Skoro o šest procent personálně nabobtnala finanční správa od doby, co resort financí řídí Andrej Babiš. V roce 2013 v ní pracovalo 15 245 lidí, letos je jich už 16 120. Berním úředníkům přitom porostou platy ještě o něco víc než ostatním státním zaměstnancům. Mimořádné navýšení platů ve finanční správě přijde státní kasu v příštím roce na více než 400 milionů korun.
„V souvislosti s EET se v letošním roce počítá s 354 místy," uvedla pro Dotyk mluvčí Generálního finančního ředitelství Linda Paterová. O dalších 200 lidí má finanční správa posílit napřesrok. Přesto je její personální situace neutěšená, jak upozorňuje místopředsedkyně Odborového sdružení zaměstnanců finančních orgánů Jana Neshybová v dopise ministru Babišovi, který má Dotyk k dispozici.
Jak utíkají zaměstnanci
„Finanční správa je dlouhodobě podfinancovaná. ‚Prvosledoví' zaměstnanci finančních úřadů nedosahují celorepublikového platového průměru ve finanční správě. Jsou na ně kladeny značné pracovní požadavky, přičemž se stále rozšiřuje počet agend," konstatuje právnička Neshybová. Stěžuje si také na daňový systém ADIS, že není schopen obsáhnout legislativní smršť novelizací daňových zákonů. ADIS provozuje 24 let firma IBM, aniž by zakázka byla řádně přesoutěžena. (Více se dočtete v článku Babiš se chystá vyhodit ADIS, předpotopní systém pro výběr daní.)
„To samozřejmě nese i zvýšené požadavky na odbornost zaměstnanců, což spolu s vysokou intenzitou práce vede ke stresu, frustracím a dalším zdravotním problémům zaměstnanců," zastává se kolegů Neshybová. Jak dodává, s tím pak souvisí vysoká fluktuace. Prudce stoupla v minulém roce, kdy dosáhla dvojnásobku průměrné fluktuace za desetiletí předtím, než resort převzal Andrej Babiš.
Na finančních úřadech pracují z 80 procent ženy. Bezmála 40 procent zaměstnanců je ve věku nad 50 let, průměrný věk přesahuje 46 let. „Mladí lidé nevidí perspektivu ve státní službě. Není možné získávat nové kvalitní uchazeče. Do výběrových řízení se často nepřihlásí žádný zájemce. Nebo poté, co se seznámí s podmínkami, rezignuje a nenastoupí, nebo skončí ve zkušební době," popisuje situaci právnička z finanční správy.
400 milionů navíc
Odboráři se proto u ministra Babiše dožadují lepších platů, a to zvýšením tarifů o 25 procent oproti ostatním státním zaměstnancům. Požadavek obhajují tím, že finanční orgány jsou pilířem státu, když zabezpečují kolem 60 procent příjmů státního rozpočtu. Tvrdí také, že jejich práce je srovnatelná s činností soudních exekutorů, daňových poradců, advokátů či auditorů.
Se svým požadavkem na 25procentní navýšení tarifů ovšem odbory finančních úřadů neuspěly. „Ministerstvo financí vnímá potřebu zabezpečit prostředky, které by měly pomoci s řešením současné personální situace ve finanční správě. Proto se v roce 2017 zvýší prostředky na odměňování zaměstnanců o dalších pět procent," uvádí mluvčí ministerstva Filip Běhal. Jak upřesňuje, znamená to přídavek 404,4 milionu korun, které se rozdělí jako nenároková složka platu.
Průměrný plat ve finanční správě činí letos 29 738 korun.
„Požadované 25procentní navýšení je v současné době nerealizovatelné. Znamenalo by to částku 1,7 miliardy korun ze státního rozpočtu," doplnil Běhal. Co mají berní úředníci jisté – od letošního listopadu se jim stejně jako dalším státním zaměstnancům zvednou platy o čtyři procenta.
