Jednou ze zbraní, kterou drželi v polovině července v ruce turečtí vojáci při pokusu o převrat v zemi, byl mobilní telefon. Podle zpráv, které se objevily v místních médiích, se pučisté domlouvali a koordinovali svůj postup přes aplikaci WhatsApp na sdílení krátkých zpráv, fotek či videí. Konkrétně přes skupinový chat pojmenovaný „Yurta suhl b iziz“, což lze přeložit jako „Jsme zemí míru“.

Jedním z důvodů, proč pučisté sáhli po této formě mobilní komunikace, mohla být přirozená snaha minimalizovat jakákoli rizika. WhatsApp totiž v dubnu zavedl takzvané plné koncové šifrování zpráv (end-to-end encryption).

„Když odešlete zprávu, číst ji může jedině osoba nebo skupina, jimž zprávu pošlete. Nikdo jiný nemůže zhlédnout obsah zprávy. Žádní kybernetičtí zločinci, žádní hackeři, žádné represivní režimy,“ vysvětlovali princip ochrany dat a soukromí na blogu zakladatelé služby Jan Koum a Brian Acton. Dodali, že utajení komunikace platí rovněž pro samotné provozovatele populární aplikace.

Sázka na WhatsApp se tureckým revolucionářům v prvních hodinách vyplatila mimo jiné také z toho důvodu, že dominantní sociální sítě Facebook, Twitter a YouTube se snažila vláda krátce po vypuknutí ozbrojených střetů vypnout nebo přístup k nim výrazně omezit. Paradoxně přitom WhatsApp spadá do portofolia služeb Facebooku. Podle americké internetové bezpečnostní společnosti CloudFlare klesl několik hodin po startu převratu celkový datový tok z Turecka na polovinu.

Žijeme ve světě, ve kterém je digitalizovaných víc našich dat než kdykoli předtím.

Žádné místo pro zlo

Jak Jan Koum nezapomněl podotknout, s (ne)bezpečností komunikace má jako člověk vyrůstající v totalitě Sovětského svazu osobní nepříjemnou zkušenost. Tato nástraha ovšem s rozpadem východního impéria nezmizela. Naopak ji do sebe integroval internet.

„Žijeme ve světě, ve kterém je digitalizovaných víc našich dat než kdykoli předtím. Každý den sledujeme příběhy o citlivých záznamech, které byly odcizené nebo neoprávněně použité. A pokud se nebude nic řešit, v příštích letech bude rizikům útoků vystaveno ještě více informací a komunikací lidí. Koncové šifrování nás naštěstí chrání před touto zranitelností,“ argumentují Koum s Actonem.

Na druhé straně barikády v pomyslné válce o to, co a jak šifrovat, však trčí zdvižený varovný prst policie a tajných služeb. Pokud totiž dáte lidem do ruky nástroj, přes který mohou komunikovat bez sebemenšího rizika, že by je kdokoli odposlouchával, změní se kterákoli aplikace v potenciální zbraň v rukách gangsterů, počítačových pirátů či teroristů.

Je důležité si uvědomit, že WhatsApp může i nadále vidět tzv. metadata.

Explicitně to začátkem loňského roku, po vyvraždění redakce francouzského magazínu Charlie Hebdo, vyjádřil tehdejší britský premiér David Cameron: „Skutečně chceme v naší zemi dovolit komunikaci mezi lidmi, která nemůže být v případě podezření dešifrována a korektně přečtena? Moje odpověď je, že nechceme. Primární povinností každé vlády je zajistit bezpečnost obyvatelstva.“

Kabinet premiéra později v reakci na dotaz redaktora BBC doplnil, že britská vláda rozhodně nebude předkládat žádný zákon zakazující šifrovanou komunikaci, ale také nebude tolerovat existenci „bezpečného prostoru, kde budou teroristé, kriminálníci a pedofilové mimo dosah zákona“. Tyto dvě představy se však vzájemně vylučují.

Jak ale upozorňuje bezpečnostní expert Filip Chytrý z firmy Avast, konkrétně v případě šifrované komunikace přes WhatsApp je důležité si uvědomit, že provozovatel aplikace může i nadále vidět tzv. metadata. Tedy například informace, kdy uživatel program spustil, s kým a jak často si píše, případně jeho lokaci v prostoru pomocí GPS. To jsou pro bezpečnostní orgány stále velmi cenné zprávy.

Vaše zprávy jsou teď šifrovány - screenshot aplikace WhatsApp upozorňující na vyšší zabezpečení konverzace.Autor: Avast

Konec internetu?

Ve srovnání s klasickou poštou, telefonními hovory nebo e-mailovými klienty, jaké nabízí Google nebo český Seznam.cz, představuje šifrovaná komunikace skutečně zásadní překážku pro práci bezpečnostních složek státu. Zároveň je ale kryptování výrazný ochranný prvek třeba u většiny transakcí prováděných přes internet. Pokud by měla existovat „zadní vrátka“, jak celý systém obejít například v boji s terorismem, objevilo by se zároveň i riziko, že tuto skulinu mohou zneužít (kyber)zločinci.

Šifrování chrání naše obchodní tajemství, finanční sektor, zdravotnické registry...

Přední americký odborník na kryptografii a počítačovou bezpečnost Bruce Schneier dokonce v loňském rozhovoru pro Business Insider varoval, že potenciální zákaz šifrování by vedl k zániku internetu jako takového. Považuje ho za stejně nesmyslný jako případnou snahu eliminovat automobily, protože v nich prchají bankovní lupiči.

„Šifrování chrání naše obchodní tajemství, finanční sektor, zdravotnické registry a naši komunikaci. Ve světě, kde mají kybernetické útoky stále větší a citelnější důsledky, je kryptování jedním z našich nejdůležitějších štítů,“ uvedl Schneier.

10 tipů na nejlepší šifrovací aplikace

1. Signal

Zdroj: Youtube