Rozhovory

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

16. leden 2017 četba na 21 minut
Helena Třeštíková

Helena Třeštíková

Foto: DENÍK/ Dimír Šťastný

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

A stalo se už mnohokrát, že to nedopadlo? Že se vaši respondenti z jakéhokoli důvodu uzavřeli do ulity a nešlo s nimi pracovat dál?

Stalo. Mnohokrát. Vycítíte, že se před vámi vztyčila jakási zábrana, která vám nedovoluje pokračovat dál. Anebo se například dovíte o něčem, co se děje v jejich životě a co by bylo zajímavé pro sledovaný příběh, ale oni nedovolí danou informaci zveřejnit. A vy víte, že to nejde, že je nemůžete tlačit.

Je podle vás časosběrná dokumentaristika křehčí než jiné formy dokumentů? Vlastně stačí docela málo, aby dekády trvající práce přišla vniveč.

Když točíte řekněme „jednorázové" dokumenty a nějak se posekáte se zpovídaným, je to samozřejmě průšvih. Například kolegovi Bohdanu Bláhovcovi se něco podobného stalo u jeho snímku Show o skupině holčičích zpěvaček. Nakonec se rozhádal se šéfem kapely natolik, že už by nešlo pokračovat dál. Celý projekt skončil rozkolem. A u nás může konflikt napáchat identické škody. Shoří při něm ale víc práce a mnohem víc času.

Strnadovým jejich vztah vydržel dodnes a jejich manželství trvá šestatřicet let. Zároveň se jim daří v podnikání, a ještě k tomu mají pět dětí. Touto optikou je lze bezesporu hodnotit jako úspěšné lidi. Byl to důvod, proč jste se k nim nyní po deseti letech vrátila?

Vrátili jsme se ke všem párům z Manželských etud a všechny se objeví v plánovaném televizním cyklu. Ten by měl být vysílán zhruba za rok. Producenti se ale rozhodli, že jeden z dílů zkusíme uvést i jako celovečerní film pro kina. A shodli jsme se na tom, že nejzajímavější budou pro tento záměr právě Strnadovi. Oni jsou maximalisté, a ve všem. Ve všem jsou strašně intenzivní. Mají oněch pět dětí, intenzivně podnikají, pořád něco vymýšlejí. Neustále je obklopuje aktivita.

Je tedy snadné začít jim fandit?

Každý z oněch párů je nějakým způsobem zajímavý. Ostatně jako každý život. Je ale pravda, že pro dokumentaristické zpracování jsou Strnadovi zkrátka atraktivní. Jejich práce s nábytkem i život jsou velmi vizuální. Například pohled na člověka, který by dělal třeba výzkum a celý den proseděl u počítače, by se po chvíli snadno okoukal. A navíc je třeba dodat, že Strnadovi jsou velmi vstřícní, otevření a autentičtí. Člověk jim snadno začne přát a je šťastný, že se mu otevřou. Ona otevřenost je klíčová a není samozřejmostí. Už vůbec ne pak, když natáčení trvá šestatřicet let. V tomto ohledu jim hrozně moc děkuji a cením si toho.

Úspěšný rok Myšáka Mickeyho

12. leden 2017 četba na 9 minut

Přesto se ale během tvorby „třetí etapy" objevil moment, kdy to vypadalo, že natáčení se Strnadovými bude muset skončit. Co se vlastně stalo?

Došlo k jakési vyhrocené rodinné hádce, o níž jsem se dozvěděla až zpětně. V jednu chvíli jsme se Strnadovými natáčeli v situaci, kdy se zhruba za deset dní měla odehrát svatba dcery. Dohodli jsme se proto, že dorazíme na svatbu i s kamerou, všechno bylo v pořádku. No a zhruba pět dní po tomto natáčení mi volala Ivana, že svatba se ruší, další natáčení nebude, že měli doma šílenou krizi a do telefonu mi řekla: „On se mě Vašek pokusil zabít, já jsem ho vypověděla z domu a už se z tebou nechci bavit" a vůbec žádná kamera a nic, nazdar. No, to bylo, co vám budu povídat. Škrtla jsem si tedy v diáři den natáčení a obvolala kolegy, že svatba se nekoná. Pak jsem chvíli čekala, co bude. A nakonec jsem zavolala Vaškovi. Nebo on zavolal mně? Každopádně Vašek byl nakloněný tomu říct, co se stalo. Nevýhoda ale samozřejmě je, že by se jednalo o pohled pouze z jedné strany. V danou chvíli vůbec nebylo jisté, co se bude dít dál a zda se nám ještě někdy povede se s nimi setkat.

A jak to dopadlo?

To, co mi Vašek sdělil, znělo nepříjemně definitivně. Zhruba po roce jsem to ale zkusila znovu a vše se v dobré obrátilo. Podobné situace s různou intenzitou ostatně nastaly i u jiných párů z Manželských etud a musí se s tím počítat. Naši hrdinové jsou živí, reální lidé. Nejde s nimi sepsat smlouvu jako s herci, že natáčení dokončí stůj, co stůj. Vždy záleží na dobré vůli ze všech stran.