Navíc zákon o státní službě, který přijala Sobotkova vláda, předpokládá, že od 1. ledna 2017 naběhne nový systém odměňování státních zaměstnanců. Současně s tím mají ministerstva možnost „přeplatit" pět procent svých V. I. P. zaměstnanců tím, že jim mohou poskytnout dvojnásobek současného tarifu. Kdo však bude tvořit tuto úzkou skupinu a jak se bude objektivně vybírat v každém resortu, je otázkou.
Průměrný měsíční plat ve finanční správě činil v minulém roce 28 754 korun. Byl tedy o 1862 korun vyšší, než kolik v průměru brali státní zaměstnanci celkem. „Letos od ledna do konce srpna dosahoval průměrný plat ve finanční správě 29 738 korun," upřesňuje její mluvčí.
Na rozdíl od řadových zaměstnanců, na něž dopadá největší zátěž spojená s přibývající agendou, si v rámci finanční správy výrazněji polepšili zejména ředitelé sekcí a odborů na Generálním finančním ředitelství. A také generální ředitel finanční správy. Bývalý šéf Jan Knížek, který z funkce odešel brzy po nástupu Babiše, měl v roce 2013 hrubý měsíční plat 90 080 korun. K tomu dostal roční odměnu 190 tisíc.
Nynější generální ředitel Martin Janeček bral vloni podle Babišových novin MF Dnes rovných 100 tisíc korun měsíčně. Ze všech šéfů úřadů, které list mapoval, obdržel Janeček třetí nejvyšší odměnu – 600 tisíc korun. Bohatěji byl za své služby odměněn prezidentův kancléř bez bezpečnostní prověrky Vratislav Mynář, který v roce 2014 dostal odměnu 718 415 korun. Nejvyšší roční odměna – 795 tisíc korun – byla pro předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše.
Efekt Babišovy analýzy
Finanční správa neustále hledá nové lidi. Jen za prvních pět říjnových pracovních dní oznámila nabídky na 44 míst. „V některých případech se výběrová řízení vyhlašují opakovaně, zpravidla z důvodu neatraktivních platových podmínek. Nebo uchazeči nesplňují předpoklady pro výkon práce," konstatuje finanční správa v informaci o své činnosti za uplynulý rok.
Během prvního roku svého vládnutí na státních financích ministr Babiš neustále opakoval, že finanční správa je v rozkladu. „Nikdo ji neřídil a není v dobré kondici. My se to snažíme dát do pořádku. Děláme analýzu kompetencí finanční správy, protože mám pocit, že lidi hlavně dělají byrokracii a dělají plno věcí, které by neměli dělat," říkal Babiš ještě vloni na jaře při svém vystoupení ve sněmovně.
Teď ještě nabrat armádu úředníků, která bude hlídat utrácení peněz z našich daní.
Co od té doby změnil? Podnikatele a berňáky zavaluje kontrolním hlášením, elektronickou evidencí tržeb, prokazováním původu majetku, reverse charge a dalšími represemi ve jménu rostoucího výběru daní. Vůbec ho přitom nezajímá, kolik podnikatelů jeho sociální inženýrství a experimenty nepřežije a o kolik méně se tím pádem vybere na daních. Teď ještě nabrat armádu úředníků, která bude hlídat utrácení peněz z našich daní. Nejvyšší kontrolní úřad na to evidentně nemá dost sil.
„Vzali jsme lidi, aby státní správa bojovala za výběr daní, ze kterých pak všichni žijeme," řekl ministr financí v předvolební debatě sedmi lídrů politických stran, kterou uspořádalo vydavatelství Vltava Labe Media. Babiš se ale mýlí, ne všichni žijeme z daní. Mnozí se živíme tvrdě zdaněnou prací, navíc další daně platíme za všechno, co koupíme.
Úředníků placených z našich daní ale masivně přibývá, byť se Babiš zaklíná tím, že přece stát řídí jako firmu. Firma s tolika neproduktivními zaměstnanci by však ve standardní ekonomice už dávno zkrachovala.