Dotační průšvihy

Dotace na zdraví

9. říjen 2015 četba na 9 minut

Foto: redakce

Pořízení moderní zdravotnické techniky, dovybavení specializovaných center, zateplování nemocničních pavilonů, odborné vzdělávání personálu, ale také nákupy přístrojů za přemrštěné ceny, zmrazený přítok peněz z Bruselu, sankce, sporné audity a obvinění z korupce. To vše doprovází čerpání evropských dotací v českém zdravotnictví. Týdeník Dotyk přináší žebříček nemocnic, které v uplynulém rozpočtovém období získaly z fondů EU nejvíc.

Předraženými nákupy přístrojů se nejvíce „proslavila" Krajská zdravotní, holding Ústeckého kraje, do kterého patří nemocnice v Ústí nad Labem, Chomutově, Mostě, Teplicích a Děčíně. Pro své dcery získala v dotačním období 2007 až 2013 příslib na 1,84 miliardy korun. Na účet ovšem do začátku září dorazila s bídou polovina z přiklepnutých dotací.

Možnost vyčerpat všechny přidělené peníze přitom končí v závěru letošního roku. Část dotací ovšem už musela Krajská zdravotní vrátit a některé projekty zrušit. Neuskutečnila kupříkladu modernizaci technologického vybavení nemocnic, na kterou měla od kraje dostat bezmála 140 milionů korun.

Ani chystanou modernizaci informační a telekomunikační infrastruktury za přislíbených 60 milionů. Čtyři miliony, které již dostala na účet, musela odevzdat zpátky regionálnímu dotačnímu úřadu. Vracet měla ale za jiné investice stonásobně víc. 

Za „šikovnost", jakou Krajská zdravotní prokázala při čerpání eurodotací, stojí před soudem pět bývalých i současných manažerů společnosti. Státní zástupkyně je viní z porušování povinností při správě cizího majetku a z pletich při veřejné soutěži. Všichni obžalovaní vinu odmítají. Obratněji než ústecká Krajská zdravotní si při získávání unijních dotací vedla brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny. Zajistila si stamiliony na modernizaci přístrojového vybavení.

Do čela žebříčku 20 největších příjemců dotací mezi nemocnicemi ji ovšem vynesla více než dvoumiliardová finanční injekce na mezinárodní centrum klinického výzkumu, kterou papírově získala v květnu 2011. Skutečně proplaceno dostala ke konci srpna necelých 1,4 miliardy korun.

Jde o jeden z problematických projektů s nejistou udržitelností. Jako u podobných vědeckých megaprojektů financovaných Evropskou unií hrozí riziko, že nebudou peníze na provoz. Nikdo další ze zdravotnictví již z evropských dotací nevytáhl víc než miliardu, nepočítáme-li resortní ministerstvo. Na 33 projektů dostalo přiklepnuto 1,59 miliardy korun. Reálně dosud vyčerpalo jen necelou třetinu – 507 milionů korun – a všechno zdaleka nedostane.

Dva projekty na informační systémy, na které mělo jít víc než půl miliardy, byly totiž zrušeny. Ministerstvo využívá peníze z Bruselu především na všemožné analýzy a agendy spojené s čerpáním eurodotací a také na vzdělávání.

Audit s výslednou blamáží

Pomyslnou bronzovou medaili v závodě o čerpání evropských dotací získává Fakultní nemocnice Ostrava, kterou dříve vedl současný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Jednorázově největší sumu – téměř 140 milionů korun – dostala přiklepnutou letos v květnu na vybavení komplexního onkologického centra. Předtím na něj ve dvou etapách získala dohromady 150 milionů. Celkem ostravská fakultní nemocnice uhrála za programové období 2007–2013 evropské dotace ve výši 825 milionů korun. 

I na ni se zaměřil loňský audit ministerstva financí, který vedl dnes již bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht. Celá akce, proti níž se dotčené nemocnice ostře ohradily, skončila blamáží. Nejprve padly vysoké pokuty za předražované nákupy zdravotnické techniky, ve finále z nich nezbylo skoro nic. Ukázalo se totiž, že chyby byly staršího data a byly sankcionované už dříve. Brusel, který kvůli pochybnostem dočasně zablokoval proplácení zdravotnických přístrojů, nakonec Česku strhl za nesrovnalosti v nemocnicích necelých 80 milionů korun.

Němečkovo ministerstvo označilo částku za neobvykle nízkou. Pojalo ji jako důkaz, že nákupy nebyly předražené. Že pořizování přístrojů do nemocnic provázely nekalosti, potvrdil letos antimonopolní úřad. Dvěma firmám – Hospimed a Puro-klima – vyměřil pokutu celkem 63 milionů korun za to, že se domlouvaly na veřejných zakázkách. Podle úřadu narušily soutěž na trhu dodávek zdravotnické techniky.

