Asi žádný český politik neměl k Angele Merkelové tak osobní vztah a asi nikdo se s ní nepotkal tolikrát jako já. Přesto nemohu říci, že ji znám dobře.

Jaká je Angela Merkelová? Začínala podobně jako já – podceňovaná náhražka silného vůdce po jeho vynuceném odchodu. Na rozdíl ode mne však CDU zcela ovládla a všechny soupeře po cestě vytěsnila.

Jako „Ossis" je přirozeně skeptická; jako dcera protestantského pastora v NDR věděla, že musí být lepší než ostatní, takže je pracovitá a odhodlaná; jako vědkyně je trpělivá a cílevědomá; jako křesťanská demokratka preferuje křesťanské hodnoty a otevřenost vůči světu; v ekonomických otázkách je luteránsky obezřetná; jako politička vyznává víc pragmatismus než ideologii a ve svých rozhodnutích je ochotna jít až na hranu cynismu. Připomíná v nadsázce Jaromíra Jágra. Ten je pro hokej ochoten obětovat vše. Angela má taky „jen" svou politiku.

Vyhraje klidně i počtvrté

Přesto, že je dnes populární do ní kopat a popravdě ani já s ní v řadě věcí nesouhlasím, je to dnes nejkonzistentnější, nejpragmatičtější a nejčitelnější evropský lídr. A dosud taky nejmocnější. To se odvažuji tvrdit přes všechny výhrady, které k ní mám, a přesto, že mi přestala brát mobil...

Čím více analyzuji její postoje a kroky, tím k ní mám větší respekt. Angelu zajímá primárně Německo. Jde jí v zásadě pouze o vztah s Ruskem a silové rozdělení vzájemných pozic či kooperace tam, kde je to výhodné – typickým příkladem je Nord Stream II.

Celou slavnou EU věnovala jako hračku svým domácím soupeřům typu Schulze, čímž se jich elegantně zbavila.

Její politika připomíná evropský koncert bez Rakouska, s oslabenou vazbou na Velkou Británii a vynuceným „přátelstvím" s Francií. Celou slavnou EU věnovala jako hračku svým domácím soupeřům typu Schulze, čímž se jich elegantně zbavila. U Poláků provedla krátkodobou, výhodnou investici – koupila si Tuska.

Pokud jde o uprchlíky, dobře si spočítala, že v první vlně je alespoň část těch „slušnějších – autentických". Další vlny už budou jen obří malér. A drahá Angela vyslyší hlas svých občanů i vnitrostranických kritiků, zvláště po excesech posledních dnů, uzavře náruč i hranice, sto tisíc těch nejhorších vyhostí a řekne: Milá Itálie, milé Řecko, milá EU, my si jich už vzali milion, zbytek je jen a jen váš.

Kdyby ji, nedej Bože, zase něčím naštval Vladimir Vladimirovič, zblbne celou EU a vyhlásí nové sankce. Díky této politice může klidně vyhrát i počtvrté.

Český chorál hlupců

A co my? My jsme malí a směšní, ovlivnění národoveckým strachem z Germánů, neschopní se vyrovnat s vlastní minulostí včetně odsunu a dodnes, po několika generacích, Němcům odpustit, takticky lavírujeme mezi několika pozicemi, hrajeme si na Slovany a zníme mnoha hlasy.

Je to takový chorál hlupců. A zase nebudeme nikoho zajímat, budeme doufat, že nás nechají na pokoji, a důležití budeme jen sami pro sebe.

Angela Merkelová není žádná teta, je to rozený vůdce! A já, pokud si budu muset vybrat, jestli žít ve Svazové republice Euroasijského svazu, nebo v 17. spolkové zemi Německa, zvolím přes všechna negativa to druhé. Asi nejen kvůli Angele, ale určitě taky.

DALŠÍ KOMETÁŘE: