Inspirace

Gorillaz v mlze. Nejúspěšnější virtuální kapela se vrátila a vystoupí i v Praze

14. květen 2017 četba na 5 minut
Gorillaz

Gorillaz

Foto: repro Youtube

Vydali čtyři alba, ale jejich obličej dlouhou dobu nikdo neznal. Jsou čtyři a přitom neexistují. Kapela Gorillaz se vrací po šestileté pauze s novým albem. A opět ukazuje, kam až lze dotáhnout koncept virtuální kapely postavené na originálním konceptu.

V devadesátých letech vrcholil v Anglii hudební směr přezdívaný britpop. V jeho čele se uskutečnila bitva mezi dvěma nejslavnějšími představiteli, kterými byly kapely Blur a Oasis. A vyhráli Oasis. Jejich alba byla úspěšnější a hity Wonderwall či Don't Look Back in Anger se hrají v rádiech vlastně dodnes. Blur ale dali světu něco trochu jiného. Dali světu Damona Albarna. A Damon Albarn dal světu gorilí kapelu.

Na první pohled to vypadá jednoduše. Kapelu tvoří čtyři osoby. Kapelník a basista Murdoc, frontman 2D, kytaristka Noodle a bubeník Russel. A hrají takový zvláštní mix indie rocku, hip hopu a elektrické muziky. Jenže tyto čtyři postavičky potkáte jen na přebalech alb, ve videoklipech případně na promo materiálech. Prostě jsou pouze nakreslení.

Klip Clint Eastwood

Zatímco zmíněný Albarn stojí za hudební složkou kapely, stejně důležitá je i složka obrazová. A pod ní je podepsán autor komiksu Tank Girl Jimmy Hewlett. S Albarnem se potkali právě v devadesátých letech, oficiální datum založení Gorillaz je pak rok 1998. První album přichází na svět o tři roky později.

Albarn je známý multiinstrumentalista. Celou desku nahrál téměř sám a především se sám chopil vokálů zpěváka 2D. S produkcí mu pomohl hiphopový producent Dan the Automator a velkou roli sehrál i rapper Delt he Funkee Homosapien, který hostoval ve dvou singlech.

Nakreslit ale jen tak čtyři postavičky a schovat se za ně nestačí, musí se vytvořit celý koncept. Ke všem čtyřem postavám se tak vytvořily životní příběhy. Například zpěvák 2D trpěl depresemi, proto zpívá lehce melancholicky, basák Murdoc je trochu šílenec a vyžaduje od svých partnerů velké nasazení a malá kytaristka Noodle dokonce kapelu na chvilku opustila a byla nahrazena svou robotickou kopií.

Ke každému albu něco jiného

První album slavilo velký úspěch. Koncept kreslené kapely byl originální, klipy byly zajímavě a Albarn stvořil poslouchatelnou hudbu, která posluchače zaujala. Hudební styl Gorillaz by se dnes dal popsat jako alternativní. Zatímco první album inklinovalo spíše k indie rocku s občasným kořením v podobě hip hopu, další alba přinesla více odrůd hip hopových žánrů, ale i větší inklinaci k elektronice. Vždy ale měla jasný rozpoznatelný koncept, který drží celé album pohromadě.

Takže například druhé album Demon Days je jakýmsi posledním lidským povzdechem před blížící se zombie apokalypsou. Album začíná samplem z hororové klasika Den mrtvých, v hitu Feel Good inc. zpěvák promlouvá ke svým vnitřním démonům v podání hip hopových legend De La Soul, další skladbu doplní mluveným slovem o výbuchu sopky herec Dennis Hooper.

Třetí album Plastic Beach zase přišlo s velkým vlivem elektronického žánru. Zároveň se ale na albu představily legendy hip hopu (Snoop Dog), punku (půlka The Clash) nebo soulu (Bobby Womack). A v jedné skladbě Albarn smíchal hip hop s arabským symfonickým orchestrem. Třetí album bylo právě jako pláž složená z písku. Každá skladba trochu jiná, ale dohromady tvořící pevný kousek.

A čtvrté album The Fall nahrál Albarn úplně sám. Na iPad. Během tour k albu minulému. Prostě experiment.

Nejnovější album nese název Humanz, a Albarn tím prý chce reagovat na současnou situaci ve světě. Ideologické písně sice Gorillaz nikterak moc nesluší, ale naštěstí nejsou nijak výrazné. Humanz ale nabízejí přesný ukázku toho, jakým vývojem si kapela prošla. Album co album se v médiích mluví spíše už jen o tom, že na desce ubývají jasné hity. Na druhé straně čím novější deska, tím pevnější koncept a zajímavější hudební formace.

Malované koncertování

Když si vymyslíte kapelu, ve které vlastně sám ani nejste, při úspěchu narazíte na zvláštní problém. Jak vystupovat?

Zatímco s Blur nic takového Albarn řešit nemusel, s Gorillaz šlo spíš o výzvu než o problém. A právě i od toho je druhým oficiálním členem Jamie Hewlett, který má kromě vizuálního projevu a režie videoklipů na starost i to, jak budou vypadat představení.

Na jednom z prvních vystoupení byli například Albarn a hosté schovaní za plátnem a byly tak vidět pouze jejich stíny. Vystoupení na Grammy se zase v roce 2006 odehrálo pomocí videoprojekce. Později se i od toho ale ustoupilo. Na festivalu v Glastnobury v roce 2010 tak na pódiu stál sám Albarn a jeho hosté s doprovodným koncertem. Žádné schovávání. V té době už taky bylo jasné, kdo všechno zrovna v Gorillaz účinkuje a kdo ne.

A tak nějak pravděpodobně bude vypadat i nadcházející tour kapely, při kterém Gorillaz zavítají i do Prahy. V listopadu by měl Albar spolu se svou gorilí smečkou vyplnit O2 Arénu, koncertovat tu budou poprvé. A dost možná poprvé bude v Praze vystupovat jakákoliv virtuální kapela. Takových, které si dávají na své vizuální prezentaci záležet stejně jako na hudbě (a pořád být v obou složkách dostatečně dobří) totiž stále moc není.