Buzerace státu

Jak popravit podnikatele. Daňový džihád nepolevuje

4. srpen 2016 četba na 5 minut

Foto: red

E-shop LevneElektro.cz a strojírenská firma ČKD Praha DIZ. Dvě nejznámější letošní kauzy, které odstartovala finanční správa uvalením zajišťovacích příkazů. Smrtící rány této populární berličky berňáků v boji s daňovými úniky pocítily během letoška i další stovky firem. Zátahy míří na stále menší ryby. Objem peněz, které stát v honbě za podvodníky alespoň načas od podnikatelů vysaje, prudce klesá.

Nadužívání zajišťovacích příkazů, které si finanční správa mimořádně oblíbila za éry ministra financí Andreje Babiše, nepolevuje. Překotné tempo, které tento nástroj k likvidaci podvodníků i seriózních firem nabral v předchozích letech, se letos alespoň zastavilo.

„Během prvního pololetí tohoto roku bylo vydáno 771 zajišťovacích příkazů,“ uvedla pro Dotyk mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Za loňský první půlrok to bylo 797 příkazů.

Za celý minulý rok padlo 1605 rozhodnutí, na základě kterého pak berňáky podnikatelům obstavily účty a mnohdy i zabavily majetek. To se děje ještě předtím, než byla daň vůbec vyměřena.

„Pro firmy to zpravidla znamená konečnou. A pokud nejde o podvodníky, proti zajišťovacím příkazům se brání všemi prostředky, tedy i soudním přezkumem. Soudní mašinerie však trvá několik let,“ říká šéf Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.

Připomíná, že finanční správa se s tímto nástrojem, který by měla využívat spíš výjimečně, v posledních letech velmi sblížila. „Ne vždy přitom dodržuje přísné podmínky pro jeho vydání,“ kritizuje expert na daňové právo.

Spásné judikáty?

Nadužívání zajišťovacích příkazů by měly zabraňovat soudy, na které se obracely a obracejí postižené firmy.

„Zatím jsme na začátku. Teprve se formuje judikatura ze strany Nejvyššího správního soudu. Ta naznačí jednoznačná pravidla a určí směr, který finanční správa bude muset do budoucna respektovat,“ věří Lichnovský. Očekává, že berní správa bude mít problém, aby před soudy obhájila dosavadní přístup při masivním vydávání zajišťovacích příkazů.

„Nejvyšší správní soud například již pokáral finanční správu za to, že po zajišťovacím příkazu následně nedoměřila daň,“ poukazuje Lichnovský na jeden z judikátů. Když u soudu berňák neobstojí se zajišťovacím příkazem, bude muset firmě peníze vracet i s úroky.

Berní správa bude mít problém, aby před soudy obhájila dosavadní přístup při masivním vydávání zajišťovacích příkazů.

Jak letos v dubnu konstatoval Nejvyšší správní soud, zajišťovací příkaz může správce daně vydat pouze tehdy, jsou-li oprávněné objektivní důvody, že daň bude po vyměření nedobytná. Nebo bude obtížně vymahatelná. S pomocí zajišťovacích příkazů se tu ovšem popravují i podnikatelé, kde by se takové důvodné podezření těžko prokazovalo, poukazují daňoví poradci.

Babišova finanční správa ujišťuje, že tento institut může použít jen tehdy, jsou-li vysoce pravděpodobné dvě situace.

„Tedy že firma se podílela na transakcích zasažených daňovým podvodem. A současně o své účasti na podvodných transakcích věděla či vědět měla a mohla,“ upřesňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petlachová.

Jak ale odborník na daňové právo poznamenává, je velmi složité posoudit, zda je firma daňově riziková. „Jako profesionál to nejsem schopen předem poznat,“ říká Lichnovský s tím, že oprávněnost či neoprávněnost vydávání zajišťovacích příkazů se bude lámat až u Nejvyššího správního soudu.

Hledají třísky a přitom kácejí les

„Je otázkou, zda takové nasazení je opravdu nezbytné, nebo si takto finanční správa neulehčuje práci a dopředu zlepšuje výsledky ohledně vymožené daně,“ namítá šéf Unie daňových poplatníků.

Jisté je, že berňáci jdou i po menších případech. Zajišťovaná suma totiž rapidně klesá. Během minulých osmi let byla nejvyšší v roce 2013. Tehdy se prostřednictvím necelé pětistovky příkazů podařilo zadržet více než 6 miliard korun.

Po nástupu Babiše na ministerstvo financí a jeho koně Martina Janečka na finanční správu se využití této zbraně stalo obzvlášť populární. Počet příkazů stoupl na více než dvojnásobek, zajištěná částka se ale snížila o dvě miliardy. Nůžky se dál rozevírají.

Před třemi lety dosahovala suma zajištěná v průměru na jeden příkaz 13 milionů korun. Letos je to necelý milion – přesně 969 tisíc korun.

Zajišťováky jsou prostě „in“. Finanční správa hledá třísky a přitom kácí les. Odškodnění zničených podnikatelů, kteří najdou zastání u soudů, zaplatíme všichni jako daňoví poplatníci.