Inspirace

Historický základ příběhu o Betlémské hvězdě a Třech králích

23. prosinec 2016 četba na 7 minut

Foto: Shutterstock

Vysvětlit Betlémskou hvězdu se pokouší nepřeberné množství vědeckých i nevědeckých teorií, ergo není možno najít všeobecný konsenzus. Není jisté ani to, kdy se Ježíš narodil, ani to, kdy umřel, což je běžné i u úmrtí králů z té doby. Rok a datum jeho narození, a tedy i počátek letopočtu byl stanoven zpětně.

Jediné vyprávění o Třech králích nacházíme v druhé kapitole Matoušova evangelia (viz Evangelium sv. Matouše 2. kapitola). O Ježíšově dětství pojednává ještě evangelium sv. Lukáše.

Evangelium sv. Matouše 2. kapitola

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ,A ty Betléme v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.'"
Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit." Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země.
Když odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." On tedy vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do smrti Herodovy. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna."
Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: „Hlas v Ráma je slyšet, pláč a veliký nářek; Ráchel oplakává své děti a nedá se utěšit, protože jich není." Ale když Herodes umřel [4 př. n. l.], hle, anděl Hospodinův se ukázal ve snu Josefovi v Egyptě a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život." On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země.

Dionysius Exiguus, papežský úředník, nakázal roku 532, aby se do úředních listin psalo anni Domini nostri Jesu Christi (léta Pána našeho Ježíše Krista). Odtud zkratka AD = Anno Domini = našeho letopočtu, po Kristu, CE ap. Není zcela jasné, jak k tomuto výpočtu došel, a dost pravděpodobně je nepřesný.

Astronomické teorie Betlémské hvězdy se většinou přiklánějí k různým výkladům mimořádně dlouhé konjunkce Saturnu a Jupitera v roce 7 před naším letopočtem. Na tuto konjunkci prvně poukázal Johannes Kepler (1571–1630).

Výjimečné vlastnosti Keplerovy konjunkce

Autor: Archiv

První heliakální východ (první objevení se hvězdy nad obzorem těsně před východem – pozn. red.) je těsně před svítáním 29. března 7 př. n. l. současně s Merkurem a Měsícem v souhvězdí Ryb v novu a po jarní rovnodennosti, a proto připadá i na židovský „nový rok", 1. nisan. Trvá téměř neuvěřitelných 11 měsíců.

Doslovný překlad nebo astrologický význam objevivších se planet doslova odpovídá otázce Tří králů na krále Heroda: „Kde je ten narozený král Židů?"
Jupiter (hebrejsky צדק cedek; spravedlivý) je tradičně královská hvězda.
Saturn (hebrejsky שבתאי šabatai; „sobotník") je považován za židovskou hvězdu.
Měsíc, Nov (hebrejsky מולד molad; zrozený).
Merkur (hebrejsky כוכב kochav; hvězda) tradičně hvězda Boží komunikace, tedy v té době především posel čili anděl.
Planetám navíc Židé říkají „chodící hvězdy" (כוכב לכת), takže rodilý mluvčí, když čte, že „hvězda šla před mudrci", chápe, že se jednalo o planety.

V Jeruzalémě si Betlémské hvězdy nikdo nevšiml čili byl to nenápadný úkaz, tedy žádná kometa ani nova. Nic, co by přitahovalo všeobecnou pozornost. Byl to úkaz nabitý významem, ne oslnivá podívaná.

Evangelium popisuje dále omyl Tří králů: v Jeruzalémě se žádné královské dítě nenarodilo. Král Herodes je posílá do Betléma. Dá se předpokládat, že tam hledají dítě, co se narodilo na desátou konjunkci Jupitera, Saturnu a Měsíce, tedy 26. 12. 7 př. n. l.

Deset lunárních měsíců je trvání těhotenství. Když Betlémská hvězda neznamenala narození krále, musela znamenat jeho početí a tedy Merkur, hvězda Boží komunikace, odpovídal zvěstování této radostné zprávy andělem.

Vánoce proto dost možná určila tato zimní konjunkce pár dní po zimním slunovratu a ne římské slavnosti Nepřemožitelného Slunce (Sol invicti), jak se obecně traduje přibližně od 12. století.

Proč právě Betlém

Betlém etymologicky znamená dům chleba (בית לחם) a mělo to být domovské město sv. Josefa – adoptivního otce Ježíše. Porod v přístřešku pro dobytek ale nebyl jen výsledkem hmotné nouze. Spíš to byla reakce příbuzných na fakt, že Ježíš byl zjevně nemanželské dítě, a tak by svým porodem poskvrnil obydlí pravověrných Židů.

Tradice stavět betlémy – romantizované modely chléva – pochází od sv. Františka z Assisi. Toho samého Františka, jehož jméno si vzal nynější papež. Sv. František z Assisi roku 1223 na italské hoře Alverno sloužil půlnoční mši, a při této příležitosti vznikl v blízké jeskyni i betlém coby živý obraz. Ve vánoční době probíhá v pražském Keplerovu gymnáziu výstava vánočních betlémů.

Podrobnější výklad a doprovodná videa naleznete ZDE.

Proč se říká mudrcům Tři králové?

  • V originále stojí pouze nejednoznačné „mágové z východu" (μαγοι απο ανατολων). Tři králové je jen tradiční označení. Podle Origena (řecký církevní učitel a teolog 185–253 – pozn. red.) byli tři kvůli třem „královským" darům: zlatu, kadidlu, myrze (Iz 60, 3–6). Králové byli zřejmě kvůli odkazu na žalm 72: „Králové Taršíše (Španělska) a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby (Jemenu) a Seby."
  • Kašpar, Melichar a Baltazar jsou tradiční jména připisovaná Třem králům minimálně od 7. století, ale zřejmě opět bez spojitosti s historickými událostmi. Caspar je perské jméno a je tradičně zobrazován jako mladý černoch, dospělého muže reprezentoval Balthasar s babylonským jménem a stařec Melchior měl jméno hebrejské, znamenající „král světla" malchi-or (מלכי-אור).
  • Zřejmě podle akronymu C+M+B byl prý v 30. letech minulého století vytvořen i nápis: Christus mansionem benedicat (Kristus nechť žehná tomuto příbytku), který se píše na veřeje dveří, podobně jako Židé při východu z Egypta pomazali dveře krví zabitého posvátného zvířete Egypťanů – beránka.