Trendy v demografii

Dobré zprávy o stárnoucí populaci

25. červenec 2014 četba na 5 minut

Rodí se méně dětí, populace stárne a mnozí národohospodáři bijí na poplach. Příklad Japonska ale dokazuje, že to není tak špatný trend.

Japonsko se pyšní vysokou průměrnou délkou života a zároveň patří k zemím s nízkou porodností. Průměrná délka života dosahuje v zemi vycházejícího slunce 84 let. Nejpočetnější je skupina lidí ve věku kolem 46 roků. Na jednu ženu tu však připadá jen 1,4 dítěte. Významná část Japonců – konkrétně jedna čtvrtina – je rozhodnutá, že děti mít nebude. Na rozdíl od Evropy, kde je porodnost v některých zemích často ještě nižší, nekompenzují úbytek populace ostrovního Japonska zahraniční přistěhovalci.

Mnozí národohospodářští experti včetně významné japonské ekonomky Reiko Aokiové vidí v demografickém vývoji Japonska závažný problém. Stoupající podíl seniorů – Japonsko už má dvakrát tolik obyvatel nad 65 let, než kolik tu žije dětí ve věku do 14 let – představuje pro celou společnost značnou zátěž.

Japonsko zažilo silný ekonomický růst naposledy před asijskou hospodářskou krizí v roce 1998. Ještě v roce 1997 posílila tamější ekonomika o 5 %. V roce 1998 už země vězela po krk v recesi. Japonské hospodářství od té doby nenabralo dech a prožilo dvě „ztracená desetiletí". Podle Aokiové je nepříznivý demografický vývoj jedním z významných faktorů, jež brání „zmrtvýchvstání" japonské ekonomiky. Podobné obavy jsou ve světě hojně rozšířené. Čína se nedávno rozhodla polevit v dlouhodobě uplatňované striktní regulaci porodnosti právě z obav, že stárnoucí populace podtrhne její ekonomický růst.

Rub a líc demografického vývoje

Americký demograf Nicholas Eberstadt to tak černě nevidí. Japonský populační vývoj s sebou podle něj nese celou řadu pozitivních rysů. S tenčící se dětskou populací klesají nároky na školství. Japonsko za ně neutrácí tolik peněz a při rozumné redukci investic do školství můžou prostředky vynakládané v průměru na jednoho žáka dokonce růst. Ušetří se a výuka se zkvalitní. Dlouhověkost jde ruku v ruce s lepším zdravotním stavem. Jen málokdo se ke stým narozeninám „promarodí". Dlouhověcí staříci a stařenky bývají překvapivě čilí na těle a duchu. Japonsko má díky relativně zdravé populaci seniorů ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízké výdaje na zdravotnictví.

Úbytek obyvatel s sebou možná nese pomalejší ekonomický růst. Ale vzhledem k tomu, že nadále pomalu stoupají i příjmy, zvyšuje se nakonec v Japonsku průměrný příjem na jednoho obyvatele úctyhodným tempem. Předčí země s podstatně vyšší mírou ekonomického růstu včetně Spojených států. V Japonsku žije 127 milionů lidí a země se potýká spíše s přelidněním než s nedostatkem obyvatel. Pokles v počtu obyvatel celé zemi citelně uleví. Nastupující generace Japonců se budou těšit z méně stísněného životního prostoru. Stoupne plocha zemědělské půdy připadající na jednoho obyvatele a Japonsko bude moct omezit dovoz potravin.

Jsme na „dětském vrcholu"

Zemí s podobným demografickým vývojem, jakého jsme svědky v Japonsku, najdeme ve světě více. Zdá se, že jde o globální trend. Celosvětová porodnost klesla za posledních padesát let na polovinu a dnes připadá v průměru na jednu ženu 2,5 dítěte. V některých oblastech světa se tento trend sice opožďuje – v subsaharské Africe připadá na jednu ženu v průměru 5 až 6 dětí –, ale podle švédského statistika Hanse Roslinga už svět dosáhl „dětského vrcholu" a celosvětově už počet dětí ve věku do 14 let nestoupá.

Zatím stále ještě „sklízíme úrodu" předchozího „plodného půlstoletí". Silné populační ročníky teprve přijdou do věku, kdy budou zakládat rodiny, takže lidstvo podle Roslinga v první polovině 21. století ještě poroste. Do roku 2050 přibudou na světě další 2 až 3 miliardy lidí. Ve druhé polovině našeho století se ale světová populace stabilizuje. Reiko Aokiová ve své studii publikované v Population and Development Review varuje, že její vlast není ve svém demografickém trendu výjimkou, ale naopak „světovým průkopníkem nastupujících demografických změn".

Nicholas Eberstadt je přesvědčen, že následováním Japonska si může svět paradoxně ulevit od mnoha problémů spojených se současným růstem celosvětové populace, bezohledným čerpáním přírodních zdrojů a devastací životního prostředí. Pokles porodnosti a současné stárnutí populace by nás proto neměly děsit. Na všem zlém bývá vždy něco dobrého. A při poklesu porodnosti a stárnutí populace se těch příznivých fenoménů objevuje nezanedbatelné množství.