Design a architektura

EXPO 58 ovládla Laterna magika. Zázrak z Prahy

9. květen 2017 četba na 5 minut
Československý pavilon na EXPO 58 v obležení.

Československý pavilon na EXPO 58 v obležení.

Foto: ČTK

Uchvátila Walta Disneyho, Brigitte Bardotovou a dalších šest milionů fanoušků z „tábora imperialismu". Jaro 1958 sňalo z Československa nálepku temné země v područí Sovětského Svazu. Klíčem byl epochální úspěch na výstavě EXPO 58 v Bruselu; zlatým hřebem vynalézavých Čechoslováků se stalo multimediální představení nazvané Laterna magika.

Od smrti Josefa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953 uběhly dva roky, na Hradě vládl „táta pracujících" Antonín Zápotocký. Justiční popravy stále držely republiku v napětí. Do toho přišlo na ministerstvo informatiky avízo o chystané celosvětové výstavě EXPO 58, naplánované do „imperialistického" Bruselu.

FOTOGALERIE

Světová výstava EXPO 58 v Bruselu Světová výstava EXPO 58 v Bruselu Světová výstava EXPO 58 v Bruselu

Zájem ÚV KSČ byl zprvu minimální. „Šlo o první výstavu po válce a nikdo neměl ponětí, oč půjde. Nechali nám – na tehdejší dobu – úžasnou volnost," zavzpomínal pro MF DNES jeden z otců československé expozice, architekt Jindřich Santar. V zemi, která se prsila miliony tun vykalené oceli a uměleckými výplody ve stylu secialistického realismu, přešlapovala spousta nevyužitých talentů – od architektů přes umělce a hudebníky až po divadelníky.

Tento přetlak v kombinaci s nezájmem vrchnosti vyústil ve zrod dream teamu juniorů – většině jeho členů nebylo přes třicet let. Divadlení režisér Alfréd Radok, Miloš Forman, scénárista a režisér, a filmař Vladimír Svitáček měli krátce po škole. Tento triumvirát, zastřešený zkušeným výtvarníkem Josefem Svobodou a architektem Santarem, kul svobodomyslné plány, které za tři roky v Belgii ukážou, co dovedou zlaté české ručičky.

Prvním esem Čechoslováků byl prostý fakt, že coby jedna z mála zemí jsme měli pavilon dokončený již v den otevření Světové výstavy EXPO 58, 17. dubna 1958. „Expozici jsme pochopitelně museli zahájit úspěchy země v dobývání uhlí, prezentovalo se i bezplatné školství a zdravotnictví," přiblížil architekt Santar. „Ale převahu měla další, nepolitická oddělení, v nichž se návštěvníci kochali výstavou gotických madon, moderních skleněných plastik, ale také současným československým nábytkem, textilem nebo porcelánem." Právě nábytek, vytvořený týmem architekta Josefa Svobody, byl první velkou trefou do černého – dal zrodit dodnes populárnímu, čistě československému Bruselskému stylu. (Jeho ukázku můžeme i dnes zhlédnout třeba v Kavárně Kaaba na pražských Vinohradech).

Bruselský styl
Výtvarný styl, prvotně založený na expozici nábytku ČSSR na bruselském EXPO 58. Vyznačoval se odklonem od socialistického realismu; hojně užívá plastů, pastelových barev, oblých linek. Skvostnými představiteli jsou v 60. letech tramvaje T3, Tatra 603 nebo Pavilon Z na Brněnském výstavišti.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 1/2
DALŠÍ ČÁST