Editorial 35/2016: Nepovedený puč a konečné stadium sovětského impéria

25. srpen 2016 četba na 5 minut
Eva Hanáková

Eva Hanáková

Foto: red

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, víte, podle čeho se poznalo, že je komunismus v Rusku u konce? Když bolševici nebyli schopni ani připravit pořádný puč. Přesně tento vtip koloval Moskvou po nezdařeném převratu v srpnu 1991.

Ten den si pamatuju poměrně jasně. Přišla jsem domů, prarodiče seděli před televizí a s hrůzou sledovali záběry z moskevských ulic plných tanků a vojáků. A oba řešili jediné: aby to, co se děje v Rusku, nepřerostlo v opětovný návrat bolševické diktatury. Bylo pondělí 19. srpna 1991.

V Sovětském svazu byl vyhlášen výjimečný stav. Armáda obsadila klíčová média. A tehdejší hlava státu – reformátor Michail Gorbačov – byl internován na Krymu. Tvrdé jádro bolševiků se pokusilo převzít moc v zemi, skončit s Gorbiho reformami a znovu nastolit vládu tvrdé ruky.

Puč byl potlačen už po třech dnech. Hlavní aktéři byli souzeni a uvězněni. Bylo zmaření puče opravdu úspěchem? Neotevřela se tím spíš cesta k dnešnímu Putinovu autoritativnímu Rusku? O tom už se dočtete v hlavním tématu Dotyku, které nese název Puč, který bolševikům nevyšel.

Poté, co se pučisté chopili moci, nastalo zděšení i v československé vládě. Ta zřídila krizový štáb – první v polistopadové historii. Chtěla dokonce vyhlásit částečnou mobilizaci a vyslat vojáky na ochranu východní hranice před sovětskými uprchlíky. Jenže tehdejší ministr obrany Luboš Dobrovský to kolegům-ministrům rozmluvil. Věděli jsme, že převrat v Rusku nemá podporu, říká v rozhovoru exministr obrany. A vysvětluje proč.

Co se přesně dělo v hlavním městě Sovětského svazu, když do jeho ulic v srpnu 1991 vjely tanky? Na to vzpomíná v magazínu Dotyk vědec Igor Zolotarev, který tou dobou pobýval v Moskvě. Dejte si jeho reportáž Byl jsem u toho, když začal pád SSSR.

A ještě jedno doporučení k tématu. Prozradíme vám, kam za čtvrtstoletí od rozpadu Sovětského svazu dospěly nástupnické země. O tom už v článku Dědictví Sovětského svazu? Chaos a stagnace.

Zakletá půda

Další téma zpracovala Táňa Králová a týká se půdy v Česku a našeho státu. Vlastníky půdy totiž stát okradl za komunistů, a teď se je chystá oškubat znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali různí překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si ale chce půdu odcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad. Podrobnosti v textu Stát podruhé obere vlastníky půdy

Hledá se velvyslanec. Zn.: muž, kolem 50 let

Zajímavé téma pro nás zpracovala asociace AMO. Týká se krásného tématu – diplomacie. Jednou za rok vždy na konci srpna se do Prahy sjedou čeští diplomati z celého světa. Zatímco ještě před 3 roky se řešily spory mezi Černínem a Hradem, nyní se zdá, že veškeré sváry ustaly.
Jak se za tu dobu proměnil diplomatický sbor? Kolik jazyků znají naši diplomaté? Které školy studovali? To vše se dočtete v textu Restart české diplomacie. Mimochodem, nejstaršímu velvyslanci, respektive dvěma velvyslankyním, je 73 let. Nejmladšímu je 39 roků.

Jak vidí Čechy německá média

Ve čtvrtek do Česka přijela na oficiální návštěvu německá kancléřka Angela Merkelová. Kromě jejího profilu a komentářů jsme pro vás připravili ještě jeden text. Konkrétně jsme se zaměřili na to, jak vidí Čechy německá média. Upřímně, Češi a naše země nejsou v německém tisku hojným tématem. Kromě sportovních rubrik Česká republika zaujme německá média výjimečně. O Češích pozorný německý čtenář novin ví jen to, že nechtějí přijímat uprchlíky – v čele s prezidentem Milošem Zemanem. A že jejich ministr financí Andrej Babiš je miliardář, který stojí ve střetu zájmů kvůli čerpání dotací pro své firmy, jež by měl zároveň jako ministr kontrolovat. Více už v textu Františka Nováka.

Když se země zatřese

Zemětřesení o síle 6,2 stupně Richterovy stupnice zasáhlo tento týden střední Itálii. Zahynuly při něm stovky lidí a několik vesnic je srovnáno se zemí. Svědci hovoří o apokalypse jako z Dantova Pekla. Aktuální katastrofa se ale silou neblíží těm nejhorším zemětřesením v historii lidstva. Více už v textu Když se země zatřese.

Zemětřesení umíme spustit, ale ne zastavit. Přesně to říká v rozhovoru přední český seismolog Jan Zedník. Kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy? Proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat? A jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka? Dozvíte se v interview.

1968: Rok, který změnil historii

A na závěr ještě menší exkurz do historie. Před pár dny jsme si připomněli jedno důležité výročí – okupaci sovětskými vojsky z 21. srpna 1968. Ten rok však byl rokem prokletým nejenom u nás, ale i po celém světě. Mnozí jej dokonce označují jako nejneklidnější rok v dobách míru vůbec. Protesty proti vietnamské válce. Studentské demonstrace a masakry. Smrt Kennedyho a Luthera Kinga. Stávky… To je jen krátký výčet událostí z roku, který změnil historii u nás i ve světě, kdy původní euforii vystřídal zmar.