státní podporu, jakou kdy v rámci investičních pobídek jednorázově získala firma z koncernu Agrofert, je 612 milionů korun pro lovosickou fabriku Preol.Slevu na dani z příjmu plus podporu na tvorbu nových míst a rekvalifikaci poskytla na plánovanou investici za téměř 1,9 miliardy korun Topolánkova vláda v červenci 2007.

S daňovými prázdninami pro Babišovu novou továrnu na bionaftu muselo souhlasit ministerstvo financí. Jeho šéfem byl v té době Miroslav Kalousek, dnes nejhlasitější kritik podpory biopaliv ze všech politiků. V čele ministerstva průmyslu a obchodu, jemuž CzechInvest přímo podléhá, stál tenkrát zavilý odpůrce obnovitelných zdrojů občanský demokrat Martin Říman.

Preolu poskytl stát daňovou výhodu ještě dvakrát. Před třemi lety udělil na linku pro jedlý řepkový olej slevu 54 milionů. V minulém roce pak na dalších 47 milionů korun.

Ani jedno nové místo

Mezi desítku nejvýznamnějších investic za loňský rok zařadila vládní agentura CzechInvest i Babišovu Lovochemii. Na investici za bezmála 1,6 miliardy korun získala lovosická chemička loni v červnu maximální možnou 40procentní pobídku. Na dani z příjmu jí stát hodlá odpustit 591 milionů korun. Jako jediná firma z TOP 10 neslíbila jediné nové pracovní místo (viz TOP 10 loňských investic). Vytvářením nových pracovních příležitostí přitom stát pobídky investorům ospravedlňuje.

Všech osm firem Agrofertu si daňové prázdniny stihlo vyřídit ještě do poloviny minulého roku, kdy skončily atraktivní podmínky pro udělování pobídek. Přehled všech investičních pobídek pro koncern Agrofert od jejich zavedení v roce 1998 (jakou daňovou úlevu firmy dostaly na novou investici v daném roce a podíl veřejné podpory na investici)

Od července se výše podpory z možných 40 procent snížila na maximálně 25 procent. Investoři tudíž měli enormní zájem o to, aby smlouvy na pobídky stihli podepsat nejpozději do konce června. Ne všichni ale měli takové štěstí jako majitel Agrofertu. Z návalu, který zaznamenal CzechInvest v první polovině minulého roku, se premiér Bohuslav Sobotka pokusil uhrát body pro svou vládu. „CzechInvest zaznamenává rekordní zájem o investiční pobídky. To je důsledkem stabilní vlády ČR," sdělil před rokem prostřednictvím stranického Twitteru.

CzechInvest ovšem připomíná, že enormně vysoký počet žádostí byl daný výhodnějšími podmínkami pro investory. Jak porovnává mluvčí CzechInvestu Petra Menclová, během prvních pěti měsíců roku 2014 přijala agentura 102 investičních záměrů, zatímco letos za stejnou dobu pouze 27. Za letošní první čtvrtletí dostalo pobídky pouze 9 firem.

Premiérské ticho

Na výrazné posílení Agrofertu u investičních pobídek v loňském roce upozornil předseda ODS Petr Fiala ve sněmovně, když se část opozice pokoušela poslední květnové úterý vyslovit nedůvěru vládě. V přehledu opomenul jednu firmu, Pekárnu Zelená louka, což je jen detail. Celá suma se tak ale vyšvihla přes 1,5 miliardy korun.

Jak na mimořádný nárůst investičních pobídek pro Agrofert reagoval premiér Bohuslav Sobotka? „Nemáme přístup k účetnictví Agrofertu. Andrej Babiš by se měl vyjádřit k tomu, jestli tato čísla jsou, nebo nejsou relevantní," řekl novinářům.

Po dvou týdnech se týdeník Dotyk zeptal, zda se předseda vlády o celou záležitost hlouběji zajímal. A zda považuje za standardní postup, kdy ministr financí chce zvyšovat výběr daní, přitom pro své firmy získává daňové úlevy.

Sobotka se k dotazům nevyjádřil. Prostřednictvím svého mluvčího Martina Ayrera odkázal na ministerstvo průmyslu či CzechInvest.

Koncerny mimo žebříček

Na dani z příjmů odvede Agrofert v Česku za uplynulý rok 743 milionů korun. Za rok 2013 činila splatná daň 649 milionů korun. Za dva roky je to tedy 1,4 miliardy korun. Na agrárních dotacích přitom během dvou let dostaly zemědělské firmy Agrofertu 1,6 miliardy korun. V žebříčku nejvýznamnějších plátců daně z příjmů, kterou sestavuje finanční správa, ale Babišovo impérium nefiguruje. Daňaři totiž nesčítají daně, které odvádějí jednotlivé firmy, za celý koncern. Jinak by Agrofert skončil na 12. místě za státním podnikem Lesy České republiky a těsně před Plzeňským Prazdrojem. Na prvních příčkách žebříčku jsou polostátní ČEZ a banky, které nemohou čerpat investiční pobídky.

Daňové prázdniny Andrej Babiš užívá také na Slovensku. Pro chemičku Duslo Šala mu Ficova vláda loni nadělila desetileté daňové úlevy. Babišova čpavkárna, která se zavázala k investici za 300 milionů eur, tj. 8,2 miliardy korun, tím ušetří 58 milionů eur, tedy asi 1,6 miliardy korun. Babišova firma vyhrožovala odchodem ze Slovenska do zahraničí, pokud by od slovenské vlády nedostala investiční podporu. V Česku nebylo třeba vyhrožovat.