Internet

Hoaxy dokážou i ničit lidské životy

8. březen 2017 četba na 8 minut
Šíření hoaxů napomáhá fakt, že novináři jsou považováni za součást nevěrohodného establishmentu

Šíření hoaxů napomáhá fakt, že novináři jsou považováni za součást nevěrohodného establishmentu

Foto: Shutterstock

Ačkoli by se zdálo, že jako obrana proti falešným zprávám na internetu, takzvaným hoaxům, stačí používat zdravý rozum, v některých případech dokážou i ničit lidské životy. Jejich fenomén přitom není nový, existovaly odjakživa. Mění se ale jejich početnost.

Dnes je pro každého mnohem snazší vytvářet obsah a z klasických konzumentů zpráv se díky sociálním sítím stávají jejich tvůrci. Proto se rychleji a snadněji šíří i falešné zprávy.

Zaznělo to na besedě Hoaxy, propaganda a falešné zprávy, která se uskutečnila začátkem března v Městské knihovně v Praze. Besedy se zúčastnili na jedné straně šéfredaktor webu Hlídací pes Robert Břešťan, PR odborník a publicista Zdeněk Strnad, analytik projektu Kremlin Watch Roman Máca a šéfredaktor webu Manipulatori.cz Petr Nutil, na druhé komunikační odborník Karel Křivan (mimojiné tvůrce několika politických kampaní) a novinář Petr Žantovský, píšící pravidelné komentáře pro Parlamentní listy, jež jsou často označovány za médium šířící právě manipulativní informace.

Pizzagate končila střelbou

Zřejmě nejznámějším příkladem dopadu falešné zprávy z posledních doby se stala americká aféra „Pizzagate", k níž došlo loni na podzim ve Spojených státech. Na twitterovém účtu amerického konspirátora Davida Goldberga se objevila zpráva o „důkazech z politických kruhů", že Bill a Hillary Clintonovi jsou zapojeni do sexuálního zneužívání dětí. Zpráva se začala šířit a pozornost jí věnoval i konspirátor Sean Adl-Tabatabai, provozující web Your News Wire. Ten zveřejnil zprávu, že zapojení Clintonových do pedofilní aféry potvrdila FBI (byť stále čerpal jen z původní Goldbergovy informace), a Goldberg toho využil k prohlášení, že jeho zpráva byla potvrzena.

Když server Wikileaks zveřejnil úniky z mailů šéfa Clintonové volební kampaně Johna Podesty, který chodil rád do jedné washingtonské pizzerie, dali si to konspirační teoretici do souvislostí. Došli k závěru, že pedofilní spolek používá kódový jazyk, v němž pizza znamená nezletilou dívku na objednávku, hot-dog chlapce, sýr holčičku a podobně, a že pizzerie je centrem spiknutí zneužívajícího děti, jemuž Clintonovi šéfují.

„Na Twitteru začal být nejdřív napadán majitel restaurace, pak i někteří umělci, kteří ji navštěvují, a celé to vyvrcholilo 4. prosince, kdy do pizzerie přišel člověk a začal tam střílet. Situace se nakonec uklidnila, ale těch několik týdnů, které si musel majitel pizzerie vytrpět, bych nikomu nepřál," uvedl na besedě novinář Zdeněk Strnad.

„Vy kreténe, co to tam píšete za zvratky"

Určitý protipól v diskusi představovali Karel Křivan s Petrem Žantovským – Křivan coby tvůrce „politické propagandy", Žantovský coby komentátor publikující na Parlamentních listech.

Podle Křivana nelze říci, co přesně ovlivňuje lidi při volbách a podle jakých kritérií se rozhodují a nalze věřit ani volebním průzkumům. „My, co se tím živíme, samozřejmě říkáme klientům, že víme, jak se lidé chovají, a že to máme zmáklý, ale ve skutečnosti nám to moc nejde. Nevíme, co ovlivňuje volby, a nevěřím ani výzkumům," uvedl na besedě Křivan. „Na Islandu žije jen 350 tisíc lidí, z toho 100 tisíc žije v Reykjavíku, takže by je měli mít výzkumníci dobře podchyceny. Před posledními volbami tam výzkumy predikovaly, že je vyhrají Piráti. A Piráti skončili třetí. Já proto věřím spíš na intuici, než na čísla a výzkumy," dodal.

