Trendy v demografii

Evropané začínají vymírat. Loňské skóre je minus 135 tisíc

18. srpen 2016 četba na 8 minut

Foto: Shutterstock

Je to problém, se kterým se potýká celá Evropská unie. Dětí se rodí málo, a tak zbývá vybrat si mezi vymíráním a sázkou na přistěhovalectví. Tradiční recepty – víra a státní prorodinná politika – přestávají fungovat. Nejméně dětí dnes mají rodiny v silně katolickém Polsku, porodnost klesá už i v sociálně vstřícném Dánsku a Finsku.

Stalo se tak prvně od druhé světové války. Počet narozených v zemích Evropské unie byl loni nižší než počet zemřelých – o 135 tisíc. Celkový počet obyvatel „osmadvacítky" sice vzrostl o 1,8 milionu na 510 milionů, ale stalo se tak čistě díky přistěhovalcům.

Nedávno zveřejněná data unijního Eurostatu potvrdila nepříznivé trendy. Evropané stárnou a mají málo dětí. Zatímco Němci a Italové nahrazují úbytek vlastní populace přistěhovalci z téměř celého světa, chudší unijní země – hlavně Rumunsko, Bulharsko a Pobaltí – se postupně vylidňují.

Autor: Dotyk

Po nástupu globální finanční krize v roce 2008 došlo ve většině evropských zemí, hlavně v jižním a východním bloku zemí Evropské unie, k viditelnému propadu v počtu narozených dětí. Ani současné ekonomické oživení přitom k zásadnímu zlepšení demografických trendů nepřispělo.

Příliš slabý německý baby boom

Prožíváme malý baby boom, ohlásila na počátku prázdnin německá média. Loni se totiž ve Spolkové republice narodilo 738 tisíc dětí, což je nejvyšší počet za posledních 15 let. „Je to krásný signál, že více žen a mužů chce mít potomky," zaradovala se ministryně pro rodinu Manuela Schwesigová.

Deník Süddeutsche Zeitung k tomu dodal, že přírůstek je tažený německými občany, nikoliv nově příchozími přistěhovalci. Také ani nemůže být. Z Blízkého východu a Afriky se do středu Evropy valí hlavně statisíce osamělých mužů, kteří nemají s kým rodinu založit.

Přírůstek v počtu narozených dětí v posledních letech zaznamenávají také Rakušané a Švédové. U našeho jižního souseda se loni narodilo přes 84 tisíc dětí, tedy o desetinu více než v „předkrizovém" roce 2007.

Na oslavu je však zatím brzy. Demografové raději než s počtem narozených operují s ukazatelem úhrnné plodnosti. Ten udává průměrný počet narozených dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku. Pro udržení stabilní populace je třeba mít tento ukazatel na hodnotě zhruba 2,1. To však v Evropské unii nesplňuje ani jedna země.

„Hodnoty úhrnné plodnosti v Rakousku a Německu se sice v posledních letech zvyšují, ale nejde o závratné zvýšení. Hodnoty jsou stále velmi nízké – pod 1,5 dítěte na jednu ženu. Takové zvýšení může být způsobeno tím, že již není kam odsouvat mateřství. Například průměrný věk matky při narození dítěte v Německu se blíží 31 letům," upozorňuje demografka Klára Hulíková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Autor: Dotyk

Přistěhovalci se více snaží

Německo navzdory přírůstku zůstává „ukázkovou" zemí v demografické krizi. Počet 738 tisíc narozených dětí v loňském roce nemohl stačit na to, aby vynahradil 925 tisíc zemřelých. Jak připomněla německá média, zhruba jedna pětina žen – hlavně těch s vysokoškolským vzděláním – zůstává bezdětných. Populační deficit nahrazují přistěhovalci ze všech koutů světa.

O podílu imigrantů na porodnosti statistické úřady většinou taktně mlčí. „Migranti – alespoň v první generaci – mívají také vyšší úhrnnou plodnost, a tím tedy mohou pomáhat zvyšovat úhrnnou plodnost v daném státě," říká Klára Hulíková.

Jeden z nemnoha konkrétních údajů lze dohledat v případě Británie. Celkem 27,5 procenta novorozenců mělo loni jinou než britskou matku. Ženy britského původu mají v průměru 1,77 dítěte, v případě přistěhovalých žen poměr činí 2,13. Pokud však vezmeme zvlášť muslimské rodiny pákistánského původu, průměr dosáhl 3,8 dítěte.

