Kdyby se výsledkům Freudova bádání věnovala patřičná pozornost, při nasazení alternativní léčby by státní kasa mohla ušetřit až stovky miliard korun. Však posuďte sami:
Drony: 0,5 mld. Kč
Také jste si toho všimli? Kdykoliv přijde pan prezident na velitelské shromáždění, armádní generalita už obrací oči v sloup. Dopředu tuší, jaké knížecí rady může od svého vrchního velitele očekávat. Nakupte drony!
Málokdo ví, že za tím vším je trauma z dětství. Jak vrstevníci z Kolína vzpomínají, malý Milošek si každý rok přál pod stromeček letadýlko, ale maminka-samoživitelka, profesí učitelka, jej zásobovala téměř výhradně knihami. I s pomocí babičky se u hocha-jedináčka sice rozvinul nadprůměrný intelekt, leč též jisté citové strádání, asociální chování, dezorientace v prostoru i pochybnosti o vlastní sexuální identitě. Jak záviděl ostatním spolužákům, že je tatínci zásobují vláčky, traktůrky, náklaďáky a... letadélky.
Nákup bezpilotních letadel pro českou armádu za zhruba 0,5 miliardy korun by tak bohatě nahradila koupě jednoho vrtulníku na dálkové ovládání za cca 2500 Kč.
Vodní kanál: 300 mld. Kč
Podobnou motivaci lze vystopovat za prezidentovou touhou po vybudování vodního kanálu Dunaj–Odra–Labe. Vzpomínáte na slavnou fotku, kterak Zeman plave na nafukovacím člunu po rybníce v Novém Veselí, přičemž ochranka jej pak s velkou námahou vyprošťuje ven? Právě v té chvíli snil první muž země o tom, jak si konečně sjede některou z českých řek, čehož se mu v dětství nikdy nedostalo. A proč ne místo jedné řeky rovnou celý dlouhý kanál napříč republikou? Ve člunu teď trénuje každé prázdniny.
Chce-li tedy někdo panu prezidentovi udělat o Vánocích opravdovou radost, kupte mu klasickou českou kanoi Vydra za cca 10 tisíc korun a slibte, že jej příští rok v létě vezmete na Sázavu. Úspěch je zaručen a republika vám za to bude neskonale vděčna.
Těžko na cvičišti u Nového Veselí, lehko na kanále Dunaj-Odra-Labe
Těžko na cvičišti u Nového Veselí, lehko na kanále Dunaj–Odra–LabeAutor: DENÍK/René Rámiš
Merkur do škol: 3 mld. Kč
Říká se, že kdo je znuděn dětstvím a spěchá do dospělosti, většinou se pak opět snaží do dětství vrátit. Také toto beze zbytku platí na Miloše Zemana. Však to nedávno poznala ministryně školství Kateřina Valachová. To když jí prezident doporučil, aby do českých škol v rámci prohlubování technických znalostí a dovedností byly hromadně nakoupeny stavebnice Merkur.
Zeman se už před lety pochlubil, že ji sám kdysi měl. „Velmi dávno jsem dostal stavebnici Merkur. A asi před dvěma lety jsem byl ve výrobně této stavebnice a při pohledu na vystavené exponáty se mi vrátilo moje dětství," uvedl v prosinci 2013 pro deník Blesk. Už ale zapomněl dodat smutnou pravdu, že krabici s kovovými součástkami otevřel jej jedinkrát a po pěti minutách ji zase bezradně zavřel.
Kdo by jej dnes dokázal dodatečně na Hradě naučit, jak se všechna ta kolečka a děrované plechové pásy spojují? Je to v zájmu statisíců českých školáků, jinak hrozí, že přijde na řadu i „Junij Chimik" a „Vyděržaj pioněr".
Dukovany a Temelín: 500 mld. Kč
Nebylo by ale fér svádět vše jen na genderově nevyvážené mamánkovské prostředí, v němž hlava státu vyrůstala (však podobně na tom byl i kolega Klaus). Jisté predispozice pro osobnostní rozvoj lze vyčíst už z postavení hvězd v den prezidentova narození.