Kraje na koni

Problematické zakázky mají na triku i další nemocnice, které figurují v dvacítce největších příjemců eurodotací. Žebříček opanovaly fakultní nemocnice z krajských měst – obsadily šest z prvních osmi příček. Pražské fakultní nemocnice oproti krajským víceméně paběrkovaly. Fakultní nemocnice v Motole je na 14. místě, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady skončila poslední, dvacátá.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se s přídělem 238 milionů korun do žebříčku ani nedostala. Hluboko pod čarou zůstaly také bývalé fakultní nemocnice Thomayerova (179 milionů korun) a Na Bulovce (41 milionů). Kupříkladu Ústřední vojenská nemocnice v Praze, která patří pod ministerstvo obrany, inkasovala 87 milionů z přislíbených 152 milionů.

Vojenská nemocnice v Brně dostala necelých 14 milionů korun. Mezi fakultní nemocnice, které nejvíc čerpaly unijní dotace, se vedle ústecké Krajské zdravotní, zastřešující pět nemocnic, propracovaly i dvě krajské – České Budějovice a Liberec. Ani jejich úspěch není bez šrámu. 

Nesrovnalosti u českobudějovické nemocnice našel Nejvyšší kontrolní úřad. Vloni si totiž proklepl vybrané zdravotnické útraty z Regionálního operačního programu Jihozápad, z něhož šly eurodotace pro Jihočeský a Plzeňský kraj. Kontroloři mimo jiné zjistili, že peníze šly i na výdaje, na které vůbec neměly jít. Nemocnice odmítla nález jako účelový.

Libereckou krajskou nemocnici navštívili letos v červnu protikorupční policisté. Jejího ředitele Luďka Nečesaného obvinili z korupce a údajného předražení zakázek financovaných z evropských dotací. Ten obvinění odmítl. Chtěl rezignovat, aby kauza nemocnici nepoškozovala, ale dozorčí rada se za něj postavila. Nečesaný si vyšetřování spojuje s odsouzením svého syna Lukáše za pokus o vraždu kadeřnice. S pomocí drahých právníků ho otec dostal z vězení a předtím vyhlásil válku policii. Jak případ pokračuje?

„Věcí se stále zabýváme. Případ je ve fázi vyšetřování. Více informací nebudeme poskytovat," sdělil mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.

Dotované duševní zdraví

Díky nemocnicím v Českých Budějovicích a v Liberci patří příslušné kraje – Jihočeský a Liberecký – mezi největší příjemce evropských dotací pro nemocnice, jejichž jsou zřizovateli. Předčí je pouze zmíněná ústecká Krajská zdravotní a co do velikosti i počtu obyvatel největší Středočeský kraj. Ten pro svých pět nemocnic (Kladno, Kolín, Mladá Boleslav, Příbram a Benešov) získal více než 1,6 miliardy korun. Z toho na konci srpna ještě zbývalo k proplacení půl miliardy.

Z TOP 20 nemocnic, nejprůbojnějších v získávání evropských dotací, je většina státních. Nebo patří kraji, případně zčásti městu. Pronikla mezi ně jediná soukromá síť Agel miliardáře Tomáše Chrenka, když dotace pro všechna její zařízení sečteme. Největší porci – přes 195 milionů korun – má přidělenou nemocnice v Novém Jičíně. Agel si celkem přišel na zhruba stejně jako nemocnice, které vlastní kraj Vysočina. 

Evropská unie finančně podporuje i duševní zdraví českého národa. Na tuzemské psychiatrické léčebny a centra šlo z jejích dotací 916 milionů korun.

Z nich ovšem většinu – 825 milionů korun –, pokud vše do konce roku řádně vyúčtuje, spolkne Národní ústav duševního zdraví, dříve Psychiatrické centrum Praha. Zařízení se přejmenovalo, z Bohnic přestěhovalo za hlavní město do Klecan a má velké ambice.

Nekonečná hra o dotace

Úspěch v soutěži o čerpání evropských dotací ale ještě neznamená oslnivé vítězství. Finančně nejzdravější nemocnicí v Česku je podle loňského hodnocení HealthCare Institute Fakultní nemocnice v Motole. I v předchozích letech byla jednou z nejlepších fakultních nemocnic z pohledu finančního zdraví. V čerpání evropských dotací toto největší zdravotnické zařízení v zemi právě nevyniká.

Avšak vysoce nadstandardní podporu v porovnání s jinými pražskými nemocnicemi dostával Motol v minulých letech přímo od ministerstva zdravotnictví. Bohatý přísun peněz ze státního rozpočtu, který nedoprovází tolik papírování, kontrol a starostí jako „dary" z Bruselu, pomáhali přihrávat prominentní pacienti, takzvaní kulichové.

Závěr? Nejen evropské dotace škodí. Dotace obecně vedou k rozhazování, korupci a nerovné soutěži. Ale jede se dál. Ke konci října se spustí další kolo roztáčení peněz z evropských fondů v novém dotačním období. Specializovaná zdravotnická centra se v první fázi podělí o více než 1,2 miliardy korun.