Trendy v demografii

Evropané vymírají. Ani oživení ekonomiky nespustilo nový baby boom

11. srpen 2016 četba na 4 minuty

Foto: Shutterstock

Počet narozených v zemích Evropské unie byl loni nižší než počet zemřelých. Stalo se tak prvně od druhé světové války. Příčinu není těžké nalézt – po nástupu ekonomické krize v roce 2008 klesl zájem Evropanů o založení rodiny. Méně dětí se rodí hlavně v jižní Evropě a nových členských zemích.

Jižní Evropa mohla mít dnes o jeden milion obyvatel více, nové členské země ve střední a jihovýchodní Evropě o 550 tisíc. To vše za podmínky, že by se rodilo stejně dětí jako v roce 2008.

Poslední ekonomická krize totiž způsobila v Evropě pokles porodnosti, který se dodnes – navzdory současnému oživení – nepodařilo vyrovnat. Důsledkem je úbytek obyvatel v mnoha zemích Evropské unie. Zatímco Balkán a Pobaltí se vylidňují, jinde – včetně Česka – je pokles kompenzován přistěhovalci z chudších zemí.

Propad je nejhorší v Řecku, kde počet narozených dětí během sedmi let klesl o 22 procent. Následuje Španělsko a Portugalsko s propadem skoro o jednu pětinu. Zhruba 15procentní pokles lze pozorovat v balkánských zemích a v Itálii.

Přehled zemí s nejvyšším propadem porodnosti

Země Pokles počtu narozených (2015 oproti 2008) Odhad počtu nenarozených dětí (v tisících)*
Řecko -22,3 % 109
Španělsko -19,5 % 456
Portugalsko -18,3 % 94
Rumunsko -15,9 % 146
Itálie -15,8 % 322
Bulharsko -15,1 % 50
Chorvatsko -14 % 19
Estonsko -13,2 % 11
Polsko -10,9 % 182
Dánsko -10,5 % 41
Lotyšsko -8,2 % 24
Maďarsko -7,5 % 57
Česká republika        -7,4 % 57

* Propočet vychází z předpokladu, že by se počet narozených dětí udržel na úrovni roku 2008

Autor: Dotyk.cz

Pokles porodnosti, i když mírnější, se projevil i v České republice. Z hodnoty 119 570 živě narozených dětí v „předkrizovém" roce 2008 došlo k poklesu na 106 571 dětí s datem narození 2013. Následně se projevilo ekonomické oživení a s ním celkově příznivější pohled lidí na budoucnost. V loňském roce tak Český statistický úřad mohl zaevidovat 110 764 živě narozených.

Někdy se až zdá, že zájem o pořízení potomka je odvozen od ekonomické situace země a životní úrovně. Třeba v krizí těžce postiženém Lotyšsku porodnost prudce klesla, ale svého dna dosáhla již v roce 2011 a od té doby (stejně jako tamní ekonomika) opět roste. Naopak v zemích jižní Evropy je pokles setrvalý.

Dopad má i stárnutí populace

Lze tedy říci, že vinou ekonomické krize se v zemích Evropské unie během posledních sedmi let nenarodilo 1,5 milionu dětí? Podle odborníků na demografii je problematika poněkud složitější. „Ukazatele porodnosti jsou silně ovlivněny věkovou strukturou populace. Pokles porodnosti tak může značit například jen prosté stárnutí populace," upozorňuje demografka Klára Hulíková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Demografové raději operují s ukazatelem úhrnné plodnosti. Ten udává průměrný počet narozených dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku. Pro udržení stabilní populace je třeba mít tento ukazatel aspoň na dvojce, což však v Evropské unii splňuje pouze Francie.

Úhrnná plodnost podle dat unijního Eurostatu klesá také, a to hlavně na jihu kontinentu. „Velký pokles úhrnné plodnosti po roce 2010 je patrný v Řecku, kde se jednalo o snížení z hodnoty 1,5 na 1,3," uvedla Klára Hulíková.

Naopak v českém případě se ukazatel plodnosti s mírnými výkyvy drží na hodnotách okolo 1,5 dítěte na jednu ženu. Pokud nezačneme po německém vzoru spoléhat na masivní přistěhovalectví, bude se počet obyvatel České republiky v příštích desetiletích snižovat.

Vývoj počtu obyvatel v zemích EU

Vývoj počtu obyvatel v zemích EU (oranžově …)

Vysvětlivky:

- světle modrá linka: přirozený přírůstek populace (narození minus zemřelí)

- tmavě modrá linka: saldo migrace

- oranžová linka: celkový přírůstek (na 1000 obyvatel)

Autor: Eurostat


Baby boom v nedohlednu

Otázkou zůstává, zda může být proces vymírání Evropanů odvrácen pokračujícím ekonomickým růstem. Některé studie tomu nasvědčují. Eurostat na základě dat z minulého desetiletí spočítal, že mezi plodností a vývojem HDP je kladná korelace 0,62. Srozumitelněji řečeno: s růstem ekonomiky o jedno procento přichází s určitým zpožděním nárůst plodnosti o 0,62 procenta.

Mezi lety 2003 a 2008 skutečně zaznamenala většina evropských zemí malý „baby boom". Porodnost i plodnost v tehdejší době ekonomické prosperity významně vzrostla. Na opakování baby boomu v tomto desetiletí to však – aspoň prozatím – nevypadá.