Hrabě Saint Germain: Génius, nebo podvodník?

30. červenec 2017 četba na 4 minuty
hrabě Saint Germain

hrabě Saint Germain

Foto: Shutterstock

Nejedl, nestárl, měl neuvěřitelné znalosti a okouzlil řadu významných osobností v čele s Ludvíkem XV., Voltairem, Casanovou či Kateřinou Velikou.

Uměl zvětšovat diamanty i perly, znal tajemství elixíru mládí a dokázal mluvit se zemřelými. Hraběte Saint Germaina můžeme z pohledu moderní doby snadno odsoudit jako šarlatána a podvodníka, přesto jde o muže, o němž v 18. století mluvila celá Evropa. V mnoha ohledech si nezadal s naším geniálním všeumělem a všudybylem Járou Cimrmanem.

Cesty v čase

Saint Germain prohlašoval, že je levobočkem transylvánského šlechtice Františka Rákocziho II., ale důkazy chybí. Ještě složitější je to s přesným rokem narození. Hrabě si postavil image na tom, že nestárne a dlouhé desítky let vystupoval jako muž ve věku 40-45 let. Přesto se většina badatelů shoduje, že přišel na svět kolem roku 1690.

Poprvé na sebe upozornil v roce 1710 v Benátkách, kde svým šarmem a vystupováním uvedl v úžas tamější smetánku, včetně manželky francouzského velvyslance. O padesát let později se žena s hrabětem opět setkala, tentokrát v Paříži, a nemohla věřit vlastním očím. Zatímco z ní se stala vrásčitá stařena, hrabě vypadal stále stejně.

Záhadný šlechtic ovládal řadu cizích jazyků, včetně sanskrtu, čínštiny a arabštiny. Prý se je naučil během dlouholetých pobytů na Blízkém východě a v Himálaji. Kromě toho výborně maloval, hrál na řadu hudebních nástrojů a měl spoustu tajuplných znalostí z alchymie.

Říkalo se o něm, že je jedním z „mistrů světla“, což jsou mudrcové, kteří procházejí napříč věky, mají netušené znalosti v řadě oborů a v pravý čas nenápadně postrčí lidstvo kupředu. Užaslé obecenstvo mu obvykle viselo na rtech, když líčil, co zažil ve společnosti Caesara, Kleopatry, Piláta Pontského nebo Jindřicha VIII.

Sloužil mu i král

Saint Germainova sláva se donesla až ke dvoru francouzského panovníka Ludvíka XV., který jeho kouzlu také propadl. Dal mu k dispozici zámek Chambord, aby tam mohl nerušeně provádět pokusy. V dílně mu občas dokonce sloužil jako pomocník.

Saint Germain se uplatnil také v diplomacii. Vyjednal mír mezi Rakouskem a Pruskem, v Anglii se dostal do vězení kvůli podezření ze špionáže, ale z nařčení se dokázal vymluvit, takže vyvázl bez trestu.

Ludvíkovu milenku Madame de Pompadour zásoboval přípravky proti stárnutí a naučil ji řadu nevídaných sexuálních praktik. Byl také členem mnoha tajných společností včetně iluminátů a templářů. Rád se účastnil opulentních večírků a hostin ale nikdy nepozřel jediné sousto. Tvrdil, že jíst nepotřebuje.

Saint Germain se dlouho nikde nezdržel, ale nejčastěji se vracel do Francie. Slavný myslitel Voltaire o něm prý prohlásil, že je to „muž, který vše zná a nikdy neumírá.“ V Itálii o něm s obdivem mluvil známý milovník Giacomo Casanova. „Když vyprávěl, lidé zapomínali jíst,“ napsal do svých poznámek.

Saint Germain proslul také jako vynálezce. Voltaire líčil, že mu věnoval jakousi mluvící krabičku, v Prusku údajně pracoval na dvou přelomových vynálezech, hovořil cosi o železnici a parníku. V Rusku se osobně účastnil svržení cara a pomáhal carevně Kateřině Veliké. Později ve Šlesvicku okouzlil dánského prince Carla Hesse-Kassela, který mu dal k dispozici opuštěnou továrnu, kde dosáhl nemalých úspěchů v barvení látek.

Podle dostupných údajů Saint Germain zemřel v roce 1784, ale podle jiných svědectví o čtyři roky později varoval krále Ludvíka XVI. před temnou budoucností a v roce 1793 osobně přihlížel jeho popravě.

Poslední historická zmínka o něm pochází z roku 1896, kdy ho údajně potkala britská spisovatelka Annie Besant. Saint Germain prý stále vypadal jako muž ve věku 40-45 let.