Třiatřicet miliard vloni dostali čeští zemědělci na podporách z evropských a národních zdrojů. Za letošek to bude zase víc. Přes 32 miliard korun půjde na dotace v rámci společné zemědělské politiky EU. Rostou ale i rozličné ryze české podpory financované ze státního rozpočtu.

Na důležitosti znovu nabývá Podpůrný a garanční fond, který před třemi lety již skomíral. Podnikatelům v agrárním resortu letos vypomůže dvěma miliardami korun. Větší dotace – 1,1 miliardy korun – míří také do chovů prasat, drůbeže a dojnic. A chystají se další podpory. Kupříkladu na litr kvalitního mléka dostanou producenti jednokorunovou dotaci.

Zemědělcům však není co závidět. Navykli si na dotace, přitom jejich závislost se nebezpečně prohlubuje. Podnikání přizpůsobují dotacím, nikoli tomu, po čem je poptávka na trhu. Tím si ale podkopávají svou schopnost obstát v konkurenci. Ať jsou ceny pšenice či mléka rekordně vysoko, či nízko, podpor z veřejných zdrojů berou čeští zemědělci stále víc. V minulém roce dostali bezmála 33 miliard korun, o 12 procent víc než rok předtím.

I díky tomu je celé odvětví dlouhodobě v zisku. Obzvlášť v posledních čtyřech letech byly výsledky mimořádné. Loňský rekord téměř 23 miliard korun nemá v historii obdoby (viz Jak rostly zisky). Letos se nezopakuje, zisk pokrátí zejména nižší výkupní ceny mléka a prasat.

Dlouholeté nářky českých zemědělců, že dostávají méně evropských dotací než Němci, Rakušané a jiní staří členové EU, jsou minulostí. Úroveň podpor vyplácených z bruselské pokladny se předloni vyrovnala. Agrární lobby se proto nyní soustředí na dojení státního rozpočtu. Má to vcelku snadné, když největší zemědělec sedí ve vládě a má pod palcem státní finance.

Dotace jako sociální dávky

Česko přitom už tak patří mezi země s nejvyšší závislostí na agrárních dotacích. „Jejich úroveň na jednoho pracovníka v zemědělství převyšuje 400 tisíc korun. Když je přepočítáme na každý hektar, dosahují víc než 11 tisíc korun," vyčísluje agrární ekonom Tomáš Doucha.

U přímých plateb, což jsou základní dotace převážně vyplácené z Bruselu, představuje závislost 47 procent. Unijní průměr je 31 procent, uvádí Evropská komise, resp. její odbor DG Agri, na základě dat z roku 2012.

Čerstvější čísla nejsou, ale dá se očekávat, že česká závislost se nezmenšuje, spíš naopak. Ze sousedů předčí české zemědělce v tomto směru jen Slováci (viz Spoutáni dotacemi). Rakouští sedláci, které si přitom státní kasa hýčká vysokými národními podporami, nejsou zdaleka v takovém područí.

Porovnání s našimi sousedy ukazuje také na negativní souvislost: čím více jsou zemědělci závislí na dotacích, tím nižší je jejich produktivita práce (viz Kde jsou rezervy). Výkonnost zdejších zemědělských podniků silně zaostává za konkurenty v Německu a Rakousku, i když české ceny práce i půdy jsou v porovnání s uvedenými zeměmi podstatně nižší.

Břemeno pro příští politiky

„Řešit všechny bolesti dalším naléváním peněz je neudržitelné. Deformuje se tím trh a také víme, že když se jednou někomu něco dá, těžko se to pak odebírá. Je to medvědí služba pro příští politiky, až peníze nebudou," varuje uznávaný ekonom. Ještě někdy před deseti lety se tvrdilo, že národní podpory budou logicky klesat, když dotace z EU rostou. Platby z unie se opravdu každoročně zvedaly, o národní dotace se ale tradičně vedl boj.

Když na ně vláda chtěla dát méně, lobby si v parlamentu při projednávání státního rozpočtu vyjednala přídavek. Peníze se pravidelně vytahovaly také ze státního Pozemkového fondu. Za současné vlády se vůbec poprvé odsály nastřádané zisky ze státních Lesů ČR a Budvaru, aby se přelily do ziskového zemědělství.

V míře, s jakou Česko finančně podporuje zemědělce, přitom v EU rozhodně nezaostávalo ani před nástupem současné vlády. Mezi sousedy jsme hned za Rakouskem. Alpská země své sedláky štědře podporuje speciálními platbami, aby udržela malá rodinná hospodářství na venkově (viz Kolik přisypávají národní rozpočty). U nás jsou hlavními příjemci státních dotací velké podniky, které prosperují díky veřejným podporám. Krajině ovšem svůj dluh nevracejí. Týdeník Dotyk zmapoval pět základních cest, kudy proudí stále více peněz ze státní kasy do tuzemského agrobyznysu.

