Dilema zoologických zahrad: Co s mláďaty?

6. říjen 2016 četba na 10 minut
Jedním z velkých chovatelských úspěchů Zoo Praha je rozrůstající se gorilí rodinka.

Jedním z velkých chovatelských úspěchů Zoo Praha je rozrůstající se gorilí rodinka.

Foto: Profimedia

Na svatého Václava, 28. září, se v Zoo Praha slavilo. V ten den byly pokřtěny dva srpnové přírůstky – žirafka Anička a hrabáčice Nyota. Už před nimi se stejného obřadu dočkal hroch Fanda, první „stoprocentně pražské" slůně, neočekávané gorilátko a další letošní mláďata. V nejstarší české zoo v Liberci zase přibyla dvě panďata červená, tři koťata bílých tygrů, ve zlínské zoo vzácný tapír čabrakový, v Brně pásovec štětinatý a devět štěňat vlka arktického. České zoo dlouhodobě slaví chovatelské úspěchy, které mnohde ve světě nemají obdoby.

Když se podíváme ještě trochu dál nazpátek, pozornost vzbudilo i vůbec první mládě mravenečníka velkého, které se narodilo v pražské zoo koncem ledna, nebo úspěšný odchov tapírů, a to jak čabrakových, tak jihoamerických.

Ačkoliv jde vždy o radostnou událost, dlouhodobě může narození mláděte působit zoologické zahradě i docela zásadní problémy. Pokud se narodí sameček druhu, který je harémový, musí zoo velmi brzy začít řešit nerudovský problém – kam s ním?

Tři nejčastější způsoby

V praxi existují v podstatě tři způsoby, jak se k odchovu zvířat v zoologických zahradách postavit. První z nich je jednoduše nemnožit – zamezit nějakým způsobem (ať již sterilizací, nějakou formou antikoncepce, či jednoduše separací) zvířatům v reprodukci. Pokud jsou ovšem zvířata schopná (a ochotná) reprodukce, mělo by jim to být bez překážek umožněno. Z etologického hlediska je proto tato cesta hodně diskutabilní. Přesto je právě kastrace samců relativně častá – aby bylo možné je chovat pohromadě.

Mládě pelikána v Zoo Dvůr Králové nad LabemMládě pelikána v Zoo Dvůr Králové nad LabemAutor: Martin Veselý/MAFRA/Profimedia

Druhou variantou je zvíře prodat. V moderních, především evropských zahradách se ale v tomto případě objevuje problém: u druhů zvířat, na které se vztahuje ochrana a mají zavedenou koordinaci evropského nebo celosvětového chovu, je jakákoliv forma komerce zakázána. A to i v případě, kdy se zvíře v zajetí velmi dobře množí, jako třeba určité druhy antilop nebo paovce hřivnatá.

Právě kvůli neschválenému obchodování se zvířaty se velmi pravděpodobně dostala do problémů s Evropskou asociací zoologických zahrad (EAZA) a později také se Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA) zoo ve Dvoře Králové nad Labem. I když tehdejší ředitelka zoo Dana Holečková v rozhovoru pro Lidové noviny jakýkoliv prodej zvířat popřela.

Dnes Dvůr Králové s organizací EAZA opět spolupracuje. „V roce 2015 jsme se znovu stali (už pod vedením ředitele Přemysla Rabase – pozn. red.) členy EAZA. Členství zoo jako organizace ve WAZA nepovažujeme za smysluplné. O návrat do WAZA zatím neusilujeme," řekla Týdeníku Dotyk tisková mluvčí zoo.

Bílí nosorožci z Dvora Králového jsou v keňské rezervaci Ol Pejeta pod ochranou ozbrojených hlídek.Bílí nosorožci z Dvora Králového jsou v keňské rezervaci Ol Pejeta pod ochranou ozbrojených hlídek.Autor: Profimedia

Třetí – nejkontroverznější – možností je tzv. „breed to cull", odchování zvířete k jeho následné likvidaci. Asi nejvíce pozornosti vzbudila v tomto případě zoologická zahrada v Kodani. V roce 2012 se zde narodil sameček žirafy síťované neoficiálně pojmenovaný Marius, který byl o dva roky později utracen a zkrmen. Zoo argumentovala tím, že Marius nebyl geneticky hodnotný, a proto nebylo řešením přesunout jej do jiné zoologické zahrady, přestože o něj několik z nich projevilo zájem. Zoo zároveň uvedla, že se jedná o běžnou praxi u celé řady dalších druhů zvířat.

