Editorial 42/2016: Myslivecká „cosa nostra"...

13. říjen 2016 četba na 5 minut
Eva Hanáková

Eva Hanáková

Foto: red

To, čím je dneska golf, byla za dob monarchie a první republiky myslivost. Továrníci, velkostatkáři a velkoobchodníci po vzoru šlechty skupovali zámky, s nimi lesy i panství a pořádali zde hony. Na ně pak zvali svoje obchodní partnery i státní úředníky s jediným cílem. Uzavřít super byznys.

Když dnes pojedete na zámek Konopiště, na první pohled vám bude jasné, jaké vášni propadl jeho poslední majitel – následník habsburského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este. Všude visí lovecké zbraně, obrazy s loveckými motivy, trofeje a stovky paroží.

Podle dochovaných dokumentů prý František Ferdinand během svého života ulovil dohromady 274 889 kusů zvěře, píše se na webových stránkách myslivost.cz. Začínal brzy – už v 9 letech.

Vzhledem k tomu, že procestoval celý svět, figuruje v bilanci jeho loveckých „jatek" zvěř všeho druhu: tygři, sloni, klokani, orli, sovy, kamzíci, jeleni, srnci, koroptve i bažanti. Nejvíce kusů – 18 799 – ulovil v roce 1911, nejméně – 428 – pak v roce 1896, když onemocněl tuberkulózou. Nejvyššího denního úlovku dosáhl 17. 6. 1908, kdy na svém panství Chlum u Třeboně zastřelil 2717 racků.

Podnikatelé a lobbing při lovu

To, že honitby jsou skvělou příležitostí pro lobbing, pochopili velmi záhy i podnikatelé nejenom z doby monarchie, ale následně i první republiky.

Karel Loevenstein, mocný průmyslník a dlouholetý generální ředitel Škodových závodů v Plzni, si kupříkladu koupil zámeček Dobřenice, kam zval ministry a generalitu. Lákadlem byl právě lov, což byla tehdy začínající byznysová strategie a její výsledky se promítly i do četnosti uzavíraných zbrojních či strojírenských kontraktů.

Pořádání lovů pro byznys partnery odkoukal časem od Škodovky i další velký český podnik – ČKD. Mimochodem, už Čeněk Daněk, jeden ze zakladatelů pozdějšího koncernu ČKD, si pořídil zámek Líšno s panstvím u Benešova.

Majitelé Vítkovic Rothschildové zase koupili zámek a panství Šilhéřovice. Bankéři a menšinoví vlastníci Vítkovic z rodu Guttmannů si pořídili obrovské pozemky v rakouském Štýrsku, na nichž vystavěli dvě lovecké chaty.

Za první republiky byl vášnivým lovcem rovněž bankéř a šéf mocné Živnobanky Jaroslav Preiss…

Mocná myslivecká lobby

Myslivecká lobby zůstává jednou z nejmocnějších až dodneška. A přesně o tom je hlavní téma Dotyku. Prozradíme vám, že myslivci mají silnou základnu mezi mocnými tohoto státu – ale také „v podhradí". Kdo mezi ně patřil a patří? Kdo jsou nejvášnivější lovci mezi českými byznysmeny a politiky? A co prosazují aktuálně? To už se dozvíte v textu Myslivci: mocná lobby.

A s tím souvisí ještě jedno téma – lov velkých zvířat, zejména pak v Africe. V kauzách s kontroverzním a v některých případech zřejmě i nelegálním lovem figurují i Češi. Více v textu Safari pro impotenty.

A opět je tu mýto

A jaké další texty najdete v aktuálním Dotyku? Tady jsou tipy na některé z nich.

Ministerstvo dopravy v pondělí 10. října uzavřelo novou poradenskou smlouvu s firmou Deloitte. Ta má za zhruba 30 milionů korun navrhnout, co dál s českým mýtným systémem. Stalo se tak téměř na den přesně rok poté, co se stejnou firmou Ťokův úřad uzavřel obdobný kontrakt bez jakékoliv soutěže a brněnský ÚOHS mu jej následně „sestřelil". Je firma, která se kolem mýta točí od roku 2005 (stejně jako Kapsch), skutečně tak jedinečná a nenahraditelná, nebo jí jen někdo umetá cestu? Více v textu Firma Deloitte už zase radí s mýtem.

Revoluce začíná

Energetika založená na uhlí a jádru, ovládaná arogantními a zkostnatělými monopoly? Tento pohled na obor rychle ztrácí na aktuálnosti. Vývoj směřuje ke stavu, kdy si miliony domácností a firem budou vyrábět vlastní elektřinu a kdy se provozování uhelných elektráren stává společensky nepřijatelným byznysem.

V příštích desetiletích bude elektroenergetika patřit obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu. Týdeník Dotyk vybral pět současných trendů, jež dokládají, že sledujeme energetickou revoluci „v přímém přenosu". Více ve článku 5 trendů, které změní energetiku aneb Revoluce začíná!

Technologičtí giganti a umělá inteligence

Víte, jaký je nejnovější cíl technologických gigantů nejenom ze Silicon Valley? AI. Google, Apple, Samsung nebo Amazon totiž začínají víc a víc nabízet řadu služeb, které v různé míře zapojují umělou inteligenci.

Rozšiřování AI však s sebou nese i negativa, slovy klasiků ze Star Wars dokonce „temnou stranu síly". Ničivý dopad jejího nástup by mohl přinést problémy pro trh práce, legislativu i zdravotní péči, zní varovné hlasy.
Podrobnosti v textu Technologičtí giganti se vrhli na umělou inteligenci.

Tak hezké čtení!