1. Resuscitovaný fond rozdá 2 miliardy

Byl to Luxův výdobytek – Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Tehdejší lidovecký ministr ho založil před 22 lety. V době, kdy Česká republika ještě nebyla v EU, hodně pomáhal zemědělcům při financování investic. V době své největší slávy po polovině 90. let poskytoval podpory nad 2 miliardy za rok, jednou dokonce ve výši 4,2 miliardy.

Byly to peníze, kterými fond dotoval úroky úvěrů, jež si zemědělci brali u bank. A také jim za úvěry ručil. Podpory ve výši takřka 2 miliardy korun fond naposledy přislíbil v roce 1998. Od té doby jeho výpomoc klesala až na předloňských 358 milionů.

Iniciativu v podpoře investic do zemědělství totiž převzala EU. Fond působil jen v okleštěné podobě a přirozeně také finančně zeslábl. Před třemi lety byl už skoro na suchu, zvažovala se i varianta, že nadobro skončí. Jan Veleba, šéf dozorčí rady fondu, žádal na jeho záchranu 1,5 miliardy korun. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, velký odpůrce státních fondů, mu uštědřil 108 milionů. S příchodem nového strážce státní kasy Andreje Babiše je ale všechno jinak. Polomrtvý fond zázračně obživl.

„Fond po mnoha letech obdržel dostatek finančních zdrojů na krytí celého objemu přislíbených podpor," oceňuje jeho ředitel a předseda představenstva Martin Karban ve výroční zprávě fondu za minulý rok.

Od státu dostal 1,2 miliardy a vyčerpal 862 milionů. Karban přitom vyzdvihl významnou oporu ze strany ministerstva zemědělství a sněmovního zemědělského výboru. Tomu předsedá Jaroslav Faltýnek, první místopředseda hnutí ANO a stále člen představenstva Agrofertu. Díky tomu, že od státu loni PGRLF dostal přes 860 milionů korun a využil peníze, původně vyčleněné na povodňové půjčky, poskytl podpory za skoro 550 milionů. A bude líp.

„Fond je připraven pro letošní rok poskytnout podpory v celkové výši kolem 2 miliard korun," slibuje Jurečka, šéf ministerstva zemědělství, které je jediným akcionářem PGRLF. Fond nedávno spustil 9 nových programů, nově pomáhá také lesníkům. Připomeňme, že Babišův Agrofert je s firmami Wotan a Uniles nejsilnějším hráčem v lesnictví.

Říká-li se o Jurečkovi, že se snaží napodobovat bývalého lidoveckého předsedu Josefa Luxe, jednoho z nejvýraznějších polistopadových politiků, pak u PGRLF to platí určitě. Luxův fond za Babišovy asistence znovu vzkřísil.

„Fond se mění na finanční servisní organizaci pro zemědělce," oznámil Jurečka koncem července, kdy vláda státnímu fondu posvětila aktivnější roli. Podnikatelům ze zemědělství, potravinářství, lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu bude subvencovat úroky z úvěrů, dotovat pojištění plodin, zvířat a nově lesů, přispívat na nákup půdy a jistit úvěry. Z fondu je znovu základní pilíř národních podpor plynoucích do zemědělství. Jako před vstupem do EU.

2. Mléčná krize? Záminka pro nové dotace

Je to železné pravidlo: když farmářské ceny toho či onoho rostou, je ticho po pěšině. Když klesají, zemědělci naříkají, hned mluví o krizi a volají na pomoc stát i Brusel.

„Dvacet měsíců stoupala nákupní cena mléka. Nepamatuji, že by někdy předtím trval růst tak dlouho," říká Oldřich Obermaier, jednatel společnosti TPK s mlékárnami v Hodoníně a Přibyslavi, které jsou součástí francouzské skupiny Bongrain, nedávno přejmenované na Savencia. Vzestup během loňska skončil a cena nabrala opačný směr, protože je extrémně vysoká nabídka. „Ceny mléka neustále lítají nahoru a dolů, to je normální," poznamenává mlékař.

Na fakt, že za litr dostávali chovatelé v průměru skoro deset korun, je zapomenuto. Stejně jako na sedláckou moudrost o letech hubených a tučných. Teď řešíme krizi. Ministr Jurečka naléhá na Brusel, ať mimořádně pomůže a zvýší podpory v sektoru mléka. Sluchu se mu ale nedostává. Agrární komisař Phil Hogan smetl tyto požadavky ze stolu. „Jakékoliv změny by jen oddálily nevyhnutelné – nezbytné přizpůsobení. To by v budoucnosti bylo více bolestné," reagoval eurokomisař, který pochází z Irska.

„Český Hogan" v tuzemsku chybí, a tak se stát naléváním dalších podpor snaží kompenzovat podnikatelům nižší ceny. Na příští rok chystá Jurečkův úřad dva nové dotační programy, které si bude muset nechat schválit v Bruselu.

První bude pro producenty a zpracovatele vysoce kvalitního mléka. Tedy systém kvality, jakých jsou v Evropě kvanta. V naprosté většině ale jde o soukromé iniciativy, které jsou financovány ze soukromých peněz – především spotřebitelů. Tady se bude systém financovat ze státních zdrojů, ačkoli se má na trhu prosadit konkurencí. Stát bude na litr mléka připlácet až jednu korunu.

