Andrej Babiš

Dotační králové

3. září 2015 četba na 6 minut

Foto: redakce

Pět ze sedmi soukromých firem, které z evropských dotací načerpaly víc než půl miliardy korun, ovládají tuzemští byznysmeni. Mezi notoricky známá jména pronikl díky experimentům v tkáňovém inženýrství podnikatel Michal Zahradníček. Kolik tito rekordmani vytáhli z fondů EU v rozpočtovém období 2007–2013, které právě dobíhá?

1. Andrej Babiš 4,9 miliardy korun

Když vstupoval do politiky, tvrdil, že to není kvůli byznysu a penězům, prý to nemá zapotřebí. Čísla mluví trochu jinak. „To, co my čerpáme, jsou nárokové dotace do zemědělství. Kde máte pole, máte dotaci. Máte krávu, máte dotaci." Takto se Andrej Babiš snaží vymluvit z podezření, do jakého se sám dostal coby největší příjemce dotací a současně ministr financí.

Od Babiše neuslyšíte, že jeho chemičky si z fondů EU vytáhly za období 2007 až 2013 téměř 1,4 miliardy korun. Na farmě Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic schůzují zaměstnanci Agrofertu, mají soustředění finalistky na Českou Miss, Andrej Babiš tam zve různé celebrity, dokonce amerického velvyslance Andrewa Schapira. Nikomu se ale nechlubí, že na luxusní „ekofarmu", dostal 42,5 milionu korun.

Ani neříká, jak si jeho firmy oblíbily daňové prázdniny – obzvlášť poté, co usedl ve vládě. Za loňský rok si vyjednaly daňové úlevy ve výši 1,56 miliardy korun. Za 16 let předtím dohromady za 2,15 miliardy, jak už dříve upozornil týdeník Dotyk (č. 24/2015).

Podpora, kterou od roku 2007 přijal od evropských daňových poplatníků Babišův Agrofert, je ve skutečnosti ještě vyšší než uvedené 4,9 miliardy korun. Proč není možné dopátrat se přesné sumy, vysvětluje předchozí článek Kdo bere nejvíc dotacích.

2. Tomáš Chrenek 3,3 miliardy korun

Ocelářský magnát slovenského původu s pověstí politického šíbra a schopného lobbisty je v závěsu za svým krajanem Andrejem Babišem díky tomu, jak zdatně těží evropské dotace pro Třinecké železárny a svou zdravotnickou síť Agel. Chrenek měl vždy dobré vztahy s politiky napravo i nalevo. Nepochybně ví mnohé o zbohatnutí někdejšího premiéra Stanislava Grosse na akciích firmy Moravia Energo, podniku úzce propojeného s jeho ocelářským byznysem.

Za Rusnokovy „prezidentské" vlády měl i „svého" ministra průmyslu a obchodu Jiřího Ciencialu, bývalého šéfa Třineckých železáren. Po skončení své vládní mise se Cienciala vrátil do Chrenkových železáren jako člen dozorčí rady. Faktem je, že nejbohatší dotace pro svůj ocelářský gigant dostal miliardář přiklepnuty právě za Rusnokovy vlády. Na tři investice celkem 1,5 miliardy korun.

Při přímé prezidentské volbě byl Chrenek největším donátorem neúspěšného kandidáta Jana Fischera. To je snad zapomenuto, když Cienciala, který byl v Třineckých železárnách 14 let generálním ředitelem a celkem v nich působil pomalu 40 let, je poradcem prezidenta Miloše Zemana. Spojovacím článkem k prezidentovi Zemanovi je i poradce Martin Nejedlý, s kterým se Chrenek údajně dobře zná již z dob, kdy oba aktivně hráli volejbal.

3. Jan Světlík 1,7 miliardy korun

Severomoravský boss a patriot, mecenáš moderního umění. Takový je mediální obraz Jana Světlíka, majitele strojírenské skupiny Vítkovice Machinery Group, zahrnující asi třicítku firem. Peníze, které vydělá v byznysu, nechává v regionu. A hodně jich přivádí také z bruselské pokladny. Do své firmy i do Dolní oblasti Vítkovice, která se z bývalého průmyslového areálu mění v moderní kulturně-vzdělávací centrum.

Ale zhruba stejnou částku, jakou Světlík získal za uplynulé roky z evropských fondů, by měl vyplatit svému někdejšímu obchodnímu partnerovi Davidu Beranovi, majiteli finanční skupiny Profireal Group. Nedávno mu to přikázal rozhodčí soud, který řešil letitý obchodní spor obou podnikatelů. Světlík označil rozhodnutí za zmanipulované a prohlašuje, že nezaplatí.

4. Daniel Křetínský 877 milionů korun

Rodák z Brna a původní profesí právník. Spolu se slovenským kolegou Patrikem Tkáčem hlavní akcionář Energetického a průmyslového holdingu – skupiny, která zahrnuje asi 40 firem z Česka, Slovenska, Polska a Německa působících zejména v oblasti výroby elektřiny, teplárenství, těžby uhlí a plynárenství. Též předseda představenstva a faktický majitel fotbalové Sparty či vydavatelství Czech News Media (deníky Blesk a Sport, týdeník Reflex).

Klíčový hráč v české energetice používá evropské dotace především na ekologické investice do elektráren a tepláren. Na souhrnnou částku 877 milionů korun, přidělenou z různých operačních programů, se dostal i díky 25milionové dotaci pro odpadovou společnost AVE. Společně s investiční skupinou J&T a Kellnerovou PPF by od Poláků chtěl koupit Unipetrol. Petrochemický holding ale v čerpání evropských dotací není příliš obratný. V uplynulém rozpočtovém období inkasoval „jen" 60 milionů korun, přislíbeno měl 100 milionů.

5. Michal Zahradníček 630 milionů korun

Podnikatel, který vidí velký potenciál v biomedicíně a regenerativní medicíně a také v evropských fondech, jichž hojně využívá. Založil biotechnologickou společnost PrimeCell, spojenou s podivnou privatizací Národního tkáňového centra. Dnes je to Národní centrum tkání a buněk a jeho mateřskou společností je PrimeCell. V Ostravě vybudoval s pomocí evropských dotací vědeckotechnický park 4MEDi. „Supermoderní továrna na buňky" bude ale zřejmě sloužit jinému účelu, upozornil server medical tribune.cz. „Prostory jsou v tuto chvíli pronajaté neznámé čínské společnosti a firmě vyrábějící potravinové doplňky," poukázal server letos v červenci.

Do biomedicíny se Michal Zahradníček pustil od „základů" – má velké centrum a pořizuje technologie. Důležitější jsou ovšem lidé, tedy vztahy s vědou a výzkumem založené na vzájemné důvěře, což v tomto případě není silná stránka.

Z biomedicíny se stává nový a perspektivní byznys, věří šéf PrimeCellu. Přirovnává ho k informačním technologiím, když začínaly. I v této branži podnikal. Na konci 90. let založil firmu Webcom, kterou letos koupila japonská Konica Minolta. Donedávna byl předsedou dozorčí rady společnosti Solar Global, která vlastní a provozuje 13 fotovoltaických elektráren.