Život v digitální éře

Detektivové v digitální éře

11. prosinec 2015 četba na 8 minut

Foto: Redakce

Moderní „šerlokové" musí používat moderní technologie. Kvůli jejich klesající ceně se ale na scéně objevuje stále více amatérských detektivů, kteří nabízejí nekvalitní služby, stěžují si profesionální soukromá očka.

Seznam dárků, které by budoucí detektiv mohl chtít najít pod vánočním stromečkem, by mohl vypadat takto: odposlouchávací štěnice (pořizovací cena asi 1000 korun), GPS lokátor pro sledování pohybu auta (koupíte přibližně za 500 korun), fotoaparát zabudovaný do propisky (seženete za 350 korun), bezpilotní letadlo s kamerou pro monitorování objektů (cena od 5000 korun) a jedny maskovací černé brýle (za 200 korun).

Suma sumárum by Ježíškovi k nakoupení výbavy stačilo sedm tisíc korun. Přitom na začátku tohoto tisíciletí by potřeboval částku v řádu několika desítek tisíc korun. Rapidně klesající náklady na „hračky", známé dříve pouze z filmů, stvořily mnoho amatérských detektivů.

„Jsou to amatéři, kteří naslibují nevídané výsledky za málo peněz. Pracují převážně sami i na zakázkách, kde je třeba celého detektivního týmu, například u sledování nebo kontrasledování lidí. Většina z těchto osob si nakoupí laciné technické prostředky a snaží se tím oklamat klienty. Nabízejí služby klidně za desetinu reálné ceny, ale výsledky poškozují dobré jméno poctivých detektivů a celkovou úroveň detektivních služeb," stěžuje si Pavel Caprata, prezident České komory detektivních služeb. Dodává, že mezi neprofesionálními detektivy jsou i podvodníci, kteří k výkonu této činnosti vůbec nemají koncesní listinu.

Soukromý detektiv Jan Boček u Jana Krause
Zdroj: YouTube.com

Konkurence z e-shopů

„Levnou techniku si navíc mohou koupit přímo klienti, a pak ji používat k zajišťování důkazů nebo sledování pohybu osob a věcí, což by mělo patřit výhradně do činnosti Policie ČR nebo soukromých detektivů," přidává další úhel pohledu šéf jedné z několika profesních organizací soukromých detektivů a kanceláří Caprata.

Nicméně pořízení například sledovací techniky je pouze jedním z předpokladů úspěšné detektivní práce. Zároveň je nutné umět s novými nástroji zacházet a správně je používat. Především se pak pohybovat v zákonných mantinelech.

Na devalvaci trhu si stěžuje i Tomáš Podzimek z pražské kanceláře International Detective Agency (I.D.A.). Na jejím webu se mimo jiné zájemce dočte, že společnost nabízí instalaci a prodej odposlechové techniky, „dle přání a požadavků klienta sestavujeme tuto techniku přímo na míru, dále provádíme skrytou instalaci do různých předmětů denní potřeby a do zájmových prostor".

Nicméně jak Podzimek v telefonním rozhovoru přiznává, zájem o tuto službu, podobně jako o instalaci GPS lokátorů pro sledování pohybu osob či vozidel, je prakticky nulový.

„Podobnou techniku prodává spousta firem nebo si ji můžete objednat sami z čínských e-shopů. Nestojí to nic. Lidé to pak nějak používají. Neříkám, že to používají profesionálně, a nerad bych hodnotil, jaké z toho mají výstupy. K tomu, aby si lidé objednali odposlech za pár korun, někam ho schovali a zapnuli, nepotřebují žádnou agenturu," konstatuje manažer I.D.A.

Bezpečnostní firmy tedy sice přicházejí o zakázky na prodej nebo instalaci podobných sledovacích zařízení, ale kvůli tomu, že je tato technika stále dostupnější, firmy si na druhé straně častěji najímají soukromé detektivy jako bezpečnostní štít proti ní.

„Čím víc mají lidé možností si podobné zařízení sami pořídit a je poměrně jednoduché ho instalovat, tak si samozřejmě jsou i firmy vědomy, že jsou v ohrožení," podotýká Podzimek. Své tvrzení dokládá na konkrétním čísle – vyhledávání odposlechů v komerčních objektech provádí I.D.A. v průměru dvakrát do měsíce.