Druhou novinkou budou dotace na takzvanou nadstandardní pohodu zvířat, což je jen zástěrka pro rozdávání dalších peněz. Na jednu dojnici slibuje ministr až 2 tisíce korun za to, že chovatelé budou dezinfikovat chlévy a ošetřovat kravám nohy. Neměli by to dělat i bez dotací?

3. Když rozvoj venkova není rozvoj venkova

Je-li ministr financí Andrej Babiš někde ochoten navýšit rozpočet na příští rok, pak je to kromě investic do výstavby dálnic a železnic a sociálního bydlení také do rozvoje venkova, prohlásil v reakci na finanční požadavky svých vládních kolegů. Babiš mazaně mluví o rozvoji venkova, za kterým ale není nic jiného než nalévání dalších peněz do zemědělství. Tentokrát jde o 13,5 miliardy korun.

Jedná se o peníze na příštích pět let, které Česko přihodí na takzvaný Program rozvoje venkova na období 2014–2020, financovaný ze 75 procent Evropskou unií. Na rok půjde tedy o přídavek 2,7 miliardy korun, na kterém se už dohodla ministerstva financí a zemědělství. Na přelomu srpna a září má přísun peněz schvalovat vláda a pak ještě Brusel. „Zvýší se míra spolufinancování na projekty," uvádí mluvčí Jurečkova úřadu Hynek Jordán. Z dosavadních 25 procent stoupne na 35 procent.

Když ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček žádal o 4,3 miliardy korun, o něž by se od příštího roku zvýšily platby za státní pojištěnce, vláda odsouhlasila jen 1,8 miliardy. Ročně 2,5 miliardy pro státní pojištěnce není, ale 2,7 miliardy pro zemědělce nejspíš bude. Je to jen další ukázka Babišova střetu zájmů. Jako šéf státních financí posiluje program, který využívají jeho firmy.

Loni takto kupříkladu mlékárna Olma získala podporu téměř 46 milionů korun. Babišovy zemědělské podniky se o tyto dotace úspěšně ucházely celé roky předtím, vloni už byly peníze na zemědělské investice rozebrané. Rozhodně přitom nejde o nárokové dotace, stejné pro všechny zemědělce, jak veřejnost balamutí majitel Agrofertu.

Novinkou je také dříve neprůchodné dublování dotací. Chceš modernizovat kravín? Na investici si půjčíš u banky. Podpůrný a garanční fond ti bude dotovat úroky z úvěru a k tomu můžeš dostat ještě dotaci „na rozvoj venkova" ze zmíněného programu. Celkem je v něm pro zemědělce nachystáno na šest let přes 84 miliard korun, z toho 63 miliard přijde z EU. K 21 miliardám přidá český rozpočet ještě 13,5 miliardy. A pak lépe pochopíme, proč Babiš plánuje na příští rok 70miliardový schodek.

4. Prasata s rekordní podporou

ezinfikují a deratizují chlévy pro prasata, drůbež a krávy – i na to berou zemědělci od státu dotace. Říká se tomu ozdravování chovů nebo nákazový fond. Chovatelé prasat – a mezi nimi je největší Agrofert se svými zemědělskými akciovkami – letos dostanou rekordní podporu. Náklady spojené s čištěním prasečáků jim plně uhradí stát.

„Do nákazového fondu plánujeme přidat další peníze, takže v něm bude 1,1 miliardy korun. Přibližně 720 milionů obdrží chovatelé prasat, což je historicky nejvíc za pět let existence tohoto programu," oznámil začátkem prázdnin ministr Jurečka. Peníze na tento účel přihodil také už v minulém roce.

Zatímco na opravu kapliček, božích muk, křížů a zvoniček se nenašlo ani 50 milionů korun, které ministr Jurečka pro letošek původně slíbil (viz Dotyk 20/2015), pro výkrmce prasat zdroje jsou.

5. Na tapetě příští agrární rozpočet

Do zemědělství půjde o 1,26 miliardy korun méně, zněl první nástřel rozpočtu na příští rok. Byl to zřejmě planý poplach. Ministerstva zemědělství a financí jednají o navýšení a jistě dospějí k jinému výsledku.

„Ministerstvo usiluje o reálný rozpočet, který by pokrýval oprávněné požadavky resortu, jež vyplývají ze současné situace v odvětví. Rozpočet by měl být vyšší než ten pro letošek," uvádí mluvčí MZe Hynek Jordán. Na tento rok dostala zemědělská kapitola 18,4 miliardy, o dvě miliardy více než loni. S penězi plynoucími z EU agrární rozpočet letos nakyne na zhruba 54 miliard.

Jurečka chce po Babišovi pro příští rok o 2,6 miliardy navíc oproti navrhované sumě 17,2 miliardy. Je přece potřeba naplnit Podpůrný a garanční fond, přidat na takzvaný rozvoj venkova a víc rozdat na národních dotacích. Andrej Babiš, znalý poměrů v zemědělství, to jistě pochopí. Však už také naznačil, že plánovaný deficit státního rozpočtu může být vyšší než 70 miliard.