„Silnou zbraní Miloše Zemana je jeho inteligence a rétorické schopnosti. Z pohledu astrologie to není žádná náhoda. Jeho Merkur, který odpovídá za způsob myšlení a vyjadřování, najdeme ve znamení Panny. Toto postavení podporuje smysl pro detail," vysvětluje přední český hvězdopravec Pavel Hanzal. A vida, opět ten proradný Merkur!
Uran ve vazbě na Merkur je motorem, který Zemana neustále nutí vymýšlet nové a nové bonmoty.
„Uran ve vazbě na Merkur je motorem, který Zemana neustále nutí vymýšlet nové a nové bonmoty," všímá si též Hanzal. Ovšem silná vazba na Uran také zcela jasně vysvětluje, proč je prezident tak posedlý dostavbou dalších čtyř bloků jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech v době, kdy se většina západních zemí, které táhnou kupředu technologický pokrok, od atomové energie odvrací.
Kdo zákonitosti vepsané do hvězd pochopí, nemůže se na nejvyššího ústavního činitele zlobit a spíše zkusí vymyslet, jak v zahradě lánského zámku osadit nějaký malý a neškodný „dětský reaktůrek".
Dvaasedmdesátiletá hlava státu při oblíbené chlapecké hře na vojáky
Dvaasedmdesátiletá hlava státu při oblíbené chlapecké hře na vojákyAutor: DENÍK/Karel Pech
Hoch, který už nechce zůstat sám
Kdybychom takto trpělivě pátrali v historii dál, zjistíme, že nesplněná dětská přání jsou přesně to, co nejvíce ovlivňuje prezidentovo chování a je hlavním motorem jeho politického programu. Například jeho lítý boj s šumavský kůrovcem není způsoben ničím jiným než smutnými vzpomínkami na opelichaný vánoční smrček, který každý rok stával v rohu kolínského bytu.
Hudebník Richard Pachman napsal: „Kolik lásky dostaneme v dětství, tolik lásky si s sebou neseme celý život." Pokud tedy nějaký politik kolem sebe šíří „nelásku", neměli bychom spílat jemu, nýbrž jeho rodičům. V případě Miloše Zemana hlavně otci, který chlapce opustil v raném věku, když jej nejvíce potřeboval. Kolik bolu tím bylo v srdci malého dítěte zaseto...
„Kdo usíná v náručí otce, nebojí se probuzení," všiml si kdysi filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (jak jinak by se náš svět asi vyvíjel, kdyby Adolf Hitler a Josif Vissarionovič Stalin neměli za otce násilníky a alkoholiky).
Kolik lásky dostaneme v dětství, tolik lásky si s sebou neseme celý život.
O současném prezidentovi je známo, jak například těžce nesl, když se u nich doma scházely maminčiny kolegyně ze školy (otřesná představa). Malý přemýšlivý klučina při bytových seancích kolínských pedagožek raději zalézal za skříň a tam trávil celé hodiny, strádající v mukách osamělosti.
A není opětovný strach ze samoty hlavním důvodem, proč dnes s takovým úsilím bojuje za rozšíření sítě hospiců – oněch míst pokojného odcházení, kde je vždy člověk člověku nablízku? Kdykoliv je s ministrem zdravotnictví, neopomene otevřít právě toto bohulibé téma.
Nemůže být ani náhoda, že si pan prezident raději sám dopředu vymyslel epitaf na vlastní hrob („Zde leží člověk, který každého blbce rozzuřil do nepříčetnosti").
Pan prezident a smrček bez kůrovce. V časech jeho dětství nemyslitelný luxus
Pan prezident a smrček bez kůrovce. V časech jeho dětství nemyslitelný luxus.Autor: Archiv
Nehanobte, milujte!
Když se takto empaticky ponoříme do prezidentovy duše, musí zákonitě ustat i veškeré nemístné hanobení (a to bez jakýchkoliv nových zákonů). Dostaví se totiž spíše neodbytné pocity lítosti nad jedním zmařeným lidským životem.
Máme najednou více pochopení i pro hnědnutí hlavy státu, která má zvláštní slabost pro osoby postižené stejným osudem a nedokáže se ztotožnit s těmi, kteří věří v možnost harmonie mezilidských vztahů.
Pan prezident trpí chronickým nedostatkem lásky. Zkusme mu ji projevit alespoň teď o Vánocích. Může se nám to bohatě vrátit. Nejen v penězích.