Zoo v Kodani vyvolala utracením a zkrmením žirafího samečka Maria bouři nevole.Zoo v Kodani vyvolala utracením a zkrmením žirafího samečka Maria bouři nevole.Autor: YouTube

Podobnou praxi nepřímo potvrzuje také tisková mluvčí Zoo Dvůr Králové Andrea Jiroušová: „Pokud si zvíře nemůžeme ponechat pro chov, vždy se nejdříve snažíme najít pro něj umístění ve vhodných podmínkách, a to i kdyby to mělo být v zahradě, která není členem EAZA. Musí ale prokázat, že se o zvířata dokáže postarat. V případě, že žádné takové zařízení není možné najít – což se stává u některých druhů antilop, které se daří velmi dobře množit –, přistupujeme v krajních případech k utracení zvířete a jeho zkrmení našimi šelmami."

U některých druhů, především u ovcí a koz domácích potvrzuje zkrmování také Zoo Praha.

Vypuštění do přírody: problém

Variantou je také reintrodukce zvířat – jejich vypuštění zpátky do přírody. Problémem ale je, že po deseti či dvaceti generacích, jež byly odchovány v zajetí, bývají zvířata tzv. „naivní", nedokážou v přírodě přežít. A nemusí jít „jen" o to, že se nebojí svých přirozených nepřátel, často bývají „naivní" také z parazitologického hlediska. Na jinak přirozené parazity prostě už jejich organismus není zvyklý. Jejich přežití je tak opět spíš otázkou náhody.

Liberecká zoo úspěšně chová vzácné bílé tygry.Liberecká zoo úspěšně chová vzácné bílé tygry.Autor: Deník

Například sloní sameček Max se ale prý o svůj život bát nemusí. Podle vyjádření tiskového oddělení Zoo Praha bude totiž v odpovídajícím věku jen přemístěn do nového domova. Kam – to se zatím neví, o tom v daný čas rozhodne koordinátor Evropské komise chovu slonů indických.

Vzestup zoologických zahrad

Vůbec nejstarší známá zoologická zahrada pochází z doby kolem roku 3500 před naším letopočtem – její pozůstatky archeologové odkryli v egyptské Hierakonpolis. Zoo tedy existují již od starověku, úspěšné množení některých druhů však bylo po tisíciletí téměř nemožné.

Situace se výrazně zlepšila po druhé světové válce, když se významně zvedla odborná úroveň zoologických zahrad, zlepšila se výživa zvířat a péče o ně, hygiena a parazitologie, a na mnoha místech se začalo se přistupovat k budování výběhů simulujících co nejlépe přirozené prostředí.

Například sloni se dříve než v zoo množili v cirkusech. Vůbec první slon, který se narodil v zajetí na západní polokouli, byl sameček Joe narozený v roce 1875 v londýnském Howsově velkém cirkuse. První slon narozený a odchovaný v zoo se narodil až v roce 1905 v Buenos Aires.

Také orangutani se v drážďanské zoo množili již před druhou světovou válkou, první gorila v zajetí se ale narodila až v roce 1956 v zoo Columbus v americkém státě Ohio. Jmenuje se Colo, stále žije a je vůbec nejstarší (v zajetí chovanou) gorilou na světě.

Dlouhodobě byl problém odchovat některé plazy a ptáky. Za zmínku stojí i chameleoni, které téměř nebylo možné množit bez infračervených lamp.

Česká mláďata

Také české zoologické zahrady se několikrát v historii díky svým chovatelským úspěchům dostaly do centra celosvětové pozornosti. Již v roce 1938 slavila pražská zoo velký úspěch, když se vyklubal první kondor andský, kterého se následně podařilo odchovat. Jen o čtyři roky později se narodila Ilun, známá také jako Sněhulka, která se stala prvním uměle odchovaným ledním medvídětem.