Softwarový detektiv

Nová doba nepřináší detektivům pouze nové nástroje, ale zároveň otevírá i nová pole jejich působnosti.

Například čerstvý šedesátník Jiří Jakubka dlouhá léta sloužil u policie (jako mnoho jeho kolegů dnes v řadách soukromých oček), po odchodu ze služebního poměru nastoupil do IT firmy, protože ho dle jeho slov „vždycky bavily počítače".

Od počátku milénia se živí jako soukromý detektiv se specializací na ochranu autorských práv. „Řeším nelegální kopie nejen softwaru, ale i počítačového hardwaru, třeba herní konzole PlayStation, nebo narušování ochranných známek," popisuje svoji práci.

Výsledkem jeho aktivit by měly být buď přímo podklady pro podání trestního oznámení, nebo alespoň přesné vyčíslení škody, jakou jeho klienti mohou po softwarových pirátech požadovat. Na svém kontě už má více než sedm tisíc odhalených případů.

„Skrytá kamera, nástroje pro nahrávání zvuku – to patří k běžným pracovním prostředkům," uvedl Jiří Jakubka. Zároveň potvrdil, že používá i „nějaké speciální přístroje", ale o nich nechce z podstaty své detektivní práce blíže hovořit.

Hacker detektivem

Všeprostupující digitalizace společnosti může detektivům v blízké budoucnosti přinést nové konkurenty v podobě počítačových hackerů.

Nejviditelnější je změna u objasňování podezření z nevěry, což je v současné době hlavní náplň mnoha agentur. Jestliže dnes potřebuje soukromé očko několik týdnů sledovat konkrétní osobu, aby zajistilo a nafotilo potřebné důkazy, šikovný počítačový expert za několik hodin prolomí heslo k účtu na sociální síti a důkaz v podobě soukromé konverzace nevěrné dvojice vám stáhne a pošle klidně e-mailem.

Podle prezidenta České komory detektivních služeb Pavla Capraty jsou už nyní v řadách detektivů počítačoví experti.

V diskusi nad výše zmíněným fiktivním scénářem ale upozorňuje, že je zapotřebí respektovat hranice oprávněnosti a trestné činnosti. Nabourání se do cizího účtu, i když patří vašemu možná nevěrnému partnerovi/partnerce, rozhodně není legální.

Právě v komunikaci přes internet nebo v mobilu nicméně najde podle soukromého detektiva Jana Bočka z kanceláře HR Protection až 80 procent jeho klientů první stopu a ono pomyslné semínko podezření. „Od nás už pak klienti chtějí – zjednodušeně řečeno – přistihnout někoho in flagranti," doplňuje.

Mozek, technika a osobnost

Jan Boček patří do skupiny soukromých detektivů, kteří nepřeceňují dopad nových technologií na svou práci. Vliv podle něj samozřejmě mají, ale podobný jako u jiných profesí. „Takže například logicky používáme mobilní telefony namísto vysílaček, které jsme měli v minulosti," argumentuje.

Technologické vychytávky jako třeba GPS lokátory v minulosti také zkoušeli, ale nakonec odložili jako nedostatečné. Jak Boček vysvětluje, detektivům nestačí sledovat pohyb dané osoby jako tečky na monitoru počítače, ale pro klienta musí vypracovat zprávu s detailním přehledem, kde osoba byla, s kým se sešla, co dělali, a ideálně to podpořit ještě fotodokumentací nebo videozáznamem.

„Pro nás se v tomto ohledu nic výrazně nezměnilo, je to pořád o fyzické přítomnosti a práci detektiva v terénu," uzavírá muž s 18letou praxí, který se chlubí 2691 případy prokázaných nevěr.

V této rovině s ním částečně souhlasí i několikrát citovaný prezident České komory detektivních služeb Pavel Caprata, když uvádí, že veškeré technologie se vyvíjejí a praxe soukromých detektivů se jim musí přizpůsobit.

„Pokud bychom zůstali v dobách Sherlocka Holmese, kde bychom spoléhali výhradně na vlastní mozek a vědomosti, tak v dnešní době je to nedostačující. Samozřejmě základem práce je vždy detektiv jako osoba či osobnost, která musí mít znalosti, vědomosti, musí se přizpůsobit okolí, ale podpůrné technologické prostředky jsou dneska také zapotřebí," konstatuje.