Inspirace

Hollywood dnes čerpá ze Skandinávie

6. říjen 2016 četba na 8 minut
Dánský seriál Vláda (Borgen) se pyšní skvěle popsaným světem politiky, byznysu i médií.

Dánský seriál Vláda (Borgen) se pyšní skvěle popsaným světem politiky, byznysu i médií.

Foto: YouTube

Nejdramatičtější seriály současnosti se netočí ve Spojených státech – vznikají ve Skandinávii. Temné detektivky i politická dramata. To vše přináší současná televizní tvorba ze severu Evropy.

Bron, Borgen nebo Forbrydelsen. Možná vám tato jména nic neříkají, ale pokud se začne mluvit o seriálech Most, Vláda nebo Zločin, pomalu začne svítat.

Právě severské seriály, většinou ty dánské – s menším přispěním švédských a norských –, udávají současné trendy. Temné detektivky se zkrátka střihají podle skandinávského vzoru. A to i přesto, že Američané nejsou na podobný přístup zvyklí.

V zámoří raději volí cestu menšího odporu, při které se slibuje větší sledovanost. Už ale i tam, především pod vlivem kabelových stanicí a internetových videopůjčoven, přistoupili na model temných detektivek. Příkladem může být úspěšná série Temný případ (True Detective) od HBO. Ta je sice založena na originálním scénáři, filmové prvky ale nesou stopy severských seriálů. Tedy jeden uzavřený děj rozprostřený na plochu zhruba osmi až deseti epizod, velký důraz na postavy a kamera, která neuhne před ničím. Ani před nepříjemnými scénami.

Kultovní Království (Riget) dánského režiséra Larse von Triera bylo jedním z prvních celosvětově úspěšných severských seriálů.Kultovní Království (Riget) dánského režiséra Larse von Triera bylo jedním z prvních celosvětově úspěšných severských seriálů.Autor: Archiv

Jedním z prvních celosvětově úspěšných severských seriálů bylo Království (Riget) dánského režiséra Larse von Triera. Série odehrávající se v kodaňské nemocnici se vyznačovala zvláštním přístupem, humorem a pojetím. Trier, představitel hnutí Dogma 95, se později proslavil i za oceánem svými filmy jako Tanec v temnotách, Dogville nebo Antikrist.

Most z Dánska do Švédska

Pravděpodobně nejznámějším příkladem úspěšného severského seriálu je Most. Přesněji most přes Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem. Právě tam bylo nalezeno rozpůlené tělo mrtvé ženy, jedna polovina leží na dánské části mostu, druhá na části švédské. Vyšetřovatelé obou zemí se musí spojit a společně vraždu vyšetřit. Tak začíná děj seriálu Most (v originále Bron nebo Broen).

Most, společná koprodukce dánské DR a švédské SVT, se vysílal v několika zemích a všude se setkal s chválou. Spokojeni byli diváci i kritici. Od roku 2011 zatím vyšly tři řady, každá po deseti dílech.

Princip seriálu o vraždě na území nikoho a spojení dvou nesourodých detektivů je navíc naprosto univerzální a dá se výborně naroubovat na další země. Se svými předělávkami tak v roce 2013 přišli jak Američané, tak Britové.

Most (v originále Bron nebo Broen) ve společné koprodukci dánské DR a švédské SVT je patrně nejúspěšnějším současným severským seriálem. Most (v originále Bron nebo Broen) ve společné koprodukci dánské DR a švédské SVT je patrně nejúspěšnějším současným severským seriálem. Autor: Archiv

Americká verze nese stejný název jako originál, tedy The Bridge, a byla natočena ve spolupráci s mexickou televizí. Odehrává se na americko-mexické hranici mezi městy El Paso a Juarez. To Britové svou verzi natočili dohromady s Francouzi a show logicky přejmenovali na The Tunnel. Předělávky se dočkaly dvou sérií a byly vždy natočeny ve dvou jazycích najednou, aby si seriál užily obě části publika.

Na příští rok se navíc chystá další verze Mostu. Tentokrát se bude odehrávat na hranicích mezi Estonskem a Ruskem. Není tedy nereálné, že by se do podobného společného projektu mohly pustit například i česká a slovenská televize. Vzhledem k tomu, že české a slovenské televize už spolupracují na několika projektech (především pěvecké a talentové reality show), se myšlenka společného seriálu přímo nabízí. A pokud budou producenti hledat námět, severské drama se přímo nabízí.