Francouzský statistický úřad zaznamenal, že předloni mělo 71 procent novorozenců oba rodiče s místem narození ve Francii, dalších 15 procent dětí mělo jednoho z rodičů a 14 procent otce i matku zahraničního původu.

Francie se demografická krize dotýká zatím nejméně. Úroveň plodnosti se pohybuje okolo dvou dětí na ženu, což téměř stačí k udržení stabilní populace. Těsně pod ideální dvojkou se nacházejí také Irsko a Švédsko.

Státní rodinná politika ve Švédsku je často dávána ostatním za vzor. „Vyšší úrovni plodnosti ve státech severní Evropy pomáhá vyšší participace žen na trhu práce, například formou částečných úvazků, a také větší zaměření rodinné politiky na sladění kariéry a rodičovství," zmínila demografka Klára Hulíková.

Komplexní krize na jihu

Na opačném konci žebříčku se překvapivě nachází silně katolické Polsko, následované krizí převálcovaným Řeckem a Portugalskem. Ve třech jmenovaných zemích připadá v průměru pouze 1,3 dítěte na jednu ženu. To znamená, že každá generace bude o třetinu méně početná než ta předcházející.

Během posledních patnácti let zaznamenala jižní Evropa pozoruhodný vývoj. Během ekonomického boomu, taženého masivním zadlužováním vlád i domácností, počet narozených dětí rostl. Po vrcholu v roce 2008 nastal pád, který se dosud nezastavil.

V Řecku počet narozených dětí během sedmi let klesl o 22 procent. Následuje Španělsko a Portugalsko s propadem skoro o jednu pětinu. Zhruba 15procentní pokles lze mezi lety 2008 a 2015 pozorovat v balkánských zemích a v Itálii.

Odlišný vývoj nastal v nových členských zemích Evropské unie. Také zde počet narozených dětí po nástupu ekonomické krize klesl, ale v posledních letech opět roste. Extrémním případem je Lotyšsko. Porodnost zde nejprve prudce klesla, ale svého dna dosáhla již v roce 2011 a od té doby (stejně jako tamní ekonomika) opět roste.

Podobný scénář, i když v mírnějším podání, se odehrál i v České republice. Z hodnoty 119 570 živě narozených dětí v roce 2008 došlo k poklesu na 106 571 dětí s datem narození 2013. Následně se projevilo ekonomické oživení a s ním celkově příznivější pohled lidí na budoucnost. V loňském roce tak Český statistický úřad mohl zaevidovat 110 764 živě narozených.

Ani ekonomický růst nevyřeší vše

Je zájem Evropanů o pořízení potomka odvozen od vývoje ekonomiky a vyhlídek do budoucnosti? Některé studie tomu nasvědčují. Eurostat na základě dat z minulého desetiletí spočítal, že mezi plodností a vývojem HDP je kladná korelace 0,62. Srozumitelněji řečeno: s růstem ekonomiky o jedno procento přichází s určitým zpožděním nárůst plodnosti o 0,62 procenta.

Mezi lety 2005 a 2008 skutečně zaznamenala řada evropských zemí malý „baby boom". Porodnost i plodnost v čase ekonomické prosperity vzrostla. Na opakování baby boomu v tomto desetiletí to však – hlavně s ohledem na proces stárnutí populace – zatím nevypadá.

Narození a zemřelí v zemích EU

(v milionech, oranžová linka – narození, modrá – zemřelí)

Autor: Eurostat

Může zde pomoci dobře zacílená rodinná politika? „Pro vzdělanější osoby, které mají v průměru první děti v nejvyšším věku, často nejsou přímé finanční podněty klíčové. Daleko větší roli pro ně hraje možnost flexibilního čerpání rodičovské dovolené, možnost skloubení pracovního a rodinného života a možnost návratu do původní profese," doporučuje Klára Hulíková.

Někdy však ani štědrý přístup státu nestačí, jak ukazuje pokles plodnosti ve Finsku a Dánsku. Mladí Evropané se zkrátka do zakládání rodiny zrovna nehrnou. V takovém případě zbývají už jen dvě možnosti – přilákat do země přistěhovalce nebo se smířit s postupným vylidňováním.