Rozhovory

Deon Meyer: Drogy a alkohol mohou za většinu zločinů v JAR

23. březen 2017 četba na 4 minuty
Deon Meyer

Deon Meyer

Foto: archiv

Na kontě má řadu skvělých detektivek, které vyšly i česky. Nyní se na knižní pulty dostává novinka nazvaná Kobra. Deon Meyer svými příběhy poodhaluje mnoho problémů současné Jihoafrické republiky, přesto se nebojí, že by ve čtenářích posiloval stereotypní vnímání JAR jako nebezpečné země. „Většina inteligentních lidí chápe, že v detektivkách musí být zločin," říká v rozhovoru pro Dotyk.cz milovník Mozarta Meyer.

Apartheid byl v JAR zrušen před více než dvaceti lety. Co považujete za největší chybu, kterou vláda za tu dobu udělala?
Jednoznačně zvolení Jacoba Zumy prezidentem. Ukázal se být velice neschopnou hlavou státu.

A jak se za tu dobu proměnil zločin?
Na zodpovězení této otázky tu asi nebude dostatek prostoru. Kriminalita v JAR, ostatně stejně jako kdekoli jinde na světě, se proměnila vlivem mezinárodních geopolitických a ekonomických podmínek. Ale samozřejmě také vlivem podmínek lokálních. U nás jsme měli období v pozdních devadesátých letech, kdy se tu snažily uchytit zahraniční mezinárodní skupiny. To bylo dáno také velkou proměnou obranných složek v zemi. Nyní však dominují místní skupiny, zvlášť viditelné to je především na drogové scéně.

Co patří k nejnebezpečnějším kriminálním činům? Například v románu Ďáblova hora zmiňujete rostoucí počet zneužívání dětí a cílené šíření AIDS.
Podíváte-li se na statistiky, za posledních deset let jsou nejzávažnější kriminální činy téměř neměnné. Více než 80 procent zločinu se odehrává v sociálně znevýhodněných komunitách a bývají spojeny s drogami či alkoholem. Tedy asi jako všude jinde ve světě. Ale k těm nejzávažnějším stále patří ozbrojená loupež a krádež auta.

Setkal jste se někdy s kritikou, že jako autor detektivek podporujete stereotyp Jihoafrické republiky jako velmi nebezpečné země?
To tedy opravdu ne. Myslím, že většina inteligentních lidí chápe, že v detektivkách musí být zločin.

V románu 7 dní představujete fascinující tezi „ztraceného snu nové Jihoafrické republiky". Češi si po smrti Václava Havla procházejí něčím velmi podobným. Jak se s touto ztrátou snu vypořádávají běžní obyvatelé JAR? Čelíte například růstu kriminality? Nebo je na vzestupu nacionalismus? Rozevírají se rasové nůžky? Nebo roste zneužívání alkoholu a drog?
Frustrace ze zkorumpovanosti a neschopnosti vlády má na kriminalitu jen malý vliv. Raději chodíme demonstrovat, pořádáme pochody, kritizujeme na sociálních i tradičních médiích… A čekáme na příští volby.

V Česku nyní vychází váš román Kobra, opět s detektivem Bennym Griesselem. V jakém stavu jej čtenář najde? Ptám se proto, že v předchozích románech si prochází poměrně náročnými zkouškami.
V Kobře je v docela dobrém stavu. Ale nejsem si úplně jist, že mu to vydrží.

Griesselovské romány vycházejí vždy ob rok. Další tedy vyjde v původním znění ještě letos?
Ano, dokončuji další knihu. V mém rodném jazyce, tedy afrikánštině, vyjde letos. Pracovní název je Modlitba.

Na svém kontě máte také knihy bez Griessela. Nejnovější z nich nazvaná Fever již vyšla v afrikánštině. O čem je? A jak se váš styl v těchto knihách liší od griesselovských?
Nemyslím, že by styl byl odlišný. Pořád se snažím, aby byly co nejnapínavější. Ale předmět je odlišný: Fever je napínavý thriller odehrávající se v post-apokalyptickém světě blízké budoucnosti.

Na twitterovém účtu se označujete za fanouška Mozarta a Bo Diddleyho? Ale ve vašich knihách příliš hudebních motivů nenajdeme. Neplánujete nějaký hudební thriller?
No v této chvíli ne. Ale nikdy nevíte.

Chystáte se opět do České republiky? Praha je přeci jen trochu mozartovské město.
Rozhodně bych tam někdy zase rád přijel. Prahu miluji a rád bych ji ukázal své životní partnerce Marianne.