Expremiér Paroubek: Rakousko volilo pro Evropskou unii

5. prosinec 2016 četba na 5 minut

Foto: Shuterstock

Výsledek nedělních rakouských prezidentských voleb nebyl zrovna podle očekávání. Můžeme vlastně říci, že mírným favoritem voleb byl kandidát Svobodných Norbert Hofer. Po dlouhé, únavné, nastavované – vlastně rok trvající – volební kampani zvítězil v opakovaném druhém kole nezávislý kandidát podporovaný Zelenými, Alexander Van der Bellen. Tedy stejný muž, který v jarním klání ve druhém kole těsně porazil Norberta Hofera.

Už po rozhodnutí rakouského nejvyššího správního soudu, jímž bylo rozhodnuto o opakování druhého kola prezidentských voleb, bylo zřejmé, že čas může pracovat spíše pro Hofera.

Také průzkumy světově věhlasných agentur, jako je například Gallup, hovořily o jeho vítězství s 52 % voličů. Mezinárodní faktory brexitu a také volba nového amerického prezidenta Trumpa spíše podpořily názor, že dochází k velkému mezinárodnímu útoku na pozice současného evropského politického establishmentu. Očekávalo se, že na rakouského občana také silně zapůsobí migrace do Evropy.

Očekávalo se, že na rakouského občana také silně zapůsobí migrace do Evropy.

Vládnutí mocenského duopolu rakouských sociálních demokratů a lidovců navíc unavilo rakouskou veřejnost již do té míry, že podle průzkumů veřejného mínění jsou momentálně nejsilnější stranou v Rakousku právě Hoferovi Svobodní (FPÖ), a to s 30–32 % podpory. Obě dnešní vládní strany se mohou před parlamentními volbami, které mají být, pokud se nic překvapivého nestane, v řádném termínu v roce 2018, utkat o pozici juniorního partnera ve vládní koalici vedené Svobodnými.

Nedělní volební výsledek po sečtení 96 % odevzdaných hlasů se pohybuje v poměru 53,3 % pro Van der Bellena ke 46, 7 % pro Hofera. Nejvýznamněji ovlivnili výsledek voleb svého prezidenta voliči v rakouské metropoli, Vidni. Tam získal Van der Bellen téměř dvě třetiny hlasů.

Levicový liberál moderního střihu

Van der Bellen naštěstí nepatří k vládnímu establishmentu. Za léta svého působení v rakouské politice stráveného především v opozici si tento dvaasedmdesátiletý muž jako čelný představitel Zelených ve Spolkové radě a poté na vídeňské radnici (kde v radniční koalici dlouhodobě, již druhé volební období spolupracuje s vládnoucími sociálními demokraty) vytvořil velice solidní reputaci levicového liberála moderního střihu.

Je to politik jednoznačně podporující prohlubování evropské integrace a solidaritu vůči migrantům. Jak se ukázalo z průzkumů, které byly provedeny při volbách, jeho voliči z 65 % oceňovali jeho proevropský postoj a 67 % jeho voličů očekává od svého kandidáta lepší zastupování státu v zahraničí.

Naopak Hofer byl profilován poněkud jinak. 55 % jeho voličů si myslí, že rozumí starostem lidí, a 54 % jeho voličů oceňuje, že vystupuje proti současnému politickému systému. Kritický postoj k EU u něj oceňuje 43 % jeho voličů.

Je potřeba vidět, že Hofer v posledních týdnech velice zmírnil útoky na evropskou integraci a dá se říci, že vystupoval celkově mnohem smířlivěji. Jenže voliči, které měl ještě na jaře, v opakovaném druhém kole tuto neděli zůstali doma… Je potřeba také dodat, že k Hoferově charakteristice nesporně patří jeho všeněmecká, nebo chcete-li velkoněmecká orientace. Je členem buršáckého spolku Macro-Germania, což už samo o sobě cosi napovídá o jeho světovém názoru.

Parlamentní volby v řádném termínu

Je to však v každém případě – i přes Hoferovu prohru – vynikající výsledek pro FPÖ, která sice zůstala se svým kandidátem před branami Hofburgu, tedy prezidentského paláce ve Vídni, ale získala podporu celé řady sociálnědemokratických i křesťanskosociálních voličů. To je velmi vážné zjištění, se kterým se budou muset vyrovnat do příštích parlamentních voleb šéfové obou vládních stran – sociálních demokratů a lidovců.

Alexander Van der Bellen se bude chovat, a to je velká jistota rakouské politiky, která může alespoň do určité míry upevnit otřesené vnímání EU z poslední doby, jako důsledně ústavní prezident. A to s jedinou výjimkou. Ani v případě vítězství Svobodných v parlamentních volbách nebude jmenovat spolkovým kancléřem kandidáta vítězné strany.

Zdá se, že spokojeni s vítězstvím Van der Bellena mohou být představitelé obou vládních stran.

Zdá se, že spokojeni s vítězstvím Van der Bellena mohou být představitelé obou vládních stran. Lidovci udělali alespoň krůček k tomu, aby zabránili naprosté politické dominanci Svobodných na pravici. Sociální demokraté zabránili nejhoršímu. A obě vládní strany mohou v klidu dokončit volební období, což by jim mohlo v případě oživení rakouské ekonomiky přinést pozitivní body ve volbách.

V případě Hoferova vítězství se očekávalo, že při první politické krizi by prezident Hofer přistoupil k rozpuštění Spolkové rady, tedy dolní komory rakouského parlamentu, a k vypsání nových voleb.

Dobrá zpráva pro Česko

Prezidentem sousední země České republiky tak bude umírněný člověk, vzdělaný ekonom a univerzitní profesor, demokrat, levicový liberál a Evropan, který byl zvolen nikoli těsnou, ale naprosto jasnou, nezpochybnitelnou většinou rakouských voličů. Tu nemůže eliminovat ani pondělní sčítání cca 780 000 korespondenčních hlasů. To jsou pro nás v Česku určitě dobré zprávy.

Za zmínku stojí také rychlost zpracování dat z prezidentské volby. 90 % odevzdaných hlasů bylo spočteno zhruba za hodinu a půl a celý volební výsledek byl tedy znám zhruba dvě hodiny po uzavření volebních místností.