FOTOGALERIE

Základní rada proti přejímání falešných zpráv? Zapojte rozum Šíření hoaxů napomáhá fakt, že novináři jsou považováni za součást nevěrohodného establishmentu

Žantovský, který coby pravidelný přispěvatel Parlamentních listů čelil kritice, že píše pro médium, které tiskne překroucené a manipulativní informace útočící na emoce, upozornil na jejich čtenost.

„Já nejsem médium Parlamentní listy, mám tam jednou týdně rubriku o médiích. Ano, z titulků, co mi dávají k textům, sám někdy padám na záda. Zkraje jsem volal tehdejším majiteli Voráčkovi (mediální podnikatel a lobbista Michal Voráček stál podle různých zdrojů za akciovou společností Our Media, která vydávala Parlamentní listy od roku 2009 – v současnosti ji vlastní majitel hazardní skupiny Synot Ivo Valenta, pozn. red.), ať je tam nepíšou, protože jsem přímo zažil, jak na mě Miroslav Kalousek křičel na chodbě rozhlasu: Vy kreténe, co to tam píšete za zvratky! Voráček ale namítl, že Parlamentní listy jsou bulvár a proto volí titulky, jaké volí. Pro mě je podstatné, že mám na každém sloupku 60 až 70 tisíc unikátních čtenářů každý týden. Ten web je čtený a tradiční média to hodně štve, protože může mít větší vliv," uvedl Žantovský.

Podle něj je navíc těžké stanovit, co je alternativní médium a co „tradiční". „Odlišme zpravodajská média od multiplikovaných drbů. Mnohá alternativní média přinášejí zajímavé Třeba ekonomka Ilona Švihlíková otevřela web !Argument, což je levicově orientovaný web, podle mě vysoce seriózní," prohlašoval Žantovský.

Téměř od všech přítomných pak obdržel připomínky konkrétních manipulativních postupů Parlamentních listů – například nepravdivých titulků („Děsivé svědectví o muslimech v Česku – hrozí nám obrovské nebezpečí. Podle expertů dojde v Česku brzy k útokům" byl titulek, který odkazoval na převzatý a upravený rozhovor serveru Neovlivni.cz s pracovníkem českých tajných služeb, který pouze nevyloučil možnost teroristického útoku), manipulativních fotografií s nepravdivými popisky (fotografie ulice plné modlících se muslimů, která podle popisku vznikla ve Francii, byť pocházela z Indie), přebírání a upravování cizích materiálů (rozšířená praxe Parlamentních listů) a poskytování prostoru komentátorům, které listy prezentují jako nezávislé, byť jsou v politickém angažmá (například o „situaci v Itálii" do nich často píše „bloggerka" Monika Pilloni, přičemž listy nezmiňují, že je to politička italské Ligy severu).

Žantovský reagoval mimo jiné citací Bohumila Kartouse z Britských listů. Ten napsal, že fenomény jako Parlamentní listy vyrostly z nedůvěry v tradiční média a z deziluze, o kterou se tradiční média přičinila. „Příčinou růstu alternativních médií je selhání tradičních médií," uvedl Žantovský.

"Fascinuje mě vlna šířící pocit, že novináři jsou součástí establishmentu, že jsou nedůvěryhodní a že správná komunikace s lidmi vede jen přes Twitter," podotkl Břešťan. "Třeba hrad převzal tuto rétoriku beze zbytku. Je to zajímavý fenomén, protože novinář by se měl řídit jednak profesními pravidly, jednak zdravou intuicí a rozumem. Přesto byla řada lidí ochotna uvěřit třeba falešné zprávě o tom, že Madeleine Albrightová obdržela studijní stipendium od české vlády (ve skutečnosti šlo o to, že se jedno stipendium po ní jmenuje). Ta představa třiaosmdesátileté dámy, které český stát platí studia, byla prostě bizarní, ale když nezapojíte zdravý rozum, je všechno marné."

Vnímejte, co sdílíte

Podle Křivana i dalších diskutujících vyžaduje současná doba i zvýšenou odpovědnost od lidí na sociálních sítí, kteří by měli vážit, jaké informace sdílejí. „Politické strany se nás budou snažit ošálit, ale demokracie znamená i to, že s tím budeme bojovat a že o tom budou lidé přemýšlet. Všechno prodávají emoce, ale právě to klade větší důraz na naši odpovědnost. Lepší radu, než třikrát měřit, než něco odkliknu, nemám," uvedl Křivan. Publicista Kyša pak zmínil i to, že už sám vydal články, které na webu nasbíraly víc lajků a sdílení, než jaký byl počet lidé, kteří si je skutečně přečetli. „Ajťáci mi řekli, že je to normální."