Andrej Babiš

Elektronická evidence tržeb: Zátah na 10 miliard

2. leden 2015 četba na 6 minut

Foto: redakce

Elekronickou evidenci tržeb, která má zlepšit výběr daní, plánuje ministerstvo financí spustit v roce 2016. Rok před převratnou změnou přitom nejsou známé noty, podle jakých se má hrát. Ví se jen, že Česko chce převzít chorvatský model. Vynese nová povinnost aspoň očekávaných 10 miliard korun?

Ministr financí Andrej Babiš se učí od Slovenska, jak bojovat s daňovými úniky. Česko již okopírovalo daňovou kobru, přebírá také měsíční hlášení o tržbách a rozšíření systému reverse charge neboli přenesení daňové povinnosti na odběratele zboží a služeb.

Registrační pokladny s fiskální pamětí po vzoru Slovenska ale nezavedeme. Babišovo ministerstvo se zhlédlo v chorvatském modelu, založeném na on-line zasílání údajů o tržbách. Zprávy o každé přijaté platbě okamžitě dostanou finanční úřady a transakce se zapíší do centrálního úložiště dat. Na chorvatském systému ministr Babiš oceňuje, že je otevřený, jednoduchý a je provozován na běžných pokladních zařízeních nebo i mobilních telefonech či tabletech. „Žádné certifikace, žádný monopolní dodavatel," vyzdvihuje šéf státní kasy.

Co Babiš považuje za výhody, jsou naopak podle experta na registrační pokladny slabiny celého systému. Vzor si navíc bereme ze země, která má s on-line evidencí tržeb jen krátkou zkušenost. Systém zaváděla od ledna 2013 s postupným půlročním náběhem. S ním se počítá i v Česku.

Model „ementál"

„Jednoduché a levné řešení, které nabízí chorvatský model, je lákavé i z politického hlediska. Jenže existují různé finty, jak obejít povinnost hlásit veškeré tržby. A chorvatský model s nimi, zdá se, nepočítá," tvrdí Miloslav Karaffa, jednatel a většinový majitel slovenské společnosti Elcom. Šéf firmy, která pokladny vyvezla již do více než 50 zemí, má nejen zájem o další zakázky, ale zároveň i přehled o tom, jak kde systém funguje. A upozorňuje, že v Česku to bude podobně jako v Chorvatsku „ementál". Systém je tam děravý. Podnikatelé sice musí státu poslat údaje o přijaté platbě. Ale záleží na nich, jaká data pošlou. Jestli z deseti jídel v restauraci zdaní dvě a osm prodají bez daně," upozorňuje Karaffa.

Do Chorvatska Elcom zařízení na evidenci tržeb nedodával. Legální software se tam podle jeho informací prodává za 200 až 300 eur, nelegální za 2 tisíce eur. „V jiných zemích je to podobné. Podnikatelé si pořizují nejdražší systémy, aby mohli obcházet daňovou povinnost. Nebo mají dvě pokladny. Jednu oficiální, druhou neoficiální.

Česko má zatím zkušenost s obcházením taxametrů. Všichni taxikáři je musí mít, aby evidovali tržby. Ty se však mnohdy neshodují s tím, co skutečně vyberou. Řidiči se naučili pracovat s takzvaným nulítkem, nyní stát jejich fígle opožděně dohání.

„Technologie, které mají podvodníci, jsou obvykle vyspělejší, než jaké má stát. Ve Francii, Portugalsku a Španělsku se registrační pokladna takřka neprodá bez systému Arnold, který umožňuje paralelní účetnictví – jedno pro majitele firmy a jedno pro stát. Ten o tom ví, ale do citlivého problému nechce rýpat. Podnikatelé by prý zkrachovali, kdyby si neulevovali na daních," poznamenává Karaffa.

V Chorvatsku se první rok po zavedení on-line evidence tržeb skutečně zvýšil výběr daní – v maloobchodu o 14 procent, v pohostinství o 40. „Výběr ale bude určitě klesat. Podnikatelé zpočátku nevěděli, oč jde. Časem se naučí, jak systém ošálit," upozorňuje odborník na registrační pokladny. Jak poznamenává, dodavatelé možná paradoxně nemají důvod napadat chorvatský model. Vyhovuje jim odvaha nic netušícího. Nedokonalé systémy je potřeba neustále vylepšovat, což jim zajišťuje další příjmy.

Loterie na pomoc berňákům

K tomu, aby všichni tuzemští prodejci, restauratéři, řemeslníci a další živnostníci poctivě vydávali účtenky, měla sloužit účtenková loterie. Zákazníci by finanční správě posílali doklady o platbě s nadějí, že v loterii vyhrají auto či jiné ceny. Babišovo ministerstvo už ale od záměru couvá. „Pro nás je národní loterie nepřijatelná. Odmítáme, aby se zákazníci stali agenty berňáků," kritizoval záměr Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Spíše vzdělávací roli přičítá účtenkové loterii Peter Chrenko, bývalý náměstek ministra financí a nyní vedoucí partner daňových a právních služeb v PwC. Jak ale říká, chystaná evidence tržeb ani v kombinaci s účtenkovou loterií nemusí fungovat tak, jak si ministerstvo financí představuje. „Každý hledá úspory. Když někdo zaplatí instalatérovi bez účtenky, má okamžitou výhodu, než kdyby si takto koupil tiket do loterie," dodává Chrenko.

I na Slovensku, kde mají fiskální registrační pokladny a účtenkovou loterii, se dá systém obelstít. Deník SME sepsal sedm nejčastějších podvodů – firma například vydá účtenku, jen když o ni zákazník vysloveně požádá, nebo známým lidem či zahraničním turistům vystaví daňově neplatný doklad.

Šance na výhru v loterii si někteří občané zvyšují tím, že jeden nákup v supermarketu u pokladny rozloží, aby nastřádali co nejvíc účtenek.

Moudré pokladny v Etiopii

Složitou a drahou cestou si prošlo Maďarsko. Tamní systém se během 12 let několikrát měnil, až ho doladili do současné složité kombinace: certifikovaná pokladna chráněná proti otevření a on-line spojení se serverem finančního úřadu. Když síť vypadne, data se ukládají do paměti pokladny, po spuštění se okamžitě nasypou do systému daňové správy. Ta dokonce může pokladnu na dálku zablokovat a upgradovat, pokud defraudanti najdou nové finty.

„Díky tomu, že Maďaři mají již velké zkušenosti, jsou jejich opatření komplexní," hodnotí šéf firmy Elcom, která pokladny do Maďarska také dodávala. Nejvíce sofistikované zařízení vyráběla slovenská společnost překvapivě pro Etiopii. Aby stát vybral alespoň nějaké daně, pořídil moudré kasy. Obsluha vydává jen účtenky, vše ostatní zařídí za podnikatele pokladna. Udělá uzávěrku, přes mobilní síť GPRS odešle na finanční úřad, který poté vystaví daňový výměr. Stane-li se chyba, vinen je stát. 

Co by čeští podnikatelé řekli na etiopské řešení?