Zoo Praha významně přispívá k zachování koně Převalského.Zoo Praha významně přispívá k zachování koně Převalského.Autor: Deník

V roce 1972 se v pražské zoo – jako ve druhé na světě – rozmnožili gepardi. Významným úspěchem světového rozměru bylo také první umělé odchování koně Převalského, které se podařilo v roce 2001. Dodnes je zoo jejich největším množitelem a významně přispívá k záchraně druhu.

Úspěchem „národního charakteru" bylo vyklubání prvních varanů komodských v roce 2007 nebo narození první krysy obláčkové v roce 2008. Zoo Praha také dominuje například v množení plazů a ptáků. Moja, Tatu, Kiburi, Nuru a nejmladší Ajabu jsou zase jasným důkazem, že se v pražské zoo daří gorilám. Nedávno narozený sloní sameček může znamenat také začátek úspěšného odchovu slonů.

V pražské zoo se daří gorilám.V pražské zoo se daří gorilám.Autor: Profimedia

Vůbec první slon v České republice se ovšem v roce 2011 narodil v zoo v Ostravě, malý sameček však záhy uhynul. Ve Zlíně zase jako jediní v republice množí dželady, malé hnědé opice.

Zoo ve Dvoře Králové nad Labem byla, a dodnes je, jediná na světě, které se podařilo rozmnožit čtyři taxony nosorožců, první a jediná, která rozmnožila např. nosorožce širokohubého severního. Velké úspěchy rovněž slavila v chovu antilop. Dnes se může chlubit především přírůstky jelenovitých – cenné je stádo jelena milu, které se úspěšně rozrůstá, stejně jako stádo vůbec největšího jelena, wapiti sibiřského, nebo jelenů barasinga.

Za světový věhlas vděčí zoo ve Dvoře Králové zejména bývalému řediteli Josefu Vágnerovi, který stál v čele instituce v 70. letech. V té době zoo zorganizovala osm expedic do různých zemí Afriky a dovezla kolem 2000 zvířat. Dovezená zvířata (především kopytníci, ale i šelmy, opice a plazi) dala základ unikátním chovům, které ze zahrady dodnes činí jedinečnou genobanku afrických kopytníků na evropském kontinentě.

V 70. letech stál v čele Zoo Dvůr Králové Josef Vágner, který se zasloužil o její věhlas.V 70. letech stál v čele Zoo Dvůr Králové Josef Vágner, který se zasloužil o její věhlas.Autor: Profimedia

Velké české úspěchy

Sněhulka
Dne 20. prosince 1942 se lední medvědici Noře v pražské zoo narodila medvědí holčička. Do té doby všechna medvíďata narozená v zajetí uhynula, a tak se tehdejší ředitel zoo Jan Vlasák rozhodl matce medvídě odebrat. Rodina ředitele včetně jejich fenky se o medvídě starala dnem i nocí, a právě díky tomu se tak podařilo odchovat vůbec první mládě ledního medvěda na světě, samičku Ilun. O světovém úspěchu napsal válečný ředitel zoo také knihu, která vyšla nejprve v angličtině (Snow White, 1949) a nedávno také česky (Sněhulka, 2012).

Nosorožci tuponosí
Bílí nosorožci jsou vůbec nejohroženějšími savci současnosti – v přírodě byli spatřeni naposled v roce 2007. Dnes jsou na světě známa pouze čtyři zvířata, všechna žijící v lidské péči. Zoo Dvůr Králové je jedinou zoo na světě, kde se tato vzácná zvířata podařilo rozmnožit, a stala se tak jedním z hlavních hybatelů snah o jejich záchranu. V roce 2009 byla zvířata ze zoo převezena do rezervace Ol Pejeta v Keni v naději, že v přirozeném prostředí se reprodukce urychlí a nosorožce se třeba podaří vrátit zpět do přírody.

Autor: Dotyk