IT

Digitální propast v Evropě: bohatý sever je „online“, chudý jih často „offline“

5. leden 2017 četba na 3 minuty

Foto: Shutterstock

Evropská unie zatím zdaleka nepůsobí jako homogenní celek a vykazuje velmi výrazné regionální rozdíly. Dokládají to i aktuální čísla z Eurostatu, která poměřují jednotlivé členské státy z hlediska využívání internetu. I v tomto směru se starý kontinent stále jeví jako dvou- či spíše třírychlostní. Zatímco na Balkáně a ve státech kolem Středozemního moře až třetina lidí s internetem nikdy nepracovala, v bohatších státech na severu a západě EU se počítačová či internetová negramotnost počítá jen v jednotkách procent. Střední Evropa včetně Česka osciluje kolem průměru.

Celková čísla svědčí o tom, že starý kontinent se společně se severní Amerikou, Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou a Japonskem drží ve využívání moderních technologií na samé špici světového dění. S internetem pracuje výrazná většina občanů evropské osmadvacítky, byť s různou mírou intenzity.

Celých 71 % požívá internet denně nebo téměř každý den, alespoň jednou týdně 79 %. 82 % občanů EU vstoupilo do globální informační „pavučiny" alespoň jedinkrát během posledních tří měsíců a 84 % minimálně jednou za rok. Pouze 14 % obyvatel EU s internetem nikdy nepracovalo.

Aktuální statistika Eurostatu ukazuje situaci nejen v evropské osmadvacítce, ale i ve dvou kandidátských zemích (Makedonie, Turecko) a také v Norsku, které je součástí Evropského hospodářského prostoruAktuální statistika Eurostatu ukazuje situaci nejen v evropské osmadvacítce, ale i ve dvou kandidátských zemích (Makedonie, Turecko) a také v Norsku, které je součástí Evropského hospodářského prostoru.Autor: Dotyk

V Česku podle dat Eurostatu internet dosud nikdy v životě nepoužilo 13 % lidí. Naše země je na tom relativně velmi slušně, když z postkomunistických států EU je před ním jen Estonsko, dlouhodobě východoevropský lídr v oblasti využívání IT.

Digitání vyloučení nejen u lidí

Rozdíl mezi bohatým severem a chudším jihem Evropy ukazují i čísla o každodenních uživatelích internetu (viz čtvrtý číselný sloupec tabulky Eurostatu). Tento podíl je opět nejvyšší v Lucembursku (93 %), následuje Dánsko (89 %), Spojené království (88 %), Nizozemsko (86 %), Švédsko a Finsko (obě 85 %). Podíly nižší než 60 % má Řecko a Polsko (obě 57 %), Bulharsko (49 %) a nejméně Rumunsko (42 %).

Tabulka Eurostatu ukazuje, jak jsou na tom s internetem obyvatelé jednotlivých členských zemí EU a také tří 'přidružených' států - Norska, Makedonie a Turecka.Tabulka Eurostatu ukazuje, jak jsou na tom s internetem obyvatelé jednotlivých členských zemí EU a také tří „přidružených" států – Norska, Makedonie a Turecka.Autor: Eurostat

Nástup nových technologií přinesl i nový druh negramotnosti, který řadě lidí, zejména seniorům, dnes ztěžuje život, přístup ke službám i k informacím.

Digitální negramotnost vede až k tzv. digitálnímu vyloučení (digitální propasti), kdy se prohlubuje rozdíl mezi těmi, kteří disponují přístupem k novým technologiím, a těmi, kteří jej nemají. Vytváří se tím nová ekonomická a sociální nerovnost – digitálně negramotní se mohou cítit jako občané druhé kategorie.

Vytváří se nová ekonomická a sociální nerovnost, digitálně negramotní se mohou cítit jako občané druhé kategorie.

Tato propast je patrná i na úrovni států v rámci světového společenství. Zejména subsaharská Afrika má zatím jen minimální možnost spolupodílet se na digitální revoluci.

Jen část starší generace stačila zachytit digitální revoluci, nemalý počet seniorů žije v digitálním vyloučeníJen část starší generace stačila zachytit digitální revoluci, nemalý počet seniorů žije v digitálním vyloučení.Autor: Shutterstock

Výsledky průzkumu Eurostatu mají být využity k usměrňování politiky EU v oblasti tzv. digitální agendy. Jedním z hlavních cílů je dokončení jednotného digitálního trhu, ve kterém by byl zajištěn volný pohyb osob, služeb a kapitálu, na němž by lidé i firmy mohli bez bariér vykonávat veškeré online aktivity v podmínkách volné hospodářské soutěže, vysoké úrovně ochrany spotřebitele i ochrany osobních údajů.

A to bez ohledu na státní příslušnost či místo bydliště. Dokončení jednotného digitálního trhu je nyní jednou z politických priorit Evropské komise. Alespoň to tak komise deklaruje.