Česká inspirace

Česká televize se navíc do předělávky severského dramatického seriálu už pustila. Norské drama Mammon pojednává o neúnavném novináři, který vyšetřuje kauzu vedoucí až k jeho bratrovi. Českou předělávku Mamon měla na starosti HBO Europe, režie se chopil Vladimír Michálek a do hlavní role obsadil Matěje Hádka. Seriál dostal prvního Českého lva za nejlepší dramatický seriál.

Severskými detektivními seriály se inspirovala i veřejnoprávní Česká televize. Ta sice nepřišla s žádnou přímou předělávkou, ale její původní seriál Cirkus Bukowsky je postaven právě na principech moderní severské kriminálky, kde pojetí série odráží oblíbený temný styl s pomalejším vinutím děje. A právě za svou atmosféru byl Cirkus velmi chválen.

Dánsko vládne všem

Právě Česká televize teď začala vysílat další severský skvost – velmi chválený seriál Borgen neboli Vláda. Borgen je neformální označení pro palác Christiansborg, kde se politické drama odehrává. Seriál začíná v den voleb, kdy se hlavní hrdinka Birgitte Nyborgová shodou různých náhod stane dánskou premiérkou a zároveň také vůbec první ženou, která tento významný post obsadí. Záhy se ale ocitá ve zběsilém víru politických pletich a intrik a sama je vystavena napospas nekompromisnímu politickému boji o moc.

Borgen se pyšní skvěle popsaným světem politiky, byznysu i médií. Hlavní roli tu mají lobbisté, spin doktoři a samozřejmě i ministři. Zkrátka prostředí, které si v ničem nezadá s tím, ve kterém se odehrává americký seriál House of Cards. Ten sám sice původně vychází ze stejnojmenné britské minisérie, více společných znaků ale nese právě s dánským dílem. Americký remake by přitom měl být na cestě, zatím ale ještě nebyl oficiálně ohlášen.

Prostředí, v němž se odehrává Vláda, důvěrně znají fanoušci amerického seriálu House of Cards.Prostředí, v němž se odehrává Vláda, důvěrně znají fanoušci amerického seriálu House of Cards.Autor: YouTube

Místo toho se Američané dočkali jiného remaku. Dalším velmi úspěšným dánským projektem je seriál Zločin neboli Forbrydelsen. Seriál se zabývá jediným případem vraždy. Dvacet dílů je rozloženo do dvaceti dnů vyšetřování. Studentka je nalezena mrtvá v autě na dně řeky, před smrtí navíc byla mučena a znásilněna. Vyšetřování se ujímá dvojice detektivů. Podezření padá i na politiky z radnice. Dalším okruhem podezřelých je rodina mrtvé dívky a zaměstnanci špeditérské firmy jejího otce. Vrah může být i mezi spolužáky a učiteli.

Původní série pochází z roku 2007. O čtyři roky později přišla se svou verzí americká televize AMC. V zámoří byl seriál The Killing velmi chválen a dočkal se tří řad na AMC, čtvrtou poté pomáhal vytvořit Netflix.

A k již zmíněnému House of Cards se váže ještě jedna zajímavost. Poslední dva protivníky prezidenta Underwooda, ruského prezidenta Petrova a newyorského republikánského kandidáta Willa Conwoye, ztvárnili Švédové, kteří se objevili v různých verzích The Killing. Lars Mikkelsen v originálním dánském Zločinu, Joel Kinnaman v americké předělávce.

Z knihy na plátno

Významnou roli ve skandinávském trendu hraje i celosvětový zájem o tamní literaturu. Jo Nesbø, Lars Kepler a především Stieg Larsson jsou jména, která stále prodávají. Posledně jmenovaný je podepsaný pod dnes už slavnou sérii Milénium. Ta sleduje příběh novináře Mikaela Blomkvista a hackerky Lisbeth Salanderové, kterak vyšetřují několik vražd.

Romány Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda se dočkaly i chváleného televizního zpracování. Natočena byla i americká verze prvního románu s Danielem Craigem v hlavní roli, na další díly se ale zatím čeká.

Skandinávský seriálový trend kopíruje situaci v literatuře. Trilogii Milénium Stiega Larssona zfilmovali napřed Švédové, první díl pak i Američané.Skandinávský seriálový trend kopíruje situaci v literatuře. Trilogii Milénium Stiega Larssona zfilmovali napřed Švédové, první díl pak i Američané.Autor: Archiv

Hollywood je každopádně připraven nadále využívat inspiraci, kterou ze Skandinávie čerpá. Bohatě se mu to vyplácí. Severské seriály jsou zrovna na vrcholu a poptávka po nich je obrovská. Nejde totiž sáhnout vedle.