Počet lidí, jejichž zaměstnavatelem je stát, roste strmě po celé funkční období Sobotkovy vlády. Zatímco předchozímu Nečasovu kabinetu se dařilo počet úředníků snížit o asi 10 tisíc a celkový objem platů držet pod hladinou 130 miliard ročně, nynější kabinet trend otočil.

A toto „zhoubné bujení" neustane ani v příštím roce, kdy se má součet státních zaměstnanců a příslušníků ozbrojených složek zvýšit o 7637 lidí. Státní sféra (včetně všech organizačních složek státu a příspěvkových organizací) tak bude zahrnovat zhruba 445 tisíc pracovních míst (viz Vývoj počtu státních zaměstnanců).

Co slíbila Sobotkova vláda

... Stát pak prioritně zlepší vlastní fungování a spolu s uvedením zákona o státní službě do praxe i služby pro občany, bude si vážit daňových poplatníků a zabrání plýtvání při rozdělování peněz z jejich daní...
(výňatek z programového prohlášení)

V době, kdy mezinárodní situace velí rozšiřovat hlavně počet vojáků, roste daleko dramatičtěji armáda těch, kteří se umějí ohánět jen razítkem.

Stát bobtná i navzdory nákladné elektronizaci veřejné správy. Je tedy otázkou, k čemu se vlastně všechny digitální registry a informační systémy zavádějí, když nárok na pracovní sílu se rok od roku zvyšuje.

Autor: Dotyk

Učitelé i „daňové gestapo"

Vláda se brání tím, že nejvíce nových pracovníků příští rok nabere resort školství (2800 lidí) a obrany (2000), kde si navyšování stavů vynutily silné populační ročníky (proto noví učitelé do škol) a již zmíněná mezinárodní situace (proto nábor vojáků do armády).

Výrazný nárůst počtu lidí ale čeká i Babišovo ministerstvo financí (více než 600), kde má kvůli deklarovanému boji s daňovými podvody vzrůst hlavně počet berních úředníků (o 200) a pracovníků celní správy (o 364). Posílí i resort spravedlnosti (o 543), který se cítí personálně vyčerpaný po odeznění efektu Klausovy prezidentské amnestie, a proto urgentně nabírá lidi hlavně do Vězeňské služby.

Nezanedbatelný nárůst čeká i resort práce a sociálních věcí (nábor 284 nových lidí), kde chtějí přijímat lidi především proto, aby zvládli distribuci sociálních dávek a zároveň důslednější kontrolou bojovali proti jejich zneužívání. Další významné zvýšení počtu pracovníků (minimálně v řádu desítek lidí) čeká i ministerstva průmyslu, vnitra, zahraničí, dopravy a životního prostředí, Úřad vlády, Národní bezpečnostní úřad i Energetický regulační úřad. Ve většině případů je v návrhu státního rozpočtu jen vágní zdůvodnění, mnohdy ani to ne.

Vše z výnosu EET na platy

Toto všechno v kombinaci s již schváleným obecným navýšením příjmů státních zaměstnanců způsobí, že stát bude příští rok potřebovat na platy o téměř 13 miliard více než letos. Ve srovnání s rokem 2013 je to dokonce o téměř 28 miliard více (viz Objem prostředků na platy a další odměny).

Autor: Dotyk

Přestože tedy ministr financí Andrej Babiš v televizi hovoří o tom, co všechno si stát bude moci navíc dovolit kvůli dodatečným daňovým výnosům z elektronické evidence tržeb (až 18 miliard korun), je to čirá mystifikace. Všechny tyto peníze spolyká stále nákladnější státní aparát. Jestliže dnes eráru zbývá v kase více peněz, rozhodně to není tím, že by žil střídměji.

Všechno to ale má jeden nepopiratelný efekt – souběžně s růstem důchodců přibývá počet pracujících, kteří jsou státu vděčni, že jim dává obživu. A takovýto závislý volič je ideálem každého politika.

Veřejná množina a státní podmnožiny

Celý český veřejný sektor dnes zaměstnává kolem 1 milionu lidí, tedy zhruba pětinu pracovní síly v zemi (patří sem například i lékaři a sestry odměňovaní z veřejného zdravotního pojištění). Státní rozpočet pak přímo reguluje a hradí platy zmíněným 445 tisícům lidí. Samotných státních úředníků je z toho kolem 